Měny regionu postupně umazávají ztráty ze začátku týdne. Koruna zpevnila zpět pod hranici 27,00 za euro. Libra vůči euru dopoledne oslabovala. Komentář šéfa Bank of England o tom, že záporné sazby nejsou zatím v plánu, jí pomohl dnešní ztráty smazat.

Zlato na rozcestí. Kam ho nasměřují centrální banky?

Zaměříme-li se na globální trhy, zlato patří mezi instrumenty, kterým se letos dařilo nejlépe. Žlutý kov v prostředí nadprůměrně vyšší volatility a bouřlivých akciových trhů zafungoval jako bezpečný přístav, což mu od začátku ledna dopomohlo k více jak 15% zhodnocení. Poslední měsíc však zlato lehce pokulhávalo, což vedlo k jeho propadu o více jak půl procenta. Teď stojí investoři na rozcestí. Nakoupit, nebo prodat?

Co stojí za rally zlata?

Faktem je, že drahý kov během prvních devíti týdnů roku 2016 posílil o 20 %. Určitá konsolidace je tudíž na místě. Svou roli v březnovém poklesu hraje i faktor sezónnosti. Podle Dana Tapiera, portfolio manažera a spoluzakladatele společnosti Gold Bullion International, je březen pro zlato z historického hlediska nejvíce ztrátovým měsícem. Pokud se zaměříme na průměrný výkon drahého kovu od roku 1975, u března svítí ztráta o přibližné velikosti -1,04 % (viz graf). Naopak v dalších měsících už by propad měl být o něco mírnější, přičemž plusová čísla by se opět mohla vrátit na scénu v srpnu.

Pakliže se nebudeme řídit historickými daty, do hry vstupuje silný fundament, který rovněž nahrává dalšímu růstu cen. Zdrojem nové poptávky by dle Joni Tevesové, která působí jako stratég ve společnosti UBS, mohla být Evropa, potažmo tamní měnová politika prováděná Evropskou centrální bankou.

„Ačkoliv je výkon zlata tažen především politikou Federálního rezervního systému, vliv Evropské centrální banky by z hlediska vývoje ceny kovu mohl mít čím dál tím větší sílu,“ řekla Tevesová pro server CNBC. „V tomto směru je hlavním motorem potenciálního růstu obava ohledně dalšího zavádění, případně prohloubení, záporných úrokových sazeb.“

Právě ECB při své posledním zasedání snížila plošně své sazby, přičemž ta depozitní byla pohřbena více do záporu, a to o rovných deset bazických bodů až na -0,4 %. Komerční banky jsou tak „pokutovány“, pokud si na rezervních účtech drží přebytečnou likviditu.

„V Evropě byl letos pozorován zvýšený zájem o držení fyzického zlata, ovšem stále ne v takové míře, která by dokázala výrazněji pohnout cenami směrem vzhůru,“ tvrdí Tevesová. „Jakmile se však strach ze záporných sazeb rozšíří i do dalších zemí, poptávka a poptávané objemy by mohly nastartovat rally.“

Poslední statistiky ukazují, že evropská poptávka po fyzickém zlatě tvořila pouhých 9 %, tedy 295 tun, z celkové světové. Nejaktivnější v tomto směru bylo Německo se svým 42% podílem, dále pak Francie s 18 %, Itálie, Španělsko a Rakousko.

Mezi první instituce, které své zdroje přesunují do zlata, patří pojišťovny. Jednou z nich je například německá Munich RE, která v rámci diverzifikace v prostředí záporných sazeb nakupuje právě zlato a vybrané měny. Podle CEO Nikolause von Bomharda mají „vedlejší efekty politiky ECB poměrně ničivé následky,“ jelikož se banka snaží řešit problémy nesprávnými nástroji. Proto je zlato tou pravou příležitostí, která má schopnost udržet si svou hodnotu i do vzdálené budoucnosti.

 

Newsletter