Výprodejní tlaky se dolaru nepouští. Americká měna oslabuje v dolarovém indexu i proti procyklickým měnám. Proti euru se obchoduje nad 1,1870 EURUSD. Koruna profituje z větší ochoty riskovat, kterou na FX trzích pozorujeme. Pomáhá i nárůst domácích tržních sazeb. Kurz se posunul krátce pod 25,50 za euro.

Venezuelská katastrofa má řešení. Kdo ho zaplatí?

Za posledních dvacet let sloužila Jižní Amerika téměř jako pokusný králík všech možných hospodářských systémů. Přestože vítězné země určíme těžko, existuje tu jedna jasně poražená – Venezuela. Tato kdysi nadějně rostoucí ekonomika s dobrými nerostnými zdroji se topí v hospodářském, politickém a společenském zmatku. Jaké je řešení?

Výhody venezuelské ekonomiky byly bezmyšlenkovitě vyplýtvány a země čelí humanitární katastrofě, tvrdí Gregory Makoff, bývalý výkonný ředitel Citigroup ve svém příspěvku pro World Economic Forum. Současný hospodářský a sociální chaos ve Venezuele volá prý po novém vyjednávání s mezinárodními finančními institucemi, které by mohl pomoci opětovně nastolit běžné tržní mechanismy. Ačkoliv je tento přístup nesympatický venezuelskému politickému režimu, mohl by skutečně otevřít dveře k miliardám dolarů v humanitární pomoci a ulevit od dluhového tlaku.

Současně s tím, kdy se Venezuela prodírala trnitou cestou, země jako Mexiko, Kolumbie a Chile si užívaly stabilní ekonomický růst a snažily si zajistit co největší finanční nezávislost. Jednoduše řečeno, rozhodly se jít cestou tržní ekonomiky. A výsledek? V současnosti si tyto země půjčují mezi třemi až čtyřmi procenty za desetiletý dluhopis, což je zlomkem toho, za kolik si půjčuje Venezuela.

Goldmané investují, když v ulicích teče krev. Podporujete diktátora, zuří kritici

Strategie ostatních zemí Latinské Ameriky obecně podporuje tržní mechanismus a šetření domácností. To je vzor, který by podle Makoffa měla Venezuela následovat. Pokud by obnovila pomoc od Mezinárodního měnového fondu, měla by mít dostatek prostředků na to, aby splnila humanitární závazky vůči svým obyvatelům, rovněž by mohla zafinancovat restrukturalizaci ekonomiky. Jen po nastartování spolupráce s MMF by prý do pár týdnů mohla mít země k dispozici několik miliard dolarů pomoci, a to pravděpodobně za minimálně zatěžujících podmínek.

Jakmile by země Nicoláse Madura dospěla s MMF a Světovou bankou dohody o střednědobém ekonomickém plánu, měla by získat přístup k ještě významnější pomoci. Dle odhadu Gregoryho Makoffa by šlo o částku v řádech několika desítek miliard dolarů v kombinaci nových půjček a oficiálního restrukturalizačního programu.

Kam míří Venezuela? Ropná krize a občanská válka

Venezuelská vláda by si v dané situaci rozhodně neměla hrát na hrdiny, v příštích pěti letech by totiž měla splatit 30 miliard dolarů zahraničního dluhu. Vláda navíc nemá co ztratit. MMF, lépe řečeno země do fondu nejvíce přispívající, totiž chápou, že státy, které se vzpamatovávají z krize, potřebují „prostor“ pro změny a ten s dluhopisy s brzkou splatností na stole jednoduše nemají.

Dobrými příklady jsou Ukrajina a Jamajka. V obou případech dostaly země podmíněnou pomoc. Musely restrukturalizovat svůj dluh a jako „odměnu“ dostaly odložení splátek od věřitelů, kteří pochopili, že bez toho by země čelily bankrotu, který by pro ně byl ještě horším scénářem.

Hyperinflace ve Venezuele: Bitcoin jako protest proti systému

Pro žádnou zemi není hezkou představou, aby její hospodářská rozhodnutí byla předmětem cizího schvalování. Na druhou stranu, mezinárodní pomoc není restaurační menu. Země si jednoduše nemohou vybírat, který chod chtějí a který ne.

Ekonomie drog: Jak funguje obchod s kokainem?

Newsletter