Konsolidace českých veřejných financí je vedle vysoké inflace tématem číslo jedna. Ani v letních měsících nepolevil tlak na ministra financí a celou vládu, aby začala představovat a prosazovat opatření, která pomohou vybrat nepříjemnou a ostrou zatáčku, kam se veřejné finance řítí. Vládu tlačí čas. Stihne uzdravit veřejné finance? Stihne prosadit dostatečnou reformu důchodového systému? Ocení to její voliči?
Vzhledem k významným rozdílům předpokládaného a skutečného vývoje státního rozpočtu České republiky je tlak na prosazení úspor ještě v letošním roce pochopitelný. Problém však je, že na rozsáhlé a promyšlené škrty či navyšování daní není příliš času. Za prvé je nutné každou takovou změnu v rámci koalice probrat a dohodnout a za druhé jsme už v druhé polovině roku. Pokud by se nějakým zázrakem podařila prosadit významná rozpočtová úspora už od září letošního roku, pak má pouze čtyři měsíce na doručení očekávaných výsledků.
I když je tento scénář velmi nepravděpodobný, není nedosažitelný. Vláda by se proto měla zaměřit na opatření v rámci úsporného balíčku, které již probrala a kde zvládla vychytat tzv. mouchy. Taková část opatření úsporného balíčku by teoreticky mohla vejít v účinnost ještě letos, místo 1. ledna roku 2024. Vláda by měla důsledně projít dotační tituly se začátkem vypsaným v druhé polovině letošního roku. I zde by se dalo šetřit. Neočekávejme však astronomické úspory.
Ještě není přesně známá podoba navrhovaných úspor pro letošní rok. Lze však předpokládat, že se bude jednat o úspory na straně provozu ministerstev a dalších veřejných institucí. Sahat se tak bude zřejmě i na mzdy a počet zaměstnanců. Dojde k omezení nákupů a investic mimo klíčové oblasti. V tomto přístupu lze vidět jistá pozitiva i rizika. Pozitivem je tlak na zefektivnění fungování státní správy, která si bude muset poradit s menším rozpočtem a méně lidmi.
Potenciálním problémem je zhoršení kvality či dostupnosti poskytované služby. Tlak na zefektivnění musí být doplněn významnými investicemi, čímž se dostáváme k jádru problému. Pokud vláda tyto prostředky nevydá v letošním či dalším roce, pak tyto investice v zásadě jen odkládá do dalších období. To stejné platí i pro řadu dalších škrtů. Tento proces navíc přesahuje horizont volebního období a spoléhá na zodpovědnost další vlády.
Zdroj: Bloomberg, Reuters, vlada.cz
