Egypt za poslední čtyři roky prošel krušným politickým i ekonomickým obdobím. Vlna arabského jara smetla oblíbenou turistickou zemi z hledáčku naprosté většiny investorů. Dnes se však situace mění. Ve snaze podpořit prozatím pouze částečnou ekonomickou obnovu plánuje severovýchodní africká země opět přilákat tolik žádoucí zahraniční kapitál. Dopomoci jí k tomu má i konání Mezinárodní investiční konference k rozvoji Egypta, která se bude konat od zítřka v tzv. „Městě míru“ Šarm aš-Šajchu.
Tato konference má představit porevoluční Egypt jako stabilizovanou ekonomiku s kvalitním potenciálem dalšího růstu, ke kterému přispívá nejen politické uklidnění, ale především i ekonomické reformy. Podle údajů serveru CNBC se zájem investorů pomalu ale jistě obnovuje. Potvrzují to i data egyptské centrální banky, jež ukázala, že za třetí čtvrtletí minulého roku dosáhly čisté zahraniční investice téměř dvou miliard dolarů.
Pozitivní je i výhled hospodářského růstu. Po masivním propadu v roce 2011 se objevují náznaky obnovy nejen na akciovém trhu, ale především v reálné ekonomice. Analytici agentury Reuters dokonce věří, že se výkonnost africké země bude postupně zlepšovat, až se tempo růstu produktu dostane na úroveň 5 % (viz. graf).
„Egypt opravdu dosáhl významného pokroku,“ řekl Firas Abi Ali, specialista na Střední východ výzkumné společnosti IHS. Napomohla k tomu nejen finanční pomoc od Saúdské Arábie, Kuvajtu a Spojených arabských emirátů, ale i obnova turistické důvěry. Podle lednového průzkumu společnosti BMI Research Group se „egyptský turistický trh postupně obnovuje.“ Ve třetím čtvrtletí minulého roku stoupl počet turistů v meziročním srovnání o téměř 70 %.
Nejen tyto údaje, ale i další opatření a reformy přijaté současnou egyptskou vládou budou představena na zmiňované konferenci. Úspěch celé akce je pro politické vedení země pyramid klíčový. Zahraniční kapitál je považován za nejlepší možné řešení, pomocí kterého mohou být eliminovány všechny pozůstatky revolučního období. Země se totiž stále potýká s vysokým zadlužením, které v poměru vůči HDP dosahuje téměř 90 %, stejně tak čelí hlubokému deficitu platební bilance, jenž byl způsoben především odlivem kapitálu. Ten pak negativně ovlivnil i zásobu zahraničních devizových rezerv, které se z hodnoty 35 miliard dolarů v roce 2011 snížily na 15 miliard dolarů k lednu letošního roku.
„Inflace, nezaměstnanost a deficit veřejných financí jsou pořád příliš vysoké,“ řekla pro server CNBC Zeynep Kosereisogluová, analytička z poradenské společnosti Frontier Strategy Group. Egyptská vláda podle ní sice provedla relativně úspěšné změny, avšak i tak je potřeba, aby všechny vyjmenované veličiny razantně klesly. Jen tak se země může opět dostat na dráhu udržitelného ekonomického růstu.
Současné politické vedení v čele s generálem Abdem al-Fattáhem as-Sísím, který se chopil moci po převratu v létě 2013 a za prezidenta byl zvolen rok poté, se pomocí fiskálních, měnových, ale i právních reforem snaží vylepšit vztah státu a soukromého sektoru. Ten je totiž v momentální chvíli jediným možným zdrojem další obnovy.
Jedním z těchto opatření bylo například razantní osekání dotací pohonných hmot, které silně zatěžovaly státní pokladnu, či snížení hlavní úrokové sazby. Egyptská centrální banka rovněž provedla devalvaci egyptské libry, díky níž měna oslabila o téměř 7 % vůči americkému dolaru. Tento krok má podpořit důvěru zahraničí, která je kvůli nízké hladině zahraničních rezerv silně omezená. Stejně tak má pomoci v boji proti deficitu obchodní bilance. Posledním, avšak velmi důležitým, krokem bylo vytvoření zákona o omezení dohledu administrativního soudu nad veřejnými zakázkami. Tento dohled byl v minulosti hlavní překážkou většiny kontraktů mezi státním a soukromým sektorem.
I tak ale bude opětovné získání investorské důvěry tvrdým oříškem. I přes všechna ekonomická opatření, stále ve vzduchu visí strašák politické nestability společně s vlivem islamistických radikálů z ISIS. Potvrzuje to i Abi Ali. Dle něj by se případná vzpoura radikálů zaměřila na to nejcitlivější místo, kterým je turistický průmysl. Jakmile by byl zasažen, přišla by země o vzácný zdroj, jehož propad by s sebou stáhl i další segmenty celé ekonomiky. V tomto směru pak bude klíčové i samotné konání Mezinárodní investiční konference. Pokud by ta byla zasažena útokem ze strany radikálů, opětovné získání důvěry by bylo pohřbeno hned ve svém prvopočátku.
EU kvůli islám. terorismu posílí vazby s Egyptem, Tureckem, Perským zálivem
