Trhy, a zejména to platí o těch finančních, nejsou pouhým výsledkem agregace řady individuálních rozhodnutí agentů. Nejenže tito agenti reagují na změny fundamentů, od kterých by přirozeně měla být odvozena situace na trhu, ale často reagují také na sebe navzájem. A jelikož tyto reakce mnohdy nelze předvídat, situace na trhu se může měnit nejen každý den, ale klidně každou hodinu či minutu. Investor tedy – pokud chce vydělat, nebo alespoň neprodělat – aby byl neustále ve střehu.
Avšak ve skutečnosti se zdá, že investoři jsou ve střehu až moc. Alespoň to tak platí podle behaviorálních financí, dle kterých je investorům – a v konečném důsledku i trhům – vlastní tzv. overreaction bias implikující, že i události, které by měly subjekty na trhu ovlivnit jen nepatrně, často vyvolávají přehnané reakce.
V roce 1985 publikoval Werner F. M. De Bondt spolu Richardem Thalerem v Journal of Finance článek, který nesl příznačné jméno Does the Stock Market Overreact? („Mají akciové trhy sklon k přehnaným reakcím?“). Autoři nejprve vytvořili dvě portfolia s diametrálně odlišným potenciálem – „portfolio vítězů“, které obsahovalo 35 akcií s nejlepším výkonem za poslední dobu, a „portfolio poražených“ složené naopak z 35 titulů, které si vedly nejhůře. Po nějaké době De Bondt a Thaler s překvapením zjistili, že zatímco „portfoliu poražených“ se se svým výkonem podařilo překonat trh, „portfolio vítězů“ naopak dosáhlo znatelně horších výsledků než souhrnný akciový index. Za tříleté období byl kumulativní rozdíl mezi zisky obou portfolií téměř 25 %. Poražení se tedy stali vítězi, a naopak.
Investoři jako stádo ovcí. Pátráme po tržním konformismu – Roklen24.cz https://t.co/SEgc9Lll3y prostřednictvím @roklen24 pic.twitter.com/jTZpxvJNZn
— Roklen24.cz (@roklen24) 18. října 2017
A jak je to vlastně možné? Podle autorů článku za tím stojí právě přehnané reakce investorů, a to jak na špatné, tak i na dobré zprávy. Zatímco ty špatné vedou k masovým výprodejům, které mají za důsledek až nepřiměřený pokles cen ztrátových akcií, ty dobré zase stejným způsobem vyhánějí ceny nepřiměřeně vysoko. Po čase si však ti chytřejší uvědomí, že tak velký pesimismus či optimismus nebyl zcela na místě, podhodnocené tituly začnou nakupovat a ty nadhodnocené naopak prodávat. Ceny akcií se tak v dlouhodobém horizontu navracejí ke svým fundamentům v souladu s tvrzeními hypotézy efektivních trhů. Než se tak však stane, nabízí hysterie investorů ideální příležitost k aplikaci známé poučky buy low, sell high a k inkasování tučných zisků.
Jak uvádí server GetRicher.in, overreaction bias lze podle teorie behaviorálních financí vysvětlit zejména tzv. heuristikou dostupnosti (availability heuristics), podle které mají lidé tendenci posuzovat pravděpodobnost určitých jevů nikoli podle jejich skutečného výskytu, ale podle toho, jak snadno se jim vybaví z paměti. Pokud tedy například vyrazíte na silnici poté, co jste ve zprávách viděli hrůznou dopravní nehodu, budete opatrnější než obvykle, aniž byste k tomu měli racionální důvod, například radikální nárůst počtu dopravních nehod na silnicích.
Býčí trhy podle behaviorálních financí: Dělají z investorů šílence
