Záchrana liry pokračuje. Devizové rezervy se tenčí, inflace narůstá

Závěr loňského roku se nesl ve znamení záchrany turecké liry. Turecká vláda ve spolupráci s centrální bankou oznámila hned několik opatření, která mají zabránit dalšímu oslabení měny. Vše bylo doplněno pokračujícími intervencemi. Lira v návaznosti na tuto kombinaci zpevnila. Její výhled však zůstává nejistý, a podle nás s riziky dalšího oslabení.

Prvním opatřením na obranu turecké měny bylo vytvoření nového retailového vkladu denominovaného v lirách, u něhož střadatel získává kompenzaci ztráty vzniklé při kurzovém oslabení větším, než je sazba nabízená bankou (psali jsme zde). Jen pár dní poté by oznámen v podstatě ten samý instrument, který však nebyl navázán na devizová depozita, ale na úspory ve zlatě. Výčet pak pokračuje informací o chystaném protiinflačním instrumentu, dle informací serveru Nikkei zřejmě v podobě dluhopisu. A nakonec povinností tureckých exportérů směnit čtvrtinu svých zahraničních příjmů denominovaných v dolarech, eurech a librách do lir, přičemž protistranou bude centrální banka, aby tak doplnila devizové rezervy.

Měnová autorita se vedle toho zavázala, že bude banky nadále zásobovat devizovou likviditou prostřednictvím týdenních a měsíčních depozitních nástrojů v celkovém objemu kolem 50 miliard dolarů. Na základě tržních podmínek pak bude státním firmám spolu s ministerstvem financí dodávat potřebnou část jejich poptávky po devizových rezervách. To vše v prostředí režimu plovoucího kurzu a cílení střednědobé inflace na 5 %.

Nová opatření byla podle zdrojů agentury Reuters doplněna intervencemi ze strany státních bank. Podle nejmenovaného zdroje, který agentura cituje, dosáhl objem prodávaných dolarů během prvních dvou dnů týdne od 20. do 26. prosince tří miliard dolarů. Ruku v ruce s tím šel pokles objemu čistých devizových rezerv k 24. prosinci na 8,63 miliardy dolarů z hodnoty 12,16 miliardy z týdne předtím. Turecká centrální banka přitom nepotvrdila žádné intervence od 17. prosince.

Jen během prosince měnová autorita potvrdila pět zásahů proti oslabení liry. Pokles rezerv v předposledním týdnu loňského roku však naznačuje, že podpora byla ve výsledku ještě častější. Aktuální hodnoty rezerv pod 10 miliardami dolarů jsou nejnižší od roku 2002. Pokud je upravíme o nevypořádané swapy, které dle Reuters dosahují 49,77 miliardy dolarů, dostáváme se do záporných hodnot.

To vše se odehrává v prostředí pokračující úvěrové expanze, která podle Institutu pro mezinárodní finance přesáhla úrovně z roku 2020 (viz graf níže). Právě fiskální politika spojená s úvěrováním ze strany státních bank (na grafu modrá barva) stála za výrazným oslabením liry z titulu udržení silné turecké poptávky po importu, zatímco export, s důrazem na turismus, byl omezen protipandemickými opatřeními.

Turecku (na grafu níže červená barva) se během loňska, i díky slabšímu kurzu, podařilo objemově rebalancovat úrovně exportu a importu ve srovnání s rokem 2020 (objemový nárůst exportu a pokles importu), což se projevilo i na běžném účtu. Udržení jeho přebytku je teď aktuální cíl nositelů hospodářské politiky, k čemuž by mimo jiné měly přispět i nově vytvořené depozitní nástroje podporující poptávku po lirách.

Z krátkodobého hlediska je sice možná jistá kurzová stabilizace, dlouhodobější rizika jsou však podle nás nadále na straně oslabení liry. Možnost dalšího poklesu sazeb turecké centrální banky zcela vyloučit nemůžeme, stejně tak potenciální odliv kapitálu ze země, kde by spouštěčem mohly být například tenčící se rezervy ve spojení s možnými obavami ze zavedení kapitálových kontrol či z dalších zásahů do fungování trhů.

Turecká inflace by přitom měla dál růst. Prosincová data zveřejněná včera ukázala meziroční nárůst z 21,31 % na 36,08 %, což je nejvyšší hodnota od roku 2002. Podle mnoha odhadů by ani toto číslo nemělo být vrcholem. Minimálně proto, že v dalším měsíci bude následovat zacenění v neděli oznámeného navýšení cen elektřiny a zemního plynu. V prvním případě byly ceny pro domácnosti navýšeny v rozmezí od 52 % do 130 %. U zemního plynu pak jde o 25 % pro domácnosti, 15 % pro elektrárny a o 50 % pro továrny.

Banka Goldman Sachs například odhaduje, že se turecká inflace v příštích měsících posune nad 40 %, kde pak setrvá po většinu roku. Některé odhady ale pracují s hodnotami až nad 50 %.

Celá situace se navzdory představám tureckého prezidenta Erdogana projevuje v nárůstu výnosů tureckých dluhopisů z titulu časové/rizikové prémie. Například desetiletý instrument se posunul směrem k hranici 25 %. V návaznosti na to vzrostly i průměrné náklady úvěrů. Podle serveru Ahval se průměrné náklady spotřebitelského úvěru vyšplhaly o pět procentních bodů výše až nad 20 %. U firemních se pak dle serveru citujícího data tureckých bank dostáváme až nad 30 % ročně.

Samotný Erdogan na začátku tohoto týdne prohlásil, že se Turecko přesouvá do jiné ekonomické ligy. Toto tvrzení je celkem přesné. Bohužel na úkor samotných Turků, zejména těch nejchudších…

VÝHLED PRO DNEŠNÍ DEN

Dolar se vůči euru v online směnárně RoklenFx obchoduje za středový kurz 1,1286 EURUSD, dolarový index se pak nachází na hodnotě 96,31 bodu. Během dne by se kurz EURUSD měl pohybovat v rozmezí od 1,1276 do 1,1312 EURUSD.**

Koruna se aktuálně vůči euru v online směnárně RoklenFx obchoduje za středový kurz 24,83 EURCZK, vůči dolaru za středový kurz 22,00 USDCZK. Dle naší predikce by se kurz vůči euru měl držet v rozmezí 24,75 až 24,87 EURCZK, ve dvojici s dolarem od 21,91 až 22,11 USDCZK.**

**Průměrný nominální kurz, zveřejňovaný ECB, bude dle použitých modelů s vysokou pravděpodobností ve zmíněném intervalu. Predikce měnových kurzů jsou založeny na modelu časových řad, který zohledňuje předchozí hodnotu kurzu i jeho minulou volatilitu. K přesnějšímu určení budoucí volatility je do modelu navíc zakomponován faktor zveřejňování makroekonomických dat. Model je tak schopen určit, kdy lze očekávat zvýšenou či sníženou volatilitu směnného kurzu.