Hlavní domácí ekonomickou událostí příštího týdne bude jistě čtvrteční zasedání bankovní rady a následné zveřejnění shrnutí nové ekonomické predikce. V otázce zvyšování REPO sazeb je trh jednotný. Očekává nárůst o dalších 25 bazických bodů na 1,75 procenta. Půjde letos již o páté zvýšení základní úrokové sazby. Měnověpolitického zasedání se zúčastní všech sedm členů bankovní rady. A bude to naposledy pro oba viceguvernéry Mojmíra Hampla a Vladimíra Tomšíka.
„Myslím si, že v této fázi ekonomického cyklu mají sazby být výš, než jsou. Mají být blíž své rovnovážné hodnotě, jakkoliv máme velkou nejistotu o tom, kde ta rovnováha je,“ uvedl tento týden v rozhovoru pro server Roklen24 Mojmír Hampl. „Ta postupná horolezecká práce, která vede k vrcholu s názvem neutrální sazby, má dle mě pokračovat. Počasí je příznivé,“ dodal.
Hampl (ČNB): Nepodlehněme mýtu, že centrální banka vyčerpá svůj arzenál
Inflační tlaky společně s dlouhodobě slabší korunou znamenají, že ČNB může pokračovat s procesem zvyšování sazeb, a to dost možná již na příštím zasedání, řekl člen bankovní rady Tomáš Nidetzký agentuře Bloomberg. S komentářem přišel také další člen bankovní rady ČNB, a to Marek Mora. I podle něj existují faktory bránící koruně v posílení, od obchodních válek přes brexit, italský rozpočet až po situaci na Středním východě. Současná úroveň kurzu tudíž podle Mory umožňuje pokračující zvyšování sazeb. Na druhou stranu, centrální banka by měla i tak postupovat opatrně, uvedl.
Nakročeno k ještě vyšším sazbám. Další hlasy z ČNB promluvily – https://t.co/5I09iNDDcb https://t.co/BuyohetFlF prostřednictvím @roklen24 #ČNB #CZK #sazby pic.twitter.com/I1mgtxJMFi
— Roklen24.cz (@roklen24) 25. října 2018
Na otázku, zda na listopadovém zasedání (ne)zvedne ruku pro navýšení úroků, Mora odpověděl, že je to padesát na padesát. Rozhodne se prý na základě čerstvých prognóz představených na samotném zasedání.
„Sázíme na to, že ČNB přikročí k již pátému zvýšení sazeb během letošního roku. Nahrává tomu nejen stav české ekonomiky, ale i vývoj kurzu koruny,“ míní analytik Roklen Jan Berka.
Podle ekonoma skupiny Roklen Michala Šoltése přetrvávají pro zvyšování i nadále ty stejné důvody. Vysoká mzdová dynamika spojena s nedostatečnou nabídkou na trhu práce, která pravděpodobně odráží nejen běžné ekonomické fluktuace, ale i strukturální problém české ekonomiky, vytváří proinflační tlaky. Index spotřebních cen roste meziročně o více než dvě procenta již několik měsíců v kuse. Navíc i výhledově zůstává nad cílem ČNB.
„Velká neznámá visí nad vývojem úrokových sazeb v příštím roce. Pokud by koruna začala posilovat tak, jak stále významná část trhu očekává, ČNB by zpomalila utahování měnových podmínek úrokovým kanálem. I tak ale předpokládáme, že by došlo minimálně ke dvou zvýšením sazeb v roce 2019. Pokud se i v příštím roce bude koruna pohybovat ve slabších hodnotách, je možné, že centrální banka sáhne k významnějšímu navyšování sazeb. Jako pramen nejistoty zatím vidíme především vývoj kurzu koruny,“ poznamenal Šoltés.
Upozornil na to že spolu s rozhodnutím bankovní rady dojde i na vydání shrnutí hlavního měnově politického dokumentu – Zprávy o inflaci. „Očekáváme, že s tím, jak nová data ukazují na zpomalující tendence v ekonomice dojde ke snížení výhledu růstu ekonomiky. Největší pozornost finančního trhu se však bude soustředit na předpoklad vývoje kurzu. Nutno podotknout, že pozice ČNB není záviděníhodná, vždyť i odhady analytiků připomínají naznačují vysokou nejistotu. Podle zářijového šetření mezi analytiky by se koruna za rok měla pohybovat mezi 24 EUR/CZK až kolem 25,4 EUR/CZK. Disperze analytiků je tak vysoká,“ poznamenal Šoltés.
Evropská centrální banka (ECB) má jednání za sebou. Včera sice přiznala významnost některých rizikových faktorů, nastavený směr měnové politiky ale ponechala beze změny. zmiňovaná prominentní rizika patří dle ECB sílící protekcionismus, zranitelnost rozvojových trhů a volatilita finančních trhů. I přes jejich existenci však Rada guvernérů vyhodnotila rizika celkového ekonomického růstu eurozóny jako vyrovnaná.
Mario Draghi a spol. včera podle očekávání ponechali úrokové sazby beze změny. Hlavní refinanční sazba zůstává na úrovni 0,0 procenta. Do konce letošního roku bude ECB pokračovat v nákupech aktiv v rozsahu 15 miliard eur měsíčně.
Draghi: Itálie je fiskální otázka, o tu se ECB nestará – https://t.co/5I09iNDDcb https://t.co/oPaIV6S5hU prostřednictvím @roklen24 #ECB #Draghi pic.twitter.com/iHvvatwIaC
— Roklen24.cz (@roklen24) 25. října 2018
„Na první pohled vyzněl výstup z říjnového zasedání ECB opravdu velmi mírným jestřábím tónem, především v otázce inflace, na což euro reagovalo lehkým zpevněním nad hranici 1,142 EURUSD. Tento posun však nevydržel, a to i přesto, že Draghi vyjádřil optimismus jak ohledně Itálie, tak i brexitu. Byť trend měnové politiky ECB zůstává beze změny – ukončení QE nadále očekáváme na konci letošního roku – u obou současných kauz existují scénáře, týkající se především příštího roku, které by mohly ovlivnit například výhled zvyšování evropských sazeb (a trhy si to velmi dobře uvědomují – i proto se euro v tuto chvíli obchoduje slabší). V tomto směru je však až příliš brzy na jakékoliv spekulace,“ uvedl Berka.
