Euro proti dolaru umazalo část ranních ztrát. Obchoduje se pod 1,2140 EURUSD. Eurová korekce proti dolaru lehce pomohla měnám regionu. Koruna se posunula do zisku kolem úrovně 26,10 za euro. Přispěl k tomu i komentář guvernéra ČNB ohledně výhledu sazeb.

Vánoční sezóna rozhodne o osudu řady podniků

Depositphotos

S blížícím se koncem roku se začínají objevovat data, která poodhalují, do jaké míry zasáhla druhá vlna koronavirové pandemie českou ekonomiku. Jedním z užitečných nástrojů umožňující pohled do zpětného zrcátka ještě před příchodem výrazně zpožděných tvrdých dat je pravidelný konjunkturální průzkum z dílny Českého statistického úřadu. Není asi pro nikoho překvapením, že jeho poslední vydání ukázalo, že během listopadu došlo v důsledku probíhajících restriktivních opatření k dalšímu zhoršení sentimentu napříč českou ekonomikou.

V rámci domácího průmyslu se celková důvěra snížila, přestože hodnocení současné situace, ve které se průmyslové podniky nachází, se víceméně nezměnilo. Hlavní podíl na snížení důvěry tak mělo zejména zhoršení očekávání do budoucna. Na rozdíl od nedávno zveřejněných indexů nákupních manažerů (PMI) z velkých evropských států na západ od nás tak nebyla budoucí očekávání tažena optimismem spojeným s vývojem vakcín proti chorobě, která byla hlavní příčinou předchozích prudkých propadů výroby.

V tomto případě však není na místě hledat důvod nesouladu v nějakém chronickém negativismu českých průmyslníků. Příčinou může být spíše delší horizont, na který byli v rámci průzkumu dotazování západoevropští manažeři a v rámci něhož se dá spíše očekávat reálný dopad nové vakcíny na ekonomiku. Svou roli pak zřejmě sehrála i odlišná období, v nichž k samotnému dotazování docházelo. To v České republice probíhalo na rozdíl od PMI z velké části ještě před oznámením průlomu na poli boje proti onemocnění covid-19. Český průmysl se nicméně může dále opírat o výkon tohoto odvětví v Německu, kterému se na rozdíl od většiny ostatních evropských států i nadále daří, a to zejména díky solidní poptávce přicházející z koronavirem méně zasažené Asie.

To však bohužel nelze říct o sektoru služeb, který se po letním nadechnutí propadl kvůli podobě restriktivních opatření napříč Evropou do hlubokého útlumu. Jak rychle se z této deprese služby vzpamatují se pak bude pochopitelně odvíjet nejen od rychlosti a podoby uvolňování současných restrikcí, což v celé věci představuje zásadní aspekt, ale i od kondice, v jaké se budou nacházet peněženky spotřebitelů a ochota jejich obsah utrácet. Právě pozitivně tak nepůsobí ani další pokles důvěry spotřebitelů, jejichž obavy ze ztráty zaměstnání teď dosahují obdobných hodnot jako během finanční krize v roce 2009. Zcela zásadní roli tak bude hrát průběh vánoční sezóny, která může na řadu podniků zapůsobit jako živá voda, v horším případě však pro ně může být také tím pomyslným posledním hřebíčkem do rakve.

Newsletter