Rychlý nárůst amerických výnosů podporuje dolar, který sílí proti euru i v dolarovém indexu. Roli hraje i zhoršení tržní nálady projevující se ve výprodeji rizikových aktiv. Risk-off nálada se podepsala i na měnách regionu. Koruna oslabila nad 26,20 za euro. Aktuálně spolu se zlotým i forintem včerejší ztráty umazává.

Ukrajina žaluje Rusko o bezmála 90 miliard dolarů

Veškerá mediální ale i politická pozornost se momentálně upírá na ozbrojený konflikt ve východní Ukrajině. To svým způsobem nahrává Putinově Rusku v tom smyslu, že se poněkud zapomíná na Krym. V pondělí však ukrajinský ministr spravedlnosti Pavlo Petrenko nabídl připomenutí ve formě objemné analýzy kalkulující hodnotu území v celkové hodnotě téměř 90 miliard dolarů, včetně takových položek jako je 300 kg zlata stále ležících v Krymské pobočce ukrajinské centrální banky.

Úřadující premiér Arsenij Yatsenyuk říká, že jeho vláda má v úmyslu požádat o soudní rozhodnutí nezbytné pro znárodnění ruského majetku na Ukrajině a v zahraničí jako náhradu za vzniklé škody. Žaloba již byla podána u Evropského soudu pro lidská práva a podle Yatsenyuka žalující strana hodlá využívat i ruských soudů.

Ukrajinci si jsou však pravděpodobně vědomi toho, že jejich šance na úspěch jsou mizivé. Mezinárodní arbitráž zřídka kdy rozhodne ve prospěch žalující strany v otázce řešení územních sporů. V případě, že se to i přesto podaří je vyžadována alespoň trocha dobré vůle na obou stranách.

V případech ,kdy speciální tribunály rozhodly ve prospěch žalujících – případ Indie a Pakistánu a jejich rozporu o solné bažiny v roce 1947 a Izraele a Egyptu řešící spor o oblast Taba v roce 1989 – obě strany projevily zájem o vyřešení rozporů a byly ochotny věřit nestranným soudcům. Strany musí „být ochotny přijmout fakt, že mohou prohrát“, napsala Carla Copeland v Fordhamském Law Review, komentující jeden z těchto arbitrážních případů. 

V případě Krymu je potíž v tom, že Rusko toto území nevnímá jako sporné území. Tomu podle Ruska napovídá i krymské referendum konané 16. března, při kterém naprostá většina hlasovala pro připojení k Rusku. Yevgeny Bobrob, člen ruské prezidentské rady pro lidská práva, ten samý den navštívil Krym a oznámil, že výsledky hlasování by byly mnohem méně přesvědčivé v reálném referendu. Nicméně i přesto ruský parlament oficiálně přijal Krym jako součást Ruska. Moskva nyní oficiálně považuje veškerý majetek před konaným referendem za vlastní.

Žádný mezinárodní soud nemá pravomoc nakládat s peněžními nároky Ukrajiny. Ukrajina prohlásila, že má v úmyslu se snažit o zabavení ruské ropné a plynárenské společnosti Chernomorneftegaz CJSC skrze mezinárodní arbitráž ve Stockholmu, ale příslušnost Stockholmského tribunálu v tomto případě není zřejmá.

Evropský soud pro lidská práva minulý měsíc rozhodl, že Turecko musí zaplatit 124 milionů dolarů jako náhradu škody obětem turecké invaze do severního Kypru z roku 1974, avšak náhrada škody se v tomto případě týká konkrétních lidí – rodin Řeků, kteří při invazi zmizeli a obyvatel poloostrova Karpas, kteří byli odříznuti od zbytku ostrova tureckými silami. Turecko i tak odmítá zaplatit.

Vzhledem k tomu, Ukrajina vyčíslila konkrétní sumu, někteří lidé v Moskvě tvrdí, že se v ukrajinském případě jedná o smlouvání. „Pokud nám chtějí prodat Krym, měli by to říct přímo“ řekl ruský člen parlamentu Jevgenij Tarlo moskevskému deníku Nezavisimaya Gazeta.

Peníze pravděpodobně nejsou kyjevským primárním cílem. V tomto případě se spíše jedná o snahu udržet krymský problém naživu. V momentální době krátkých vzpomínek se jakékoliv Ukrajinské připomínky na adresu “nezákonné anexe Krymu a krádeže ukrajinského majetku“ jednoduše jeví jako způsob o zajištění pokračující mezinárodní podpory. Částečně se jedná i o strategii nově zvoleného prezidenta Petra Poroshenka k připomenutí že Ukrajina nezapomínána na krymské občany a že je chce zpět.

Pravděpodobně je však již příliš pozdě na to, aby Kyjev získal zpět Krym. Zdá se že Západ v tomto případě rozhodl zcela jasně a sice Rusko bude za svou anexi pykat v podobě hospodářských sankcí, přičemž o navrácení území však není ani slechu ani památky. Do této míry Putinova strategie zafungovala. Ukrajina však může získat značné ekonomické a bezpečnostní přínosy z jejího statutu oběti agrese a Poroshenko si tuto příležitost pravděpodobně nenechá ujít.

Newsletter