Tuzemská ekonomika letos podle odhadů poroste o 3,1 %

AKTUALIZOVÁNO – Zlepšení kondice české ekonomiky i vnějšího prostředí vede ke zvýšení predikce růstu reálného hrubého domácího produktu (HDP) pro rok letošní rok z 2,5 procenta na 3,1 procenta a pro rok 2018 z 2,5 procenta na 2,9 procenta. Vyplývá to z nejnovější makroekonomické predikce ministerstva financí, kterou má server Roklen24 k dispozici.

Pro následující část letošního roku naznačují indexy důvěry i nákupních manažerů, průmyslová a stavební výroba i maloobchodní tržby pokračování příznivého vývoje. Pro zbývající část roku 2017 a rok 2018 očekáváme akceleraci růst spotřeby domácností založenou na mzdové dynamice odrážející nízkou míru nezaměstnanosti, vysokou míru participace a stále rostoucí míru volných pracovních míst. Spotřeba domácností bude také podporována snížením daňové zátěže u rodin s dětmi a nárůstem sociálních dávek. Investice by měly být stimulovány nejen pomocí prostředků Evropských strukturálních a investičních fondů, ale i snižující se relativní cenou kapitálu vůči ceně práce při nízkých úrokových sazbách.

Česká ekonomika těží nejenom z příznivých vnějších podmínek, ale zejména pak vnitřních. Ekonomický růst se v 1. čtvrtletí letošního roku mezičtvrtletně nečekaně výrazně zrychlil na 1,5 %. Meziročně se pak reálný HDP zvýšil o čtyři procenta, čemuž napomohl i vyšší počet pracovních dnů.

Tradičně robustní byla spotřeba domácností, která se meziročně zvýšila o 3,5 %. Růst spotřeby reflektoval nejen vysokou dynamiku zaměstnanosti i mezd, ale i klesající míru úspor v důsledku nízkých úrokových sazeb a nebývale vysoké důvěry spotřebitelů v další vývoj. Ve stejném rozsahu přispěl k růstu ekonomiky i vývoj zahraničního obchodu, podporovaný rostoucí vnější poptávkou po automobilech. Investice do fixního kapitálu se po v roce 2016 vrátily k meziročnímu růstu o 2,2 %. Nadále rostly nejenom soukromé investice, ale v nominálním vyjádření již i investice vládního sektoru. A v neposlední řadě rovněž nárůst spotřeby vládních institucí o 2,8 % přispěl k silnému růstu ekonomiky.

Na přelomu let 2016 a 2017 došlo k výraznému zrychlení meziročního růstu spotřebitelských cen až nad inflační cíl ČNB. V následujícím období by měl být nárůst cen pomalejší s tím, že by mělo dojít ke vzájemné kompenzaci proinflačních efektů růstu mezd a kladné produkční mezery a protiinflačních vlivů vyplývajících ze zpřísňování měnových podmínek, především pak v kurzové složce. V porovnání s dubnovou predikcí navíc MF předpokládá nižší nárůst cen ropy. To vede k nepatrnému snížení predikce průměrné míry inflace v roce 2017 z 2,4 % na 2,2 % a v roce 2018 z 1,7 % na 1,6 %.

Na trhu práce způsobuje ekonomická konjunktura perzistentní zvyšování poptávky po pracovní síle. Vysoký růst zaměstnanosti, který od konce roku 2014 setrvale přesahuje hranici 1 %, postupně vyčerpává nevyužité zdroje. Nedostatek zaměstnanců se stává bariérou pro extenzivní růst produkce. Díky výše uvedeným faktorům a výraznějšímu než odhadovanému poklesu se předpověď míry nezaměstnanosti pro rok 2017 mírně zlepšuje z 3,4 % na 3,2 %, pro rok 2018 pak z 3,2 % na 2,9 %. Na této úrovni má nezaměstnanost již jen velmi omezený prostor pro další pokles.​​​​​​​

V globální ekonomice se po několika letech slabého růstu začínají objevovat známky zlepšení. Roste světový obchod i zpracovatelský průmysl a indikátory důvěry v soukromém sektoru razantně posílily. Na druhou stranu však negativně působí hospodářsko-politické nejistoty či přetrvávají nerovnováhy a zranitelnost na některých zahraničních finančních trzích.

Newsletter