William Green je autorem bestselleru „The Great Minds of Investing“. V této knize vyzpovídal ty nejslavnější a nejúspěšnější světové investory, včetně Warrena Buffetta, Charlieho Mungera či Billa Ackmana. Fundamentální otázkou pro všechny bylo a stále je, co se od nich můžeme naučit, ať už v běžném, tak i investičním životě?
Server CNBC přinesl přepis názoru tří investorů, kteří svými zkušenostmi a úspěchy silně překonávají naprostou většinu vlastních kolegů.
Irving Kahn
Ve dvacátých letech minulého století byl Irving Kahn asistentem otce hodnotového investování Benjamina Grahama. Od něj se, stejně jako Warren Buffett, naučil vyhledávat na trzích podhodnocená aktiva poskytující dostatečný bezpečnostní polštáře. Tento rizikově averzní přístup pomohl Kahnovi relativně bez problémů přečkat jak období Velké deprese, 2. světovou válku, ale i konflikt ve Vietnamu a mnoho dalších bouřlivých časů. A jaká je jeho rada?
„Bezpečí je to nejdůležitější. Možný náhlý propad trhů je to hlavní, na co musí investoři neustále myslet. Před každou investicí je proto potřeba se s tímto úkolem vypořádat. Problémem dnešního světa je, že si lidé myslí, jak jsou chytří už jen proto, že jsou schopni dělat věci poměrně rychle. Můžete naskočit do sedla, ale jak víte, že jedete správnou cestou? Je možné vůbec vidět, kam vlastně jedete?“ vysvětlil Kahn.
Podle svých slov se Kahn od Grahama naučil tomu, že každý investor by se měl soustředit nejprve na zachování vlastního kapitálu. „Pokud dosáhnete rozumných výnosů a utrpíte minimální ztráty, stane se z vás boháč, který předčí jakéhokoliv hazardního hráče. Stejně tak je to způsob, jak si vyřešit veškeré problémy se spaním,“ řekl s nadsázkou investor.
Bill Miller
Jakožto manažerovi Legg Mason Value trustu se Millerovi podařilo ustavičně porážet trh po dobu 15 po sobě jdoucích let. Na svém investičním vrcholu spravoval aktiva o hodnotě více jak 70 miliard dolarů, což mu vyneslo přezdívku nepochybného krále manažerů podílových fondů. Pak ale přišel katastrofický rok 2008. Millerova expozice tehdy obsahovala zrovna ty nejhůře postižené oblasti trhu. Megg Mason Value Trust tehdy spadl o 55 % a jeho menší kolega, Legg Mason Opportunity Trust, dokonce o 65 %.
To, co tehdy Millerovi nejvíce pomohlo, byla jeho emocionální odolnost. Jakmile se trhy zhroutily, neschoval se do kouta, aby si lízal rány, ale naopak vybral veškerou hotovost a investoval ji do levných akcií, které se posléze zvedly. Pro Millera tento krok nebyl nikterak obtížný, zatímco všichni ostatní zbaběle prchali pryč.
„Jsem kontrariánem navzdory všem papírovým ztrátám, a to především pokud jsem přesvědčen, že je na daném trhu více příležitostí,“ řekl Miller. „Konec konců, nižší ceny znamenají mnohem vyšší budoucí výnosy. A ne nutně i vyšší riziko.“
Miller se domnívá, že ti nejúspěšnější hodnotoví investoři jsou zcela odlišně naladěni. Znamená to, že ta část jejich mozku, jež vnímá finanční ztráty, nereaguje stejně jako u průměrného investora. On sám sebe popisuje jako člověka bez emocí, v čem se prý podobá i samotnému Buffettovi.
Howard Marks
V roce 1995 pomohl Marks založit společnost Oaktree Capital Management, která se od té doby stala titánem finančních trhů se spravovanými aktivy o hodnotě více jak 90 miliard dolarů. Jeho pravidelná memoranda mu taktéž přispěla k jeho pověsti investičního guru. Jeden z Buffettových fanoušků kdysi napsal: „Jakmile do emailu dostanu Marksovo memorandum, je to první věc, kterou ihned otevřu a čtu.“
Sám investor tvrdí, že jeho úspěch pramení z momentu osvícení, kdy studoval na univerzitě v Chicagu. Tam se naučil, že na současných trzích je velice obtížné nalézt dostatečně výnosné příležitosti. Proto se zaměřil na hledání mezer, v jejichž případě se tvrdá práce společně se zkušenostmi vyplatí mnohem více.
Tato strategie ho zavedla na trh „prašivých“ dluhopisů. V 70. letech bylo toto místo považováno za jedno z nejrizikovějších vůbec. Marks tehdy investoval do dluhů zkrachovalých firem. Jejich nepopularita pro něj představovala ideální příležitost k dosažení nadprůměrných zisků.
V roce 2008, kdy zkrachovala investiční banka Lehman Brothers a trhy si procházely volným pádem, napsal Marks poznámku o tom, jak nevěří v konec finančního světa, nýbrž že jde pouze o začátek dalšího cyklu, kterého se dá využít ve vlastní prospěch. V době, kdy se většina investorů stahovala z trhu, neváhal a investoval během jednoho týdne zhruba 500 milionů dolarů do, v tu chvíli kolabujícího, trhu, aby tak vydělal jmění z jeho následné obnovy.
Marks v investičním životě však nepoukazuje pouze na nutnost rozumu, pracovitosti a vytrvalosti, svou roli hraje podle něj i štětí. Jemu samotnému se to už několikrát potvrdilo. V mládí chtěl studovat na Harvardu. Tam ho ale nepřijali, a tak skončil v Chicagu, kde se odstartovala jeho úspěšná kariéra. O mnoho let později zase žádal o místo u Lehman Brothers, kam ho sice vzali, ale pracovník, který mu jeho přijetí měl oznámit, se opil a ve výsledku mu ani nezavolal. Od té doby je Marks velkým zastáncem náhodných událostí, které mu doposud jasně ukázaly, že je opravdu dítětem štěstěny.
