Yellenová pod palbou. Disent centrálních bankéřů vrací úder

Šéfka americké centrální banky Janet Yellenová (Fed) čelí většímu nesouhlasu ze strany svých kolegů než její předchůdci Ben Bernanke nebo Alan Greenspan. Přestože se snaží vyhnout konfliktům a podporuje dosažení konsensu, jsou tvůrci měnové politiky pod jejím vedením stále více rozděleni, napsala agentura Bloomberg.

Členové měnového výboru FOMC nesouhlasili s Yelllenovou v 7,7 procentech případů od doby, kdy se chopila kormidla nejvlivnější centrální banky světa. Toto číslo zahrnuje také tři bankéře, kteří chtěli zvýšit úroky na posledním zasedání v září. To je největší podíl nesouhlasných názorů od doby, kdy jako předseda Fedu končil Paul Volcker, tedy zhruba před třemi dekádami.

Nejvyššímu nesouhlasu svých kolegů čelili v 70. a 80. letech minulého století šéfové Fedu G. William Miller a Paul Volcker.

„Větší rozdíly signalizují rostoucí tlak na americkou centrální banku, aby poprvé od loňského prosince přistoupila ke zvýšení úrokových sazeb,“ uvedl Vincent Reinhart, hlavní ekonom Standish Mellon Asset Management Co. „Rozpory naznačují skrytý konsensus směrem k akci. Ukazují, že část výboru začíná být netrpělivá a akce může přijít brzy,“ dodal Reinhart, který působil jako hlavní poradce Bernankeho a Greenspana.

Yellenová se snaží o dosažení konsensu, což může signalizovat, že si bankéři myslí, že její politika míří tím správným směrem, když ujišťuje investory v době krize. Šéfka Fedu mluví před každým zasedáním FOMC s každým regionálním prezidentem Fedu.

Dnes se předpokládá se, že Fed zatím nechá úrokové sazby beze změny. Mohl by ale naznačit, jak pravděpodobné je zvýšení úroků na prosincovém zasedání.

Akademie: Co je a dělá Fed

Janet Yellenová stojí v čele Fedu od února 2014. Předtím, než usedla do křesla guvernérky Fedu, působila v této instituci jako zástupkyně bývalého šéfa Bena Bernankeho. Yellenová byla spolutvůrkyní programů Fedu, které byly klíčové pro oživení ekonomiky USA po vypuknutí krize v roce 2008.
Zastánkyně uvolněné měnové politiky vystudovala ekonomii na Brownově univerzitě (1967), o čtyři roky později získala doktorát na Yaleově univerzitě. Kariéru zahájila začátkem 70. let jako asistentka na Harvardově univerzitě, později učila na prestižní London School of Economics nebo Kalifornské univerzitě. Mezi roky 1994 až 1997 zasedala v Radě guvernérů Fedu, poté byla dva roky předsedkyní rady ekonomických poradců v Bílém domě za vlády Billa Clintona.

Newsletter