Práce na Wall Street patří mezi jedny z těch nejnáročnějších. Svědčí o tom i neustálá fluktuace makléřů, kteří se střídají jak na běžícím pásu. Své o tom ví i veteránka z Wall Street, téměř stoletá Irene Bergmanová, která stále působí jako poradce ve společnosti Stralem. Za její dlouhou burzovní kariérou stojí naprosto jednoduchá rada. Nikdy neudělat nic hloupého.
Vždycky zvažujte návratnost investic, radí Bergmanová. Zatímco většina investorů je přímo posedlá rychlými zisky, investiční veteránka doporučuje setrvat tři a více let předtím, než se rozhodnete definitivně zhodnotit své investice. Zároveň je ale potřeba nebát se změn.
„Čím déle v tomto byznysu působíte, tím větší pesimista se z vás stává,“ řekla svým jemným hlasem veteránka a okamžitě přesunula řeč na současnou situaci. „Akcie jsou dnes podle mě předražené, ale i tak jsem schopna si udržet „býčí“ výhled. Naučily mě to zkušenosti. Stačí mi si srovnat současné úrovně s těmi, kterých jsme byli svědky před čtyřiceti lety,“ přepisuje její slova agentura Bloomberg.
Jako jeden z nejstarších profesionálů ve světě financí, který momentálně řídí lidé nedosahující ani poloviny jejího věku, nabízí pohled Bergmanové ojedinělou perspektivu. Sama si vzpomíná na malé soukromé firmy založené německými Židy v 19. století, které formovaly burzu až do její současné podoby jednoho z největších finančních center na celém světě. „Podnikání se za tu dobu neskutečně změnilo. Konkurence se zvětšila, stejně tak najdete víc případů, kdy si podnikatelé navzájem vrází nůž do zad,“ popsala situaci.
Vodka, skotská a předválečný nábytek
Hostům, které si Bergmanová pozve do svého manhattanského bytu, nabídne vodku či skotskou. Uvelebit se pak mohou v křeslech vyrobených před druhou světovou válkou ve stylu období francouzského krále Ludvíka XV.
Veteránka má neustále k dispozici čtyři asistenty, kteří ji pomáhají jakkoliv je potřeba. Sama zatím obvolává své kolegy ze společnosti Stralem, včetně jejího zakladatelem Herschela Abelsona, jakmile se potřebuje poradit o konkrétní akcii.
Samotná její kariéra je v podstatě splněný sen, který měla jako náctiletá. Ve své školní eseji tehdy napsala, že chce kráčet ve šlépějích svého otce, který na berlínské burze působil jako privátní bankéř. Jak sama Bergmanová popisuje, její otec ji uvedl do světa financí, který ji tehdy připadal neskutečně živý a akční, až se sama rozhodla, že se stane první ženou na této pozici.
Životní příběh
Toto rozhodnutí však přišlo v době, kdy byla její rodina pronásledována nacisty. Zachránili se až v roce 1942, kdy z Německa prchli do Holandska. Tam si pak Bergmanová našla práci jako sekretářka v bance. Patnáct let na to, se připojila do společnosti Hallgarten, která byla tehdy členem newyorské burzy.
„Ženy na Wall Street nebyly nikdy populární,“ vysvětluje Bergmanová. Z Hallgarten odešla do Loeb Rhoades, aby pak v roce 1973 nastoupila do Stralemu. „Teprve až tam jsem se poprvé cítila, že se mnou ostatní jednají naprosto férově a rovně.“
Společnost Stralem momentálně spravuje aktiva o hodnotě téměř dvou miliard dolarů. Jejími klienty jsou jak instituce, tak i individuální investoři, z čehož 11 jich jedná přímo s Bergmanovou, která je zároveň členkou investiční komise společnosti.
Recese, deprese
„Prošla si tolika výkyvy hospodářského cyklu, nahoru, dolu, recese, deprese a pokaždé měla čuch na to, kam se věci pohnou,“ řekl na adresu Bergmanové George Falk, lékař, který je zároveň jejím přímým klientem. „Dokáže dokonale pochopit, jaké jsou moje potřeby. Můj zájem si jednoduše nosí v srdci a není to proto, aby si na mě vydělala spoustu peněz. Chovám k ní velkou důvěru,“ nešetří chválou Falk.
Poválečná zkušenost bylo to nejcennější, čemu se Bergmanové dostalo. Trvalo deset let, než se její rodina dostala do New Yorku, kde se ihned pustila do obnovy rodinného bohatství. To ji totiž bylo zadrženo americkými a holandskými úřady a proto také veteránka prosazuje důležitost existence rezervních záchranných fondů, jakožto prostředku ochrany vlastních peněz.
Jednu z výhod, kterou Bergmanová spatřuje v dnešním investičním světě je možnost rychle prodat velké objemy akcií. „Před lety nám ve Stralemu takový krok trval týdny,“ zavzpomínala. Na druhou stranu však taktéž upozornila, že s rychlostí přichází i nepozornost. „Lidé, kteří něco prodávají, by neměli jednat ukvapeně.“ Právě trpělivost a obezřetnost je něco, co Bergmanová dokáže přenést na své klienty. „ Za celých dvacet let, co u nás pracuje, nikdy neztratila ani jednoho klienta,“ řekl Philippe Labaune, šéf oddělení tradingu společnosti Stralem.
Promarněná příležitost
„V našem odvětví je potřeba umět přenést důvěru na své klienty,“ vysvětluje Bergmanová. „Klient není záležitost na tři týdny, nýbrž minimálně na tři roky. Alespoň to je čas, během kterého se dozvíte, zda svou práci děláte dobře.“ Zákazníkům Stralemu se líbí, že sama Bergmanová je movitá žena. Automaticky tak odpadá strach z toho, že je chce pouze oškubat o všechny peníze.
Za celou svou kariéru jí prošlo rukama nepřeberné množství úspěšných i neúspěšných investic. Byť převažoval počet těch plusových, na jednu promarněnou příležitost nikdy nezapomene. A tou je Apple.
„Apple je něco, co mi totálně proplulo mezi prsty,“ přiznává. „Nakousnuté jablko na mě bylo jednoduše příliš moc.“ Tento fakt ji však přivádí k další důležité radě. Vždycky se rozhodujte sami. „Pokaždé si dělám to, co sama chci. Pokud se něco pokazí, můžu obviňovat pouze sebe, nikdo jiný za to totiž nemůže.“
