Několik švýcarských bank pohrozilo svým americkým klientům, že jim zmrazí účty, pokud neprokáží, že správně odvádí daně nebo alespoň podnikli kroky k tomu, aby jejich daňové odvody byly v pořádku. Banky tak chtějí uspíšit vyřešení sporu s USA ohledně daňových úniků.
Tyto kroky, o kterých informoval server Financial Times na základě informací z nejmenovaných zdrojů, přichází v předstihu oficiálního termínu na konci července. K tomuto termínu se upsalo více než 100 švýcarských finančních institucí, které se v minulém roce přihlásily k programu amerického ministerstva spravedlnosti – v rámci tohoto programu mohou ty banky, které neodhalily své americké klienty, ale nebyly ještě vyšetřovány, hodit minulost co se týče daňových úniků za hlavu, pokud zaplatí stanovenou pokutu a předají informace o svých aktivitách s americkými klienty.
Názor na aktuální kroky bank v souvislosti se zmrazením účtů rozdělila odborníky na právo na dva tábory.
„Švýcarské banky se snaží donutit klienty udělat něco, co není součástí jejich smluvních povinností. Blokováním účtů se dopouštějí nátlaku, který je v rámci švýcarských zákonů problematický,“ zaznívá od jedné názorové skupiny.
Někteří právníci podle zdrojů FT však zastávají názor, že tyto kroky jsou obhajitelné v případě, pokud klienti bance svůj americký statut zatajili. Pokud však banka věděla, že jde o amerického rezidenta, půjde tento krok obhájit hůře.
Pokuty, odtajnění informací, polehčující okolnosti
Spojené státy se snaží tvrdě postihnout ty banky, které měly americkým občanům pomoci obcházet jejich daňovou povinnost. Za to například banka UBS zaplatila v roce 2009 pokutu celkem 780 mil. dolarů. V květnu tohoto roku donutili američtí regulátoři za stejný trestný čin zaplatit banku Credit Suisse celkem 2,6 mld. dolarů. Dalších zhruba 12 bank stále podstupuje zdlouhavé vyšetřování.
Program ministerstva spravedlnosti USA má za cíl umožnit zbytku švýcarského bankovního sektoru, který zahrnuje zhruba 300 institucí a které ještě nebyly vyšetřovány, očistit se od hříchů z minulosti a předat informace o svých aktivitách s financemi amerických klientů. Termín podání těchto informací byl do konce června. Do konce července mají čas prezentovat další “polehčující” informace a do 15. září pak ukázat, že někteří klienti se přihlásili ke svým nezdaněným prostředkům pod ochranou bank samy, na základě naléhaní bank.
Některé banky nyní dle informací FT přistoupily k radikálnějším metodám a vyhrožují blokací účtů. Jiné se snaží hrozbám pokut vyhnout prodejem privátních bank, ale ani to jim k úniku před americkým ministerstvem nepomáhá. Italská Generali je údajně velmi blízko k uzavření dohody o prodeji své švýcarské privátní banky BSI brazilské investiční bance BTG Pactual. Jednání by měla být dokončena v červenci, cena transakce by se měla vyšplhat k 1,5 mld. švýcarských franků. I přesto byla Generali nakonec donucena souhlasit s pokutou, která bude stanovena ministerstvem spravedlnosti USA, a to i v případě, pokud bude daná pokuta stanovena až po ukončení transakce.
Proměna švýcarského bankovního sektoru
Tento boj se Spojenými státy a odhalení bankovního tajemství, které dlouhá léta krylo nespočet klientů švýcarských bank a znamenalo významnou kompetitivní výhodu Švýcarska, výrazně omezilo poplatky, které si nyní mohou banky dovolit od klientů požadovat. Zároveň raketově vzrostly náklady spojené s ujištěním banky, že zákazníci dodržují daňové zákony svých zemí. Marže bank se tak propadají.
Ačkoli banky, které přežijí, budou mít bez bankovního tajemství i jiné výhody – například vysokou míru kapitalizace podle mezinárodních standardů, politickou a právní stabilitu a sílu švýcarského franku – jen tyto výhody stačit nebudou.
“Je potřeba změnit pasivní regionální přístup na proaktivní globální. Nové zdroje bohatství klientů se nacházejí za hranicemi Evropy,” komentoval situaci Boris Collardi, šéf finanční instituce Julius Baer.
V důsledku toho se očekává další konsolidace švýcarského bankovního sektoru, zejména po ukončení vyrovnání s USA.
