Ve Vídni si během včerejšího dne udělali dostaveníčko zástupci centrálních bank střední a východní Evropy. Nechyběl ani šéf České národní banky Jiří Rusnok, který se vyjádřil jednak k blížícímu se zasedání bankovní rady, stejně tak i k výhledu úrokových sazeb pro příští rok. Na co se tedy můžeme připravit?
Začneme-li popořadě, Rusnok řekl, že v případě prosincového měnověpolitického zasedání, které se odehraje 21. prosince, vidí 50% pravděpodobnost dalšího zvýšení sazeb dosahujícího 25 bazických bodů. Šéf ČNB prý nevidí žádný rozdíl v tom, zda budou sazby zvýšeny v prosinci či v únoru. Tomu nahrává především to, že se česká ekonomika sice, technicky vzato, přehřívá, na drahou stranu ale nejsme svědky nafukování žádných bublin, případně jiných nerovnováh tlačících na urychlené jednání ze strany centrální banky.
Souběžně s tím se Rusnok vyjádřil i k otázce zvyšování sazeb během příštího roku. Dle jeho názoru by mohlo v roce 2018 dojít na mnohem rychlejší tempo úrokových hiků, než na jaké poukazuje současná prognóza centrální banky – řeč je dle šéfa ČNB o více než jednom až dvěma koly navyšování sazeb. Vše prý bude primárně záležet na vývoji ekonomiky a kurzu.
„Dnes situaci vidíme tak, že normalizace úrokových sazeb bude pravděpodobně rychlejší než pomalejší,“ přepisuje agentura Bloomberg Rusnokova slova.
Ve Vídni pak promluvil i další člen bankovní rady ČNB Marek Mora. Podle něj je příliš brzy na to, abychom byli schopni říct, zda budou sazby zvýšeny již na prosincovém zasedání. V tomto směru bude podle něj záležet především na vývoji kurzy, co se týče ostatních fundamentů, jako například inflace, jsou zcela v souladu s prognózou, tudíž na rychlejší utahování měnové politiky nikterak netlačí.
„Obecně mám za to, že existuje prostor pro další utažení měnové politiky,“ řekl Mora pro Bloomberg. „Zdali se tak stane prostřednictvím kurzu, nebo úrokových sazeb, nejsem však v tuto chvíli schopen říci,“ dodal.
Koruna během pondělí nejprve oslabila k hranici 25,60 za euro, což byl dopad především německého dění a jeho vlivu na kurz eura. Poté, co byla zveřejněna Rusnokova slova, byly tyto ztráty umazány až k 25,54 EURCZK. Reagovaly i tržní sazby, u kterých jsme byli svědky například zvýšení výnosů českých dluhopisů (10letý se dostal nad hranici 1,9 %), vzrostly rovněž i sazby kontraktů FRA.
Jak velké (ne)jsou otazníky nad ČNB
I přes včerejší vyjádření představitelů ČNB se stále přikláníme k tomu (ať už na základě dat přicházejících z ekonomiky, tak i vývoje kurzu koruny), že bankovní rada přistoupí k dalšímu zvýšení sazeb až během příštího roku, a to pravděpodobně během února, kdy bude zároveň projednávána makroekonomická prognóza.
„Je pravdou, že rozdíl mezi zvýšením úrokových sazeb těsně před Vánoci a na začátku února je z pohledu dopadu na ekonomický vývoj téměř nulový,“ okomentoval včerejší vyjádření Jiřího Rusnoka ekonom skupiny Roklen Michal Šoltés. „Rozhodně nelze vyloučit, že ČNB přistoupí k dalšímu zvýšení úrokových sazeb ještě letos, nicméně i tak se přikláníme k tomu, že v souladu se svou prognózou odloží další navyšování úroků na příští rok,“ dodal.
Z hlediska zahraničního dění se na euru ihned z rána podepsal neúspěch jednání o nové německé vládě, o kterou se již několik týdnů snažila konzervativní unie CDU/CSU, Zelení a strana FDP. I přes spekulace o možných předčasných volbách se společná evropská měna nakonec „oklepala“, když se z prvotních ztrát k úrovni 1,173 EURUSD dostala krátce zpět k 1,180 EURUSD.
I přesto, že jsme se během pondělí dočkali určitého uklidnění ze strany politických příslušníků (např. Marco Buschmann z FDP řekl, že svobodní demokraté jsou ochotni podpořit menšinovou vládu v čele s Merkelovou), hlavním důvodem umazání ranních ztrát, který cituje agentura Bloomberg, byla představa, že politická krize nikterak neovlivní vývoj německé ekonomiky.
Aby však nebyla situace ve výsledku až tak moc jednoduchá, euro v odpoledních hodinách opět rozhýbala nervozita kolem Německa, což se projevilo v jeho návratu zpět k 1,173 EURUSD. K tomu přispělo především vyjádření samotné kancléřky Merkelové, která pro televizi ARD řekla, že ve srovnání s menšinovou vládou dá přednost předčasným volbám. V podstatě tak potvrdila to, o čem již předem hovořila během konání voleb, stejně tak tím posílila veškeré spekulace o předčasných volbách, v jejichž případě je pravděpodobně největším strašákem ještě lepší výsledek antievropské strany AfD.
Co se týče dnešního dění, nebude se z hlediska kalendáře dít nic zásadního. Domácí data nepřijdou žádná, z USA se pak dočkáme pouze prodejů stávajících nemovitostí a indexu ekonomické aktivity v oblasti Chicaga. Ve večerních hodinách pak na NYU Stern School of Business promluví šéfka Fedu Janet Yellenová.
