Aktuální týden se nesl ve znamení měnověpolitických překvapení. Některá byla větší, jiná o něco menší, což se nutně projevilo i v reakci trhů. Charakteristickým znakem je rozdíl v přístupu k měnové politice v rámci vyspělých ekonomik a těch spadajících mezi tzv. emerging markets.
O největší překvapení se nepochybně postarala Česká národní banka. Razance jejího zvýšení sazeb o 125 bazických bodů překonala nejen tržní očekávání, ale i predikce naprosté většiny ekonomů a analytiků, včetně nás. Důvody úrokového navýšení se přitom od předešlých zasedání nemění. Nadále jde o reakci na působící inflační tlaky na nabídkové a poptávkové straně s důrazem na jejich potenciální vliv na dlouhodobá inflační očekávání.
Dle prognózy ČNB máme před sebou období vysoké inflace, která by se v závěru letošního a na začátku příštího roku měla přiblížit až k úrovni 7 %. Jako největší problém centrální banka evidentně vnímá riziko tlaků na růst inflačních očekávání. To ji patrně vedlo k tomu, aby skrze úrokový hike o více než sto bodů vydala jasný signál ohledně snahy udržet se tzv. před křivkou. Úroky budou přitom na nadcházejících zasedáních, zejména v prosinci a v únoru, dále růst. Razance zvyšování však bude slabší ve srovnání se včerejším rozhodnutím. Sazby by se tak měly posunout mírně nad hranici 3 %, která odpovídá úrovni lehce nad neutrální úrokovou sazbou.
Reakce trhů byla patrná u koruny, která v návaznosti na překvapení o intenzitě hiku zpevnila o zhruba 15 haléřů. Nahoru se posunuly i tržní sazby, ovšem v jejich případě nebyl efekt překvapení až ten velký, jelikož s výhledem posunu úroků nad hranici 3 % v příštím roce, a to už na jeho začátku, počítaly už před včerejším zasedáním.
Podobně jako ČNB se už během středy zachovala polská centrální banka. I v jejím případě došlo v reakci na silné inflační tlaky v pořadí k již druhému letošnímu zvýšení sazeb. Po říjnovém hiku o 40 bodů následovalo zvýšení o 75 bodů, které bylo stejně jako u ČNB citelně nad očekáváním trhu i ekonomů. Argumentace tohoto kroku byla založena nejen na trvání proinflačních tlaků spojených s omezeními na straně nabídky, ale rovněž na pokračující obnově s důrazem na polský trh práce.
O poznání opatrnější přístup je vidět u centrálních bank z vyspělých ekonomik. Americký Fed na středečním zasedání oznámil začátek snižování tempa nákupů aktiv. U výhledu sazeb však svou rétoriku nezměnil. Navzdory tržním predikcím měnový výbor očekává první zvýšení sazeb ve druhé polovině příštího roku, kdy by se americký trh práce – za předpokladu udržení aktuálního tempa obnovy – měl posunout do stavu plné zaměstnanosti.
Fed tak v podstatě žádné překvapení nedoručil. Jednalo se spíše o zklamání, které bylo patrné zejména na střední části americké výnosové křivky reflektující trh částečně přehodnocující výhled a razanci navyšování amerických sazeb.
Ke včerejšímu poklesu (nejen) amerických středních a delších výnosů pak skrze efekt přelití nepochybně přispěla i Bank of England. V jejím případě britské peněžní trhy plně zaceňovaly zvýšení sazeb o 15 bazických bodů. Měnová autorita však překvapila ponecháním stabilních sazeb nehledě na všechny předchozí komentáře členů rady zmiňující možnou potřebu brzkého zahájení úrokové normalizace.
I přes včerejší rozhodnutí, výhled vyšších britských sazeb nadále žije. Jestliže se nedočkáme navýšení na prosincovém zasedání, to únorové bude jistota. I tak ale nevěříme, že by Bank of England kopírovala tržní výhled pracující s posunem úroků z aktuálních 0,1 % na více než 1 % v příštím roce. Britská měnová autorita by každopádně měla být jedna z prvních z vyspělých ekonomik, která odstartuje pozvolný proces navyšování úroků.
Výše uvedené potvrzuje letošní pozorovaný trend. Naprostá většina úrokových hiků byla doručena centrálními bankami z emerging markets. Ty z vyspělých ekonomik naopak zaujaly opatrnější postoj, i z titulu přesahu měnové politiky mimo domácí ekonomiku. Nejvíce je to vidět u amerického Fedu nadále intenzivně argumentujícího přechodnou povahou aktuálních proinflačních tlaků, a nadto pomalejší obnovou na trhu práce. Podobně je na tom i ECB, v jejímž případě se argumentace týká nejen přechodnosti, ale rovněž i absence sekundárních inflačních efektů a nadále nízkých dlouhodobých inflačních očekávání pohybujících se pod úrovní nastaveného inflačního cíle.
VÝHLED PRO DNEŠNÍ DEN
Dolar se vůči euru v online směnárně RoklenFx obchoduje za středový kurz 1,1559 EURUSD, dolarový index se pak nachází na hodnotě 94,29 bodu. Během dne by se kurz EURUSD měl pohybovat v rozmezí od 1,1535 do 1,1603 EURUSD.**
Koruna se aktuálně vůči euru v online směnárně RoklenFx obchoduje za středový kurz 25,33 EURCZK, vůči dolaru za středový kurz 21,91 USDCZK. Dle naší predikce by se kurz vůči euru měl držet v rozmezí 25,29 až 25,44 EURCZK, ve dvojici s dolarem od 21,86 až 22,10 USDCZK.**
**Průměrný nominální kurz, zveřejňovaný ECB, bude dle použitých modelů s vysokou pravděpodobností ve zmíněném intervalu. Predikce měnových kurzů jsou založeny na modelu časových řad, který zohledňuje předchozí hodnotu kurzu i jeho minulou volatilitu. K přesnějšímu určení budoucí volatility je do modelu navíc zakomponován faktor zveřejňování makroekonomických dat. Model je tak schopen určit, kdy lze očekávat zvýšenou či sníženou volatilitu směnného kurzu.
Disclaimer: Tento článek má pouze informativní charakter a neslouží jako investiční doporučení dle zákona č. 256/2004 Sb. o podnikání na kapitálovém trhu. Při zpracování tohoto článku autor vycházel z veřejně dostupných zdrojů. Za případné chyby v textu nebo v datech nenesou společnosti Roklen Holding a.s. ani Roklen360 a.s. zodpovědnost.
