Pravda je taková, že ne každý potřebuje digitální občanský průkaz. Když stát spuštění eDokladů plánoval, nemusel se bát toho, že se na portálu ocitnou v jeden moment statisíce lidí. Z technologického hlediska se tak jedná o naprosto zvládnutelnou situaci, která ale zvládnuta nebyla.

Sázky na to, že Bank of Japan upraví měnovou politiku na svém lednovém zasedání, nevyšly. Nešlo sice o tržní konsensus, avšak malá část trhu na to spekulovat mohla. Vidíme to u vývoje japonského jenu, který krátce oslabil k 148,50 za dolar. Kurz ztráty následně smazal, což spíše než s doprovodným komentářem Bank of Japan souviselo s plošně oslabujícím dolarem.

Malé – leč nakonec relativně dlouhé – vzdělávací okénko vzhledem k častým diskuzím, jak lze nahlížet na vývoj cen. Pro ilustraci na cenách smyšlené komodity, kde byl záměrně vývoj cen v průběhu roků poměrně dynamický a na příkladech inflace v ČR v roce 2023.

Americká ekonomika zpomaluje. Christopher Waller z Fedu odhaduje, že v posledním čtvrtletí loňského roku dosáhlo reálné HDP 1-2 %. Za zpomalením růstu stojí nejen slabší investice, vládní výdaje, ale i slabší spotřeba. Během vystoupení na webináři Brookings institutu Waller představil svůj pohled na největší hospodářství světa, které se podle něj letos dočká snížení úrokových sazeb.

Každoroční průzkum analytiků společnosti Fidelity International pro rok 2024 ukazuje, že mnoho společností se přestalo obávat inflace.

Teď, když je tu naděje, že během roku 2024 konečně odezní inflační vlna, která nás všechny sužovala v posledních dvou letech, a kdy máme dostatek empirických poznatků o jejích příčinách, průběhu a důsledcích, kdy máme potřebnou sadu informací o tom, jak na inflaci reagovala měnová politika (i politika rozpočtová), nadchází čas pro zpětný pohled i pro úvahu co bude dále.

S přijetím eura je spojená i povinnost vstupu do bankovní unie a členství v Evropském stabilizačním mechanismu. Z toho důvodu je přesnější mluvit o vstupu do eurozóny, nikoliv pouze o přijetí eura.  Vstup do těchto institucí by ovlivnil nejen měnovou politiku, ale i dohled v oblasti českého bankovního sektoru či rozpočtovou politiku. Ač jde o změny méně viditelné než zavedení nové měny, jde o důležité aspekty diskuse.

Výsledek hospodaření státu je příjemným překvapením. Schodek činil 288,5 miliardy korun, což je dokonce méně, než bylo původně plánováno. Přiznám se, že jsem v průběhu roku měl pochybnosti, zda ministerstvo financí dodrží slíbený deficit rozpočtu.

Zkušenosti ze současného období velmi vysoké inflace ukazují důležitost vlastní měnové politiky pro Českou republiku. O tu bychom přijetím eura přišli. Česká národní banka ještě v čele s bývalým guvernérem Rusnokem začala včas zvyšovat úrokové sazby, a bojovat tak proti sílícím inflačním tlakům a všeobecnému růstu cen. S velkým zpožděním se zvyšováním sazeb přišla i Evropská centrální banka, která nastavuje měnovou politiku zemím eurozóny – tedy pro země, které platí eurem.

Tento příspěvek si nedělá ambici na úplnost a neměl by být vnímán jako kategorické vyjádření k tomu, zda euro ano či nikoliv. Chce jen upozornit na to, že k převzetí eura vede dlouhá cesta, která může mnohdy být bolestivá.

Vedoucí pracovníci ve finančním sektoru dnes zvažují varianty, jak efektivně kombinovat práci v kanceláři a práci na dálku. Na jedné straně jsou tu stále přítomné technologické výzvy a očekávání zaměstnanců, zatímco na straně druhé zůstávají tradiční firemní normy a obavy ze snížené produktivity a spolupráce. Co na to sami zaměstnanci ve finančních službách?

V dnešní době je v podstatě samozřejmé, že každá mladá firma by měla do určité míry využívat umělou inteligenci. Vedoucí pracovníci by se však měli s touto technologií a jejími možnostmi seznámit raději dříve než později

Zima udeřila v plné síle a diskuze o náklady za vytápění je opět na denním pořádku. Společnost trápí nejen jak snížit účty za energie, ale také jak provozovat své domácnosti udržitelněji. Kolorit doplňují již tradiční tipy a triky na úsporu energie od politiků a expertů – máme si obléknout svetry, topit na určitou teplotu. Jsou ale obecné rady tím, čím bychom se měli řídit?

Míra úspor domácností dosahovala ve druhém čtvrtletí 2023 téměř 19 % a pohybovala se zhruba o 7 procentních bodů nad svým dlouhodobým průměrem. Rychlý pokles míry úspor domácností v případě obnovení optimistických spotřebitelských očekávání může představovat potenciál pro výraznější oživení růstu jejich spotřeby.

Česká národní banka dnes poprvé od vypuknutí pandemie snížila úrokové sazby. Šlo o opatrný krok, který odstartoval cyklus posunu úroků k nižším hodnotám. Jak rychle bude ČNB postupovat? Guvernér Michl prozradil podmínky.

Rok 2023 se nesl ve znamení nastávající recese. Přibývající válečné konflikty přinášely nejistotu na světových trzích. Obyvatelé Evropy se navíc museli potýkat se stále aktuální energetickou krizí a vysokými spotřebitelskými cenami. To vše se samozřejmě přelévalo i do české ekonomiky. Jak vypadal letošní rok? Udeří krize po novém roce naplno?

Kam tak pořád spěcháte? Rozhlédněte se přece! Takovými slovy prosil do schodů překotně prchající mladou přítelkyni zralý muž v brilantním filmu Věry Chytilové Faunovo velmi pozdní odpoledne. Taková rozvážnost by určitě nyní slušela i zaslepeným strůjcům a propagátorům stejně překotně pádícího unijního Green Dealu, který ve svém zběsilém víru snad chce rozmetat vše od života běžných lidí po prosperitu hospodářství.

Chcete vědět, kdy začne Federální rezervní systém nebo Evropská centrální banka snižovat úrokové sazby? Uděláte nejlépe, než když se podíváte na jejich protějšky na rozvíjejících se trzích, píše analytický tým Fidelity International.

Pravděpodobně nejdůležitější lekcí, kterou si centrální banky a další regulační orgány odnesly z globální finanční krize, je nezbytnost zajistit stabilitu finančního systému. Souběh vrcholů hospodářského a finančního cyklu plně manifestoval rozsah dopadů finančního stresu na reálnou část ekonomiky; tedy HDP, spotřebu, investice a nezaměstnanost. V tomto kontextu se zvýraznila důležitost makroobezřetnostní politiky, která přinesla řadu nových nástrojů pro zvýšení a zajištění odolnosti finančního systému.

Obchodníci opět mluví o dalším zdražování potravin až o 15 procent. Vymlouvají se na růst nákladů od nového roku, který ale ani omylem nepřesáhne růst v průběhu letošního roku. Zdražení o 15 % by přitom vyrovnalo růst ceny z nejvíce inflačních měsíců letošního roku. Ze strany maloobchodních řetězců a výrobců potravin se proto jedná o strašení a o politický boj o další dotace na provoz. Dokud bude český spotřebitel ochotný podobné kroky prodejců tolerovat, tak je pokračující zdražování logickým krokem z pohledu byznysu.