Momentálně nejvíce spekulovanou otázkou je podoba americké úrokové politiky. Přistoupí Federální rezervní systém k prvnímu úrokovému navýšení po téměř deseti letech? Kdy? V září? Říjnu? V prosinci, či nikdy? Taková otázka leží v hlavě snad všem lidem, kteří mají co do činění se současným finančním systémem.
Titulky médií tak plní názory odborníků ohledně utažení politiky americké centrální banky, faktem ale zůstává, že světová měnová politika je stále silně uvolněná. Velká většina monetárních autorit udržuje úroky na rekordních minimech či nakupuje aktiva, aby na trh dodala potřebnou likviditu. Příkladem budiž rozhodnutí Evropské centrální banky o navýšení podílu držené konkrétní emise cenných papírů od jednoho subjektu z 25 % na 33 %.
#ECB připouští návrat k deflaci, sráží euro – Roklen24.cz http://t.co/aP5Y1cXcby @roklen24 #QE #Draghi pic.twitter.com/pfGsmyb8VG
— Roklen24 (@roklen24) 3. Září 2015
Americká banka Morgan Stanley na základě tohoto vytvořila graf, který zobrazuje sentiment měnové politiky vybraných centrálních bank (viz graf). Banky rozdělila na skupiny jednak uplatňující buďto expanzivní, či restriktivní politiku, a zároveň na autority podporující, či omezující růst a inflaci.
Naprostá většina ze sledovaných centrální bank, včetně té české, pak skončila na úrovni expanzivní politiky podporující hospodářský růst a inflaci. Z toho tedy vyplývá, že pokud by Fed či Bank of England přistoupily k utažení svých politik, zůstane globální monetární sentiment stále silně uvolněný a prorůstový.
Centrální banky na akciových trzích! Případ Švýcarsko – Roklen24.cz http://t.co/yDk6jYOqFT @roklen24 #stocks pic.twitter.com/iSAuCRaMxn
— Roklen24 (@roklen24) 5. Září 2015
