Digitální platební metody prodělaly za poslední roky skutečně naprosto zásadní vývoj. V...

Otázka valuace startupů nabývá na zásadní důležitosti právě teď, kdy Poslanecká sněmovna...

Model předplatného a combo fixed pricing dorazil také do právních služeb. Právní...

Zákoník práce teď prošel významnými změnami. Od letošního června se například zkracuje...

Stane se z EU vzorový příklad, jak regulovat obchod s kryptoaktivy? Unie by o takový vývoj jistě stála, a proto přijala legislativu, aby byl trh s nimi bezpečnější. Investoři se odteď můžou spolehnout na to, že poskytovatelé kryptoaktiv budou muset plnit přísná opatření legislativy MiCA a DORA (viz rámeček níže).

I když si vyžádal velkou mediální pozornost, v praxi se EU AI Act bude týkat jen některých společností, říká partner advokátní kanceláře Bird & Bird Ján Kuklinca. Systémy, na které tato legislativa míří, se u nás totiž téměř nevyvíjejí. Na druhou stranu, banky nebo zdravotnické organizace by se měly mít před ní na pozoru. Některé aspekty totiž na ně dopadnou.

Česká ekonomika se stále zaměřuje hlavně na jednoduchou, energeticky náročnou výrobu s exportem primárně do Německa. Bohužel se nenabízí moc možností, jak tento neradostný stav změnit. Proto bychom se měli poučit od pobaltských zemí, které vsadily na startupy a technologie.

Umělá inteligence (AI) se stává stále důležitějším nástrojem v mnoha oborech a...

Bez umělé inteligence se už v brzké době neobejdeme. Tato technologie nám čím dál tím víc zasahuje do životů a proniká i do dříve netušených oblastí. Je zkrátka jasné, že se s ní budeme muset naučit pracovat. Napomoci tomu chce i AI [ej:aj] ONLINE SUMMIT, který proběhne od 19. do 24. září. Jeho pořadatel, Petr Panzner, si klade ambiciózní cíle. Chce na této akci představit využití AI v různých oblastech jako například marketing, obchod, právo a další.

Ze startupu Theranos – původně slibující revoluci ve zdravotnictví – se nakonec vyklubal podvod. Skoro by se dalo říct, že rčení „fake it till you make it“ se zde aplikovalo v extrémní podobě. Jaké ponaučení tento případ přináší? Na to se zaměřil aktuální podcast Startup Kitchen.

V roce 2012 znal jméno brazilského fotbalisty Neymara málokdo. Když si proto chtěl portugalský podnikatel Carlos Moreira zaregistrovat značku „Neymar“ jako název oblečení, Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví neměl důvod mu stát v cestě.