Záměr Donalda Trumpa odvolat členku Rady guvernérů amerického Fedu Lisu Cookovou se stal explozivním bodem v debatě o nezávislosti centrální banky. Zatímco právníci analyzují pravděpodobnost, že by prezident mohl vysokého představitele centrální banky legálně odvolat, ekonomové bijí na poplach: precedens by mohl výrazně narušit důvěryhodnost jedné z nejvlivnějších institucí světového finančního systému.
Podle nich nejde jen o personální otázku, ale o redefinici vztahu mezi Bílým domem a centrální bankou v době, kdy globální ekonomika čelí novým rizikům, včetně rostoucí inflace, fragmentace obchodu a geopolitického napětí.
Odvolání Cookové jako test moci prezidenta
„Pokud by soud potvrdil, že důvod odvolání Lisy Cookové z Rady guvernérů Fedu je z hlediska výkladu zákona o centrální bance relevantní, šlo by o precedens s možnými dopady na trhy,“ říká hlavní ekonom Portu Jan Berka. Takový vývoj by podle něj poprvé jasně definoval, za jakých okolností může prezident USA zasáhnout do vedení centrální banky.
Berka zároveň upozorňuje, že taková situace by mohla vést ke scénáři, kdy si Trump do sedmičlenné Rady guvernérů dosadí většinu loajálních lidí, což by mu umožnilo významně ovlivňovat rozhodování například o bankovní regulaci, úročení rezervních účtů, ale i o kandidátech na posty prezidentů regionálních poboček Fedu. „Tím by mohl Trump získat nepřímý vliv i na měnový výbor. A takový scénář by se už začal nebezpečně podobat Turecku,“ dodává.
Důvěryhodnost Fedu pod tlakem – a s ní i dolar
Nezávislost Fedu není pouze formální otázkou – přímo ovlivňuje tržní očekávání, pohyb kapitálu a stabilitu amerického dolaru. Jana Steckerová, ekonomka Komerční banky, připomíná, že trhy reagují citlivě už nyní. „Po oznámení záměru odvolat Cookovou vzrostly výnosy amerických dluhopisů i cena zlata. Trhy se obávají akcelerace inflace, kterou by mohl přinést Trumpem prosazovaný uvolněný styl měnové i fiskální politiky.“
Steckerová také upozorňuje, že investoři kvůli nejistotě začínají požadovat vyšší výnosy, čímž se zvyšuje náklad financování pro americkou vládu i firmy. „Nejde jen o vnímání Fedu jako instituce, ale o důvěru v jeho schopnost bojovat s inflací bez politického vlivu,“ dodává.
Trumpova většina ve Fedu? Není to science fiction
Podle Petra Lajska, analytika společnosti Purple Trading, Trump postupně získává v Radě guvernérů vlivnou pozici. „Waller a Bowman už jsou jeho nominanti a hlasovali pro snížení sazeb. Adriana Kuglerová odstoupila, a pokud Cooková bude odvolána, má Trump možnost jmenovat další osoby. Může tak ‘držet’ čtyři křesla ze sedmi.“
Lajsek upozorňuje, že takový poměr by zásadně změnil fungování Rady, která má být apolitická. Zásahy do vedení Fedu se v západních demokraciích odehrávají typicky s ohledem na odbornost a stabilitu. „V USA ale teď převládá test loajality, což je velmi rizikový posun.“
Fed jako „Bílý dům 2.0“? Důsledky by byly vážné
Pavel Peterka, hlavní ekonom XTB, varuje, že tlak na Fed – a především pokus o odvolání Cookové – může otevřít dveře k velmi nebezpečnému precedentnímu rozhodnutí. „Pokud by soudy potvrdily, že prezident může členy Rady guvernérů odvolat i na základě například nesrovnalostí v hypotéce, znamenalo by to, že prezident může zasahovat do vedení centrální banky čistě na základě politických preferencí.“
Takový vývoj by podle Peterky zásadně narušil důvěru v nezávislost celé instituce. „Výsledkem by mohlo být oslabení dolaru, růst výnosů dluhopisů a větší volatilita na trzích. Navíc by to mohlo motivovat budoucí prezidenty k podobným zásahům.“
Peterka však připouští i možnost „pozitivního otřesu“: „Pokud soud nezávislost Fedu potvrdí, může to paradoxně jeho postavení posílit. Jestli Fed ustojí Trumpa, tak už ustojí všechno.“
Výhled na úrokové sazby: politika před logikou?
Jak upozorňuje ekonom České spořitelny Jiří Polanský, odvolání Cookové a případná další obměna vedení Fedu by znamenala, že nově složená Rada by mohla preferovat výrazně nižší úrokové sazby. Cílem by bylo krátkodobě podpořit ekonomiku před volbami. „Z dlouhodobého hlediska by to ale vedlo k vyšší inflaci a zpomalení růstu. Může to skončit až tím, že do čela Fedu bude opět dosazen někdo s tvrdým přístupem k inflaci – jako kdysi Paul Volcker.“
Polanský zároveň upozorňuje, že trhy zatím Trumpovy útoky na Fed ignorují. „Zatím převládá názor, že Fed bude i nadále snižovat sazby pozvolna – možná ke 3 % během příštího roku. Ale pokud Trump ovládne Fed, vše se může změnit – a trhy to rychle přepočítají.“
Trumpův stín nad Powellovým mandátem
Dlouhodobě se v pozadí odehrává další významná bitva – o post šéfa Fedu. Mandát Jeroma Powella vyprší v květnu 2026. Petr Lajsek upozorňuje, že Trump ho už nyní opakovaně kritizuje, přestože to byl právě on, kdo ho do funkce jmenoval. „Powell čelí nejen politickému tlaku, ale i veřejné dehonestaci. A pokud bude vystřídán někým s výrazně pro-trumpovským postojem, může být nezávislost Fedu prakticky anulována.“
Powell přitom zatím zůstává ve vyčkávací pozici. „Inflace postupně roste, především kvůli celní válce. Powell přiznal, že bez cel by Fed už sazby snižoval. Tím ale obhájil strategii vyčkávání. Nejhorší scénář je ale ten, že Fed pod tlakem sleví, i když inflace dál poroste,“ říká Lajsek.
Závěr: Fed jako lakmusový papírek demokracie
Současný spor o odvolání Lisy Cookové není jen otázkou práva, ale také testem, jak daleko je možné posunout hranice prezidentské moci. Jak říká Jan Berka, klíčové je, aby jakékoliv kroky Fedu – včetně případného snížení sazeb – byly jasně a odborně zdůvodněny. „Jinak se bude veřejnost domnívat, že jde o politickou objednávku. A takové nálepky se centrální banka jen těžko zbaví.“
V konečném důsledku může být celý spor klíčovým momentem, který rozhodne o tom, zda bude Fed i nadále vnímán jako nezávislá instituce, nebo jako nástroj aktuální politické garnitury. A s tím bude stát a padat nejen stabilita americké ekonomiky, ale i její pozice v globálním finančním systému.
