Asi se to dalo čekat, když se při elitním závodě letošního mistrovství světa v cyklistice ve Skotsku najednou před jezdci objeví červený praporek, že mají zastavit a čekat, protože dál jet nejde. Kvůli klimatickým aktivistům přilepeným k úzkému pruhu silnice. Jev, který se děje čím dál častěji, když například při nedávném Mistrovství světa ve snookeru zase při zápase vtrhli na stůl a vysypali na něj oranžový prášek.

Trh řeší napřimování americké výnosové křivky. Nejprve přes vyšší delší konec, poté s přispěním střední části navazující na výhled snížení sazeb Fedu s ohledem na dezinflaci. Zapomíná se však na možnost, kdy se křivka zploští díky růstu středních sazeb. Šlo by o situaci, kdy by Fed dál zvyšoval sazby.

Čechům došla trpělivost s cenami potravin. Kartové transakce ukazují, že platby kartou za potraviny v Polsku se zvýšily 8x ve srovnání s rokem 2019, v některých měsících (březen) to bylo dokonce 10x tolik. Proč? Protože jsou v Polsku zhruba o čtvrtinu levnější než v ČR.

I když některé kategorie inflace jsou lepší než jiné, pokrok, kterého bylo dosaženo, je významný a velmi vítaný.

Během let 2021 a 2022 došlo na evropském trhu se zemním plynem k významným změnám. Ty se týkaly jak cenového vývoje, tak struktury dodavatelů.

V posledních letech se české domácnosti musejí vypořádávat s vícero nestandardními ekonomickými šoky. Po koronavirové pandemii a energetické krizi je to doposud přetrvávající období velmi rychlého růstu spotřebitelských cen. Na tyto otřesy, z nichž pramení vysoká nejistota, reagují domácnosti mimo jiné zvýšeným sklonem k úsporám.

Nedostatečné oživení Číny po pandemii rozdmýchalo obavy z deflace. Zatímco centrální bankéři a politici se snaží podpořit růst, měsíční průzkum mezi analytiky Fidelity International ukazuje, že podniky nečekají na pomoc shora – připravují se na rok, kdy budou snižovat náklady.

Hodnocení fungování měnověpolitického režimu a jeho parametrů je podstatnou součástí tvorby měnové politiky. Některé centrální banky k němu přistupují průběžně, jiné přistupují k formalizovaným revizím měnové politiky.

Minulý týden byl bohatý na zprávy týkající se amerických a světových trhů a ekonomiky. V USA se zpřísňují úvěrové standardy a zpomaluje se růst zaměstnanosti. Růst mezd se však nekoná, což může znepokojovat Federální rezervní systém. V eurozóně vykazoval sektor služeb určité známky oslabení a globální zpracovatelský průmysl se v důsledku zmírnění hospodářského růstu zhoršuje.

Big Mac není jen slavným sendvičem od společnosti McDonald's, jeho název nese i index, který srovnává kupní sílu různých světových měn. Sendviče Big Mac jsou dostupné prakticky po celém světě, jedná se tak o dobré srovnání pod nebo nadhodnocenosti jednotlivých měn. Žebříček je indexován podle ceny Big Mac v USA, ostatní měny jsou pak srovnány v procentuální odchylce kurzu pod nebo nad touto hodnotou.

Ekonomové se pokoušejí odhadnout náklady spojené s klimatickou změnou. Samozřejmě je to kontroverzní téma, protože se potýkáme s mnoha nejistotami. Ať už jde o rozsah klimatické změny, geografické rozdíly, nelinearity, pozitivní a negativní zpětné vazby atd. Seriózní odhady globálních nákladů se pohybují kolem 5 % HDP do roku 2100.

Národní ekonomická rada vlády se domnívá, že stávající prohlubující se strukturální deficit veřejných rozpočtů přispěje k budoucí dlouhodobé ekonomické stagnaci země, proto vydala návrhy, které mají za cíl snížit výdaje státního rozpočtu a zvýšit jeho příjmy. Jedním z těchto návrhů je i návrat slevy na jízdném do stavu ze srpna 2018, jehož výhodou je možnost rychlého zavedení.

Zarytí odpůrci společné měny, kteří upozorňují výhradně na problémy eurozóny, si v posledních měsících mohou podat ruce s tzv. „eurohujery“. Ti naopak tvrdí, že by přijetí eura vyřešilo všechny problémy světa včetně české inflace.

Na dnešním měnověpolitickém zasedání ČNB formálně ukončila intervenční režim, který běžel od května roku 2022. Dle slov guvernéra Michla se jednalo opravdu pouze o formální ukončení v souladu s transparentností instituce, protože ČNB už od října 2022 na devizovém trhu proti oslabení koruny neintervenuje. V době ukončení intervenčního režimu byl znovu zahájen program odprodeje části výnosu z devizových rezerv.

Pro centrální banky byl červenec rušný měsíc. Přinesl očekávané zvýšení sazeb v Evropě a USA, ale i překvapivou změnu politiky v Japonsku. Vzhledem k tomu, že mnohé z centrálních bank se nyní blíží ke svým nejvyšším sazbám, u kterých hodlají skončit, domníváme se, že nejpravděpodobnějším výsledkem na všech vyspělých trzích je recese. Takový je názor analytického týmu Fidelity International.

Dnes byl zveřejněn velmi zajímavý proslov viceguvernéra Bank of Japan Uchidy. V něm zaznělo, jako již tradičně, že akomodativní měnová politika zůstává potřeba. Centrální banka stále spatřuje vyšší rizika předčasné úpravy dosavadního měnověpolitického trendu. Dosažení dlouhodobě udržitelné inflace na cíli nevidí, proto je zvýšení sazeb ze záporných hodnot daleko.

Americká ekonomika se během druhého čtvrtletí vyvíjela nad očekávání lépe. Březnová nervozita v bankovním sektoru ustala, aniž by měla výraznější dopady na chování bank. Ty pokračují v utahování podmínek poskytování úvěrů, což jde ruku v ruce s aktuální fází cyklu. Výhledově by tento trend měl pokračovat. Některá jeho rizika už ale byla realizována.

Unijní totální přechod na bezuhlíkovou energetiku se šibeničními termíny, tzv. Green Deal či Energiewende, který je noční můrou spotřebitelů i firem, by konečně mohl doznat lidštější podoby. Jeho fanatický propagátor a místopředseda Evropské komise Frans Timmermans ohlásil na podzim odchod z tohoto postu a chce kandidovat na nizozemského premiéra.

Japonské zkušenosti z výroby polovodičů a integrace robotiky se mohou stát základem dominance této země v oblasti umělé inteligence. Kombinace dvou nejvýraznějších tržních témat letošního roku, japonských akcií a umělé inteligence, s sebou přináší celou vlnu nových příležitostí.

Mediální prostor v souladu s hodnocením ČNB plní informace o tom, že trh práce je v České republice dlouhodobě přehřátý.  Míra nezaměstnanosti v České republice je v rámci zemí EU dlouhodobě nejnižší. O celkové napjatosti či míře přehřátí trhu práce či celé ekonomiky vypovídají i jiné ukazatele, které zachycují vývoj poptávky po práci a poptávkové inflační tlaky v tuzemské ekonomice.