Setkání analytiků se zástupci bankovní rady ČNB se neslo v duchu posledních měsíců, pro které je charakteristické rozhodování v době mimořádné nejistoty. Kdy skončí nouzový stav? Kdy dojde na rozvolnění opatření? Jak dopadnou podzimní volby? Jak bude vypadat ekonomika za rok? To vše jsou otázky, u nichž lze o odpovědích pouze spekulovat. ČNB s nimi i přesto musí ve své prognóze pracovat.
Vzhledem k výše zmíněným otázkám o to více zaujme, že je s aktuální prognózou centrální banky konsistentní více než jedno zvýšení sazeb do konce roku. Pokud by se výhled naplnil, došlo by ke zvýšení sazeb pravděpodobně ještě v době, kdy stále budou v platnosti protiepidemická opatření a část ekonomiky bude zavřená. A nelze rovněž vyloučit variantu prvního zvýšení ještě v době nouzového stavu. Výhled na zvýšení úroků v době omezeného ekonomického provozu je až učebnicový příklad vpředhledící praxe centrální banky, která své kroky směřuje k očekávanému oživení ekonomiky na horizontu měnové politiky.
Otázkou tak je, jak jistá si je centrální banka s očekávaným výhledem? Pokud by se například pandemie vinou nové mutace protáhla či pokud by mezinárodní obchod začal ztrácet a ekonomická situace se zhoršila, pak zvýšení sazeb není optimální měnový krok. Naopak, i když v omezené míře, může jen prohloubit již tak značnou nejistotu. Toho si je centrální banka vědoma, a proto připravila hypotetický scénář toho, co by stalo, kdyby letos pouze vyčkávala a nepřistoupila k žádnému zvyšování.
Za předpokladu stejného zahraničního vývoje jako v základním scénáři není odložení sazeb na příští rok optimální měnové rozhodnutí. Pochopitelně. Ke konci roku by se inflace pohybovala na hranici 3 procent, tj. o 0,7 procentního bodu nad inflací v základním scénáři. Kurz koruny by dále posiloval, ale pomaleji. A hned při první příležitosti, tedy na začátku roku 2022, by došlo k dramatickému zvýšení sazeb, a to dokonce nad úroveň sazeb v základním scénáři.
Jakékoliv zpoždění zvýšení sazeb vede k dramatičtější reakci a rychlejšímu růstu sazeb hned, jak je to „možné“. Cenou za odložení zvýšení úroků do doby s větší jistotou vývoje by byla krátkodobě vyšší inflace a následně skokové zvýšení sazeb dokonce nad úroveň základního scénáře. Výhodou naopak je, že pokud by vývoj kolem epidemie nebyl tak optimistický, měnová politika může být blíže své nové optimální trajektorii.
