V roce 1995 zveřejnil Dr. David J. Leinweber výzkumnou práci ukazující na tři jednoduché proměnné, které byly vysoce korelované (r = 0,99) s návratností amerického akciového indexu S&P 500 v posledních 10 letech. Není sporu o tom, že pokud by návratnost akciového trhu mohla být předpovězena s takovou přesností, každý, kdo četl tuto práci, se mohl rychle stát miliardářem.
Ptáte se snad, jaké byly zmíněné tři proměnné? Byla to výroba másla v Bangladéši, výroba sýrů ve Spojených státech a souhrnný počet ovcí v Bangladéši a Spojených státech. Ano, čtete správně.
Teď už si doufám uvědomujete, že tu něco nehraje. Pro vysvětlení tohoto bizarního zjištění slouží následující citace samotného Leiwebera „Příklad v tomto dokumentu je určen k vyobrazení do očí bijící a zcela falešné aplikace data miningu v oblasti financí… Pokud se objeví někdo ve vaší kanceláři s modelem týkajícím se ceny akcií, úrokových sazeb, HDP, údajů z nemovitostního trhu a tak dále, které vypadají tak dobře jako tento nesmysl, jen znějí více přijatelně, víte kam ho máte poslat.“
Autorův argument, a kritická lekce pro všechny obchodníky je, že všechny obchodní modely mají svá omezení a že finanční trhy jsou plné falešných korelací. Všechny korelační údaje by měly být používány s opatrností a obchodníci, kteří je používají, by si měli ověřit, zda existuje skutečný transmisní mechanismus mezi dvěma proměnnými; jinými slovy, zda vlastně dává smysl, že například výroba másla v Bangladéši má vliv na ceny amerického akciového trhu. V případě nedávné velmi silné korelace mezi USD/JPY a akciovým S&P500, se zdá být korelace mnohem logičtější.
USD/JPY a S&P 500 jako Pat a Mat
Momentální 20denní korelace mezi měnovým párem americký dolar-japonský jen a akciovým indexem S&P 500 dosahuje hodnoty 0,80, zatímco 50denní korelace až 0,94. Jinými slovy, zmiňované dva instrumenty jsou skutečně silně korelované.
Na rozdíl od výroby másla v Bangladéši, je však transmisní mechanismus mezi těmito dvěma obchodními nástroji zřejmý: investorův apetit k riziku. Pokud jsou obchodníci optimističtější ohledně světové ekonomiky, (a zejména ekonomiky Spojených států), jak jsme viděli v poslední době, mají tendenci kupovat dolar i akcie v USA. Naopak, když se objeví vážná globální rizika, obchodníci mají tendenci prodávat akcie a alokovat své peníze v bezpečném přístavu, což je v tomto případě japonský jen.
Výsledek této silné korelace je pro akciové i devizové obchodníky zřejmý: pokud si myslíte, že momentální korekce USD/JPY vyvolaná prudkým propadem ropy a poklesem akciového trhu v Řecku a Číně nebude mít dlouhého trvání, může nedávný pokles představovat vhodný čas pro nákup. Na druhé straně, pokud máte pocit, že momentální malátnost akciových trhů je jen počátkem dlouhodobějšího poklesu amerických cenných papírů, pak by dávalo smysl mírnit býčí sentiment na dolar, nebo dokonce spekulovat na jeho pokles.
Vzhledem ke stále se lepšícímu stavu americké ekonomiky a probíhající divergenci mezi politikami centrálních bank bych se v dlouhodobějším měřítku spíše přikláněl k silnějšímu dolaru. Nicméně, momentální obrázek zůstává zamotaný a tak raději zůstávám nečinný a držím se nesmrtelných slov ekonoma Johna Maynarda Keynese: „Změní-li se skutečnost, změním i svůj názor.“
