Zázrak? Bailout? Bailin? Bankrot?

Včerejší debakl Deutsche Bank pokračuje. Akcie americké pobočky během včerejška ztrácely bezmála 8 %, dnes dopoledne to samé zažila sama evropská „matka“. Nové historické minimum bylo (prozatím) dosaženo pod hranicí 10 euro za akcii. Investorům jednoduše došla trpělivost. Rizika spojená s největším německou bankou jsou jednoduše příliš velká. V tuto chvíli tak vzniká otázka – co bude dál?

V tomto směru se nabízí celkem tři, respektive čtyři, možnosti. První z nich je ta, že se bance podaří aktuální výplach ustát, a to i přes všechna úskalí spojená se spekulací o neschopnosti splácet své dluhy a se všemi právními problémy (viz např. pokuta 14 mld. USD od amerického ministerstva spravedlnosti). K tomu by bylo potřeba získat zpět na svou stranu důvěru investorů, nejlépe nějakým vstřícným krokem, který by dokázal, že se managament Deutsche opravdu snaží svou reputaci napravit.

V tomto směru se nabízí prodej některých aktiv, především těch stojících mimo jádrový byznys německé společnosti. Zářným příkladem je nedávný souhlas s prodejem britské pojišťovací divize Abbey Life, kterou od Deutsche odkoupí za celkem 935 milionů liber největší britská skupina fondů životního pojištění Phoenix Group Holdings. Další na řadě je pak prodej podílu na čínské bance Hua Xia Bank. Takto dodatečně získané zdroje by tudíž podpořily nejen stávající výši kapitálu, ale rovněž i poměrně nezanedbatelný likviditní polštář, kterým banka disponuje.

Dalším možným řešení je tolik spekulovaná záchrana ze strany německé vlády. Byť tento scénář odmítla sama kancléřka Merkelová, a dokonce i německé ministerstvo financí, nikdo z nás pravděpodobně nevěří, že politici  pokaždé dodrží své slovo. Pravdou je, že pokud by Berlín do kauzy opravdu vstoupil, jednalo by se to s největší pravděpodobností politické sebevraždě (obzvláště před volbami v roce 2017), přičemž první mrtvolou by byla sama Merkelová, která je už tak dost obtěžkána dalšími kauzami jako například utečeneckou krizí.

Jako třetí řešení se nabízí tzv. kyperský scénář z roku 2013. Tehdy se ostrovní země potýkala s runem na místní banky, které tak nevyhnutelně směřovaly k celkovému zhroucení kyperského bankovního sektoru. Mezinárodní instituce byly ochotny zemi pomoci, ovšem pouze za cenu zavedení jednorázové daně na bankovní vklady s objemem vyšším než 100 tisíc euro. Světlo světa tehdy spatřil tzv. bail-in, pro který byl trefně použit (především v českých luzích a hájích) zažitý termín znárodnění vkladů. Byť byly klientům poskytnuty jako protihodnota akcie kyperských bank, jejich skutečná hodnota byla v tu dobu v podstatě na nule.

V případě Deutsche Bank je tento scénář snad i pravděpodobnější než samotný bailout. V tomto směru je možné použít podmíněné konvertibilní dluhopisy známé rovněž jako „CoCos“ (Contingent Convertible Bonds). Tyto instrumenty byly emitovány s pravidlem, že v případě potřeby (aka problémů banky) nedojde ke splacení kupónového výnosy, a to bez defaultu, přičemž dalším krokem může být jejich přeměna na kapitál (protihodnota akcie). Tento scénář by tak nezahrnoval žádnou spoluúčast ze strany vlády a ani zdlouhavé, v tomto případě s vysokou pravděpodobností neúspěšné, vyjednávání s investory.

Odhadovaná hodnota „CoCo“ dluhopisů je v případě Deutsche Bank zhruba 12 miliard euro. Pokud by došlo na jejich konverzi, bance by se podařilo značně navýšit kapitál, aby tak splnila nejen požadavky regulátorů, ale rovněž aby část použila ke splacení uvalených pokut.

Merkelová zavřela Deutsche Bank kohoutky poslední záchrany

Zmatení kolem Deutsche Bank. Záchrana od vlády přijde?

Na druhou stranu, i zde existuje hrozba politických dozvuků, jelikož není jasné, kdo všechno je držitelem těchto bondů. Jde o penzijní fondy? O pojišťovny? Pokud ano, v obou případech by konverze dluhopisů zasáhla jejich příjmovou stránku, která již tak dost trpí prostředím minimálních a záporných úrokových sazeb.

Poslední možností je ponechání Deutsche Bank svému vlastnímu osudu, což nutně zahrnuje i její případný krach. Pravdou je, že největší německý věřitel patří mezi evropské nejvýznamnější banky, jejichž bankrot by  poznamenal další finanční instituce. Následná vlna by tak v tom nejhorším scénáři mohla vyvolat další krizi (minimálně napříč německým finančním segmentem), což je fakt, který by jak vlády, tak i mezinárodní a regulační instituce rozhodně nedovolily.

Suma sumárum, Deutsche Bank v dohledné době, jak se zdá,  nečeká nic dobrého. Jaká cesta řešení bude nakonec zvolena, ukáže až čas. Pravdou je, že aktuální situace má už teď poměrně slušně nakročeno k jednomu z dalších mezníků finanční historie, ať už z důvodu (ne)oprávněné spekulace o finanční stabilitě firmy, či pouze z hlediska pozornosti, kterou sledovanému titulu věnují shortselleři.

 

Newsletter