Evropské i americké výnosy klesají. Dolar obrátil do zisku pod 1,0850 za euro. Koruna zpevnila pod 25,35 za euro.

„Vydírání“. Řecká krize pokračuje bez posunu

Ministři financí eurozóny ani na své středeční večerní schůzce nevyřešili řeckou finanční krizi a v rokování budou pokračovat ve čtvrtek. Řeckého premiéra Alexise Tsiprase, který hovořil se zástupci Evropské komise, Evropské centrální banky a Mezinárodního měnového fondu (MMF), čekají v noci další setkání s představiteli této věřitelské trojky. Ta odmítá část řeckých reformních návrhů z počátku týdne, protože by podle ní vedly k další recesi řecké ekonomiky. Atény mají prý hlavně snižovat výdaje, ale řecká vláda se podle svých návrhů chce snažit rozpočet zlepšit především vyšším zdaněním a efektivnějším výběrem daní.

Atény dohodu s věřiteli naléhavě potřebují, protože je podmínkou uvolnění zbývající části již dříve schválené mezinárodní finanční pomoci. Bez ní zadlužené Řecko nedokáže do konce měsíce uhradit plánovanou splátku Mezinárodnímu měnovému fondu.

Šéfka MMF Christine Lagardeová řekla, že řecký reformní plán nemůže být založen pouze na vyšších daních. Fond znovu kritizuje také přílišný optimismus Atén týkající se odhadovaných výnosů z výběrů daní a požaduje větší úspory v penzijním systému a ve výdajích na obranu.

Řecká vláda protinávrhy rezolutně odmítla. Řecký státní ministr Alekos Flamburakis nabídku věřitelů v bezprostřední reakci označil za absurdní. Podle něj jsou návrhy Atén důstojné, protože zatěžují bohaté, a nikoli chudé. Návrhy na řešení dluhové krize podle některých analytiků tak vyplývají více z ideologických pohledů vládnoucí levice než z ekonomických potřeb země.

DOKUMENT: Jablka sváru mezi Řeky a jejich věřiteli

Podle zdrojů listu The Times ale rozpory neexistují jen mezi Řeky a věřiteli. Minulou noc se prý objevily i mezi eurozónou a MMF. Fond se prý obává, že návrhy, vypracované za pomoci Evropské komise, jsou neproveditelné.

Mezinárodní ratingová agentura Standard & Poor‘s upozornila, že úvěrové známky balkánských zemí by se mohly zhoršit, pokud by se do jejich bankovních systémů přenesly problémy Řecka. Poukázala přitom na to, že řecké bankovní domy jsou v Bulharsku, Rumunsku, Srbsku, Makedonii a v Albánii „systémově významnými“ bankami. Pokud by Řecko muselo vyhlásit bankrot a jeho banky by zkrachovaly, mohlo by v okolních zemích, kde působí pobočky řeckých bank, dojít k dominovému efektu.

Řecký ministr hospodářství Jorgos Statchakis prohlásil, že případnou dohodu Atén s mezinárodními věřiteli musí řečtí zákonodárci schválit před vypršením záchranného programu pro zadlužené Řecko na konci měsíce. Ve vládním táboře ale vypukly třenice. Několik poslanců levicové strany SYRIZA již upozornilo, že nepodpoří ani dřívější a mírnější Tsiprasovy návrhy. Koaliční Nezávislí Řekové zase požadují závazek odpisu řeckých dluhů, což ale věřitelé doposud odmítali.

Řecký premiér Tsipras: Věřitelé nepřijali řecký návrh dohody

Za „vydírání“ označil nové návrhy vysoký představitel řecké vládní levicové strany SYRIZA. „Požadavek věřitelů vrátit na stůl devastační opatření ukazuje, že vydírání Řecka dosahuje vrcholu,“ uvedl v řecké televizi Mega TV parlamentní mluvčí levicové SYRIZY Nikos Filis. Řekové podle něj trvají na svém požadavku, aby součástí dohody bylo zmírnění řecké dluhové zátěže.

V podobném duchu se vyjádřil rovněž řecký ministr práce Panos Skurletis. „Dohoda nemůže být bez zásadní zmínky a konkrétních kroků v otázce dluhu,“ řekl podle Reuters Skurletis v rozhovoru s veřejnoprávní vysílací stanicí ERT.

Nervózní vkladatelé v obavách z krachu jednání vybírají vklady z řeckých bank, pro které jjsou jedinou náhradou úvěry z programu nouzového financování. Evropská centrální banka (ECB) dnes podle zdrojů Reuters strop těchto úvěrů opět zvýšila, tento týden minimálně potřetí.

Newsletter