To nejdůležitější zasedání centrální banky v tomto měsíci máme za sebou. A Fed na něm nechal sazby beze změny. Další měnověpolitická rozhodnutí probíhala včera, kdy o úpravě politiky rozhodovala Bank of England, Swiss National Bank a Sveriges Riksbank. Centrální banky musí v současnosti počítat s jistou mírou nejistoty zejména kvůli riziku obchodních válek. Musí brát v potaz riziko vyšší inflace, ale i slabšího ekonomického růstu.

Federální rezervní systém  na svém březnovém zasedání ponechal úrokové sazby beze změny v pásmu 4,25% až 4,5 %, kde se nachází od prosince. Centrální banka zároveň snížila svou prognózu hospodářského růstu a zvýšila odhad inflace. Fed rovněž oznámil další zpomalení programu kvantitativního uvolňování. Euro si proti dolaru připisovalo během středy ztrátu, zasedání však vyhouplo kurz zpět k 1,0900. Dnes ráno zisky opět odevzdává. 

Bank of Canada, která minulý týden snížila sazby, bude pravděpodobně o něco opatrnější. A to se do cen ještě plně nepropsala Trumpova cla. Právě cla a riziko obchodní války mohou mít na kanadský dolar zásadní dopady.

Nervozitu na trzích nepoznáme jen podle poklesu akcií a silnější poptávky po bezpečných přístavech, jako jsou dluhopisy nebo zlato. Situaci doplňuje trh firemních dluhopisů, kde jsou první na ráně ty rizikové s neinvestičním ratingem.

Nedávno mě překvapil můj kolega poznámkou, že na trzích se dějí neskutečné věci. Čekal jsem nějakou katastrofu typu černé labutě, ale zpráva byla prozaičtější.

Fed ponechá sazby v březnu beze změny. Tento stav by podle trhu mohl vydržet až do června, dle některých odhadů dokonce až do září. I přesto bychom se na zasedání měnového výboru v příštím týdnu mohli dočkat změny související s vývojem krátkodobých úrokových sazeb.

Po čtyřech měsících růstu amerického indexu spotřebitelských cen přišel jeho pokles. Ten byl o něco výraznější, než trhy očekávaly. Ve vyšším inflačním prostředí je to dobrá zpráva. Dolar reagoval výkyvem na slabší úrovně, než se vrátil na původní hodnoty.

Donald Trump pohrozil navýšením cel, vše si nakonec rozmyslel. Trhy panikaří, na měnách došlo k situaci, kterou jsme dlouho nezažili.

Česká koruna už v závěru minulého týdne prolomila 25,00 za euro. Během pondělního obchodování se držela těsně pod touto hranicí. Tuzemské měně pomáhá situace v Německu, ale i potenciální ukončení válečného konfliktu na Ukrajině, o které se snaží americký prezident Donald Trump.

Víme, proč americké akcie padají. Roli hraje zklamání i nejistota. Propad přitom může dál pokračovat.

Nejvíce překvapilo euro. Jeho posílení přišlo jako o blesk z čistého nebe. Investoři to mohou brát jako varování.

Během globální inflační vlny trhy sledovaly centrální banky. Přišel proces dezinflace, avšak vzhledem k okolnostem, zejména geopolitickým, se záře reflektorů stočila jinam. Ukazuje se, že nejzajímavější dění se teď odehraje na poli fiskální politiky.

Je to jen pár týdnů od té doby, co byl americký dolar premiantem mezi ostatními měnami. Sentiment se mezitím rychle změnil. Kvůli riziku obchodních válek a tím se pojícím horším výkonem americké ekonomiky zelené bankovky oslabily a dostaly se na své listopadové úrovně. Přispělo i sílící euro podpořené vidinou fiskální expanze.

Americká ekonomika se dlouhou dobu pyšnila mnohem lepší kondicí oproti zbytku světa. Co stálo za jejím robustním růstem? Odpovědět můžeme ve dvou grafech, které nás navedou i k otázce, jak snížit inflaci. 

Americké finanční trhy ovládla nervozita. V prostředí množících se signálů o zpomalující ekonomice se do hry vkládá nejistota spojená s Trumpovou politikou. Výsledkem je ta nejnebezpečnější kombinace, která mohla přijít – zhoršující se ekonomická kondice a sílící proinflační tlaky. Tedy něco, co bychom mohli nazvat formou stagflačního scénáře.

Prezident Zelenskyj byl potupně vyhozen z Bílého domu bez jakékoliv záruky na pokračování vojenské pomoci ze strany USA a za nadšeného skandování MAGA davu na sociálních sítích. Pokud má euro posílit, potřebuje podpis dohody mezi Ukrajinou a USA.

Pokud by se trh obával, že největší ekonomika světa výrazně ztratí na výkonu, poptávka po státních bondech, i s ohledem na výhled rychlejšího poklesu sazeb, by byla logickým krokem. Vedle toho bychom očekávali oslabení poptávky po firemních dluhopisech vedoucí k růstu jejich spreadů. K tomu máme zatím celkem daleko.

Když se podíváme na evropský devizový trh, dění na Ukrajině bylo vystřídáno cly. Rizikově averzní náladu ale pozorujeme i na ostatních trzích.

Trh sází na zisky amerických dluhopisů. Ne všichni ale vidí příležitost na stejném místě. Jak vypadá současná situace?

Říká se tomu MALA a vynořilo se to z hlubin současného politického chaosu na konci minulého týdne. Název MALA neboli Mar-a-Lago Accord má pravděpodobně evokovat mezinárodní dohody, ke kterým došlo na konci osmdesátých let - Plazza Accord a Louvre Accord. Obě zmíněné smlouvy se týkaly amerického dolaru.