Dvě řecké systémově důležité banky požádaly ve čtvrtek centrální banku Bank of Greece o poskytnutí likviditní injekce prostřednictvím programu nouzového poskytnutí likvidity (Emergency Liquidity Assistance, ELA). Dnes to uvedl zpravodajský server Kathimerini. Očekává se, že dvě nejmenované banky budou postupně následovat i ty ostatní. To vše v kontextu blížících se předčasných voleb.
Žádosti o poskytnutí dodatečné likvidity vznikly v důsledku zhoršení podmínek řeckého bankovního sektoru. Ten se v poslední době potýká s odlivem vkladů, který je doprovázen, de facto státem vynuceným, nákupem pokladničních poukázek.
Banky obvykle využívají nouzového poskytnutí likvidity, pokud čelí nedostatku hotovosti a nedisponují potřebným kolaterálem, který by sloužil jako zajištění pro získání likvidity od Evropské centrální banky. V porovnání s ostatními způsoby financování je ELA relativně nákladnější. Její úroková sazba se pohybuje na úrovni 1,55 % oproti 0,5% sazbě, kterou si v rámci „běžných“ půjček účtuje ECB.
Proces poklesu objemu vkladů je výrazný už od prosince minulého roku, kdy dosáhl zhruba 3 miliard euro. Mnozí analytici to považují za silný varovný signál, jelikož v prosinci je běžně pozorován pravý opak, tedy depozitní nárůst. Během prvních týdnů ledna 2015 odliv dále pokračuje. Banky, v čele s řeckou centrální bankou, však stále tvrdí, že mají celou situaci pod kontrolou.
Vliv na odliv depozit má i opakovaná emise řeckých pokladničních poukázek. V listopadu 2014 vydal stát poukázky o celkové hodnotě 2,75 mld. euro, v prosinci to bylo 3,25 mld. euro a během necelých třech týdnů ledna 2015 už byly emitovány poukázky za 2,7 mld. euro. Z výše uvedených částek mají významný podíl zahraniční investoři, cca 3 mld. euro, kteří však své pozice nijak neobnovují, tudíž zbylé poukázky musí poptávat právě řecké banky.
Ifo: Řecko se dostane z krize, jen když mu věřitelé odpustí dluhy
Řecká centrální banka koncem minulého týdne vydala oficiální prohlášení, ve kterém ujišťuje, že současný pokles vkladů není nijak závažný a má ho tudíž zcela pod kontrolou. „Jak my, řecká centrální banka, tak i Evropská centrální banka bedlivě sledujeme vývoj depozitního trhu a jsme připraveni okamžitě intervenovat“, znělo vyjádření Bank of Greece. Avšak i tak se čím dál tím více objevují názory, že centrální banka celou situaci silně zveličuje proto, aby nerozpoutala mohutný run, který by pravděpodobně vedl ke kolapsu řeckého bankovního sektoru.
Jiným problémem poukazujícím na nestabilitu řeckého trhu je i nevšední pokles příjmů státního rozpočtu. Ten je způsoben tím, že Řekové přestali platit některé daně, např. jednorázovou daň z majetku, jelikož vyčkávají na výsledek předčasných voleb. Favorizovaná levicová koalice Syriza totiž v rámci své kampaně přislíbila zrušení daně z majetku společně s odpisem některých dluhů. Naopak opoziční Nová demokracie žádné podobné kroky nechystá.
Jak pokles objemu vkladů, tak odložení daňových splátek jasně ukazují na mohutný nárůst nervozity řeckých trhů i celé společnosti. V oblasti bankovního sektoru bude záležet jak na výsledku voleb, tak i na tom, zda se Bank of Greece ve spolupráci s ECB podaří udržet na uzdě nervy vkladatelů, aby nezačali hromadně vybírat svá depozita. Pokud by selhaly, dá se očekávat silný run, který by s sebou strhl i celou řeckou ekonomiku. V oblasti rozpočtových příjmů pak vláda nemá vzhledem k nedostatku času moc možností. Celou situaci bude řešit až vítěz, který vzejde z voleb 25. ledna.
Předvolební průzkum Alco: Řecká SYRIZA 31,2 %, Nová demokracie 27,8 %
