Světové centrální banky se nejenže vypořádávají s dopady pandemie koronaviru, souběžně s tím pracují na revizi strategie měnové politiky. Koronavirus tento proces sice pozdržel, ale nezastavil. Jako první revizi v minulém roce představil Fed, letos je na řadě ECB, která by svou verzi měla dokončit ve druhé polovině roku. Ještě před ní je v plánu představení revize Bank of Japan, která by dle prvních informací mohla v březnu přinést nejen změnu nákupů aktiv, ale i poupravení cílování výnosové křivky.
Agentura Reuters v minulém týdnu přinesla informaci, že součástí revize strategie japonské měnové politiky by měly být například změny v oblasti nákupů burzovně obchodovaných fondů, tzv. ETF. Podle dat agentury drží Bank of Japan tyto instrumenty v hodnotě 35 bilionů jenů, což odpovídá zhruba 80 % dostupných ETF na japonském trhu. Změna by se měla týkat především rétoriky ohledně nákupů, což by mělo zahrnovat i dosavadní závazek skupovat na roční bázi ETF v hodnotě až 12 bilionů jenů.
Podle zdroje Reuters bude hlavním cílem navýšení flexibility měnověpolitikcých opatření, která v průběhu času vedla ke strnulosti trhů spoléhajících se primárně na centrální banku. Do toho by mělo spadat i určité uvolnění politiky cílování výnosové křivky, konkrétně výnosů desetiletého dluhopisu kolem hranice nula procent. V jejich případě je cílování výnosů spjato s fluktuačním pásem +- 10 bazických bodů kolem nuly, což by se v březnu mohlo změnit.
V případě výnosové křivky by se změna týkala rozšíření tolerančního pásma okolo cíle. To by umožnilo především nárůst delšího konce, přičemž v případě poklesu výnosů by se banka zdržela aktivnějších nákupů zejména delších splatností, aby posun nebyl natolik citelný, což obvykle – skrze zisky – poškozuje zejména pojišťovny a penzijní fondy. Klíčové bude, aby tato úprava nevyvolala obavu z příliš silného utahování. To by vzhledem k trvající covidové situaci bylo bezesporu nežádoucí.
Možnost posunu delších japonských sazeb směrem vzhůru by z dlouhodobého hlediska potěšila i banky, jelikož, jak víme, jejich aktivita zahrnuje poskytování dlouhých půjček, tedy půjčování za dlouhé sazby, a financování vlastní aktivity skrze krátké sazby, které zůstávají pevně ukotveny. V kombinaci s nikterak výrazně rostoucími inflačními očekáváními (viz graf, levá část) by pak nárůst nominálních sazeb mohl prostřednictvím sazeb reálných, které mimochodem již nějakou dobu rostou, podpořit kurz japonského jenu.
Jak ukazuje následující graf Institutu pro mezinárodní finance, konkrétně jeho pravá část, japonské reálné sazby během roku 2020 vzrostly. Možnost posunu delšího konce výnosové křivky by mohla vytvořit prostor pro další růst, který by pozitivně ovlivnil kurz.
Zavedení asymetrického cílování výnosové křivky by byl krok směrem k větší tržní flexibilitě. Fungování trhů za méně intenzivnější přítomnosti centrální banky jí rovněž dá prostor pro případné další zásahy, pokud by vzhledem k situaci byly potřeba. Stále totiž platí, jak minulý týden uvedl sám guvernér Bank of Japan Kuroda, banka je připravena upravit všechny své nástroje, bude-li to třeba, zejména v souvislosti s dopady pandemie.
Březnová revize strategie měnové politiky bude dle Kurody zaměřena na široké efekty akomodativní měnové politiky a na dopady zprostředkování financování. Zvážena bude rovněž efektivnost a flexibilita měnové politiky s pozorností upnutou na vedlejší efekty. Podle guvernéra je patrné, že benefity záporných sazeb převyšují vedlejší efekty, i tak ale budou záporné úroky součástí březnové revize. Cílování výnosové křivky podle něj funguje správně, proto není potřeba nijak extrémně ladit funkční rámec. Z hlediska vývoje výnosů jsou pak nežádoucí zejména poklesy extrémně dlouhých sazeb. Tato rétorika podle nás kopíruje informace agentury Reuters zahrnující právě zavedení případného asymetrického cílování výnosové křivky.
Zaměříme-li se na jen, pozměnění tolerančního pásma kolem cíle výnosové křivky by skrze reálné sazby představovalo riziko posílení. Obdobně vyznívá i aktuální tržní sentiment, který je charakteristický nárůstem čistých long sázek hedgeových fondů na posílení japonského jenu dosahujících nejvyšších hodnot zhruba od poloviny minulého roku.
Z technického pohledu budeme sledovat klíčové supporty na úrovni 103,00 USDJPY a 102,6 USDJPY. V opačném směru pak jako rezistence vidíme hranice 104,00 USDJPY a 104,4 USDJPY. V případě Bank of Japan se již nějakou dobu navíc hovoří o možnosti intervencí proti příliš intenzivně posilujícími kurzu, který osekává marže exportéru. Aktuálně nečekáme, že by na zásah centrální banky došlo. K tomu by podle nás bylo potřeba posunu až k hranici 100,00 USDJPY, která by měla zafungovat jako psychologická hranice jak pro trh, tak pro samotnou Bank of Japan.
VÝHLED PRO DNEŠNÍ DEN
Dolar se vůči euru v online směnárně RoklenFx obchoduje za středový kurz 1,2175 EURUSD, dolarový index se pak nachází na hodnotě 90,14 bodu. Během dne by se kurz EURUSD měl pohybovat v rozmezí od 1,2117 do 1,2213 EURUSD.**
Koruna se aktuálně vůči euru v online směnárně RoklenFx obchoduje za středový kurz 26,06 EURCZK. Dle naší predikce by se kurz vůči euru měl držet v rozmezí 26,04 až 26,17 EURCZK, ve dvojici s dolarem zase od 21,34 až 21,51 USDCZK.**
**Průměrný nominální kurz, zveřejňovaný ECB, bude dle použitých modelů s vysokou pravděpodobností ve zmíněném intervalu. Predikce měnových kurzů jsou založeny na modelu časových řad, který zohledňuje předchozí hodnotu kurzu i jeho minulou volatilitu. K přesnějšímu určení budoucí volatility je do modelu navíc zakomponován faktor zveřejňování makroekonomických dat. Model je tak schopen určit, kdy lze očekávat zvýšenou či sníženou volatilitu směnného kurzu.
Disclaimer: Tento článek má pouze informativní charakter a neslouží jako investiční doporučení dle zákona č. 256/2004 Sb. o podnikání na kapitálovém trhu. Při zpracování tohoto článku autor vycházel z veřejně dostupných zdrojů. Za případné chyby v textu nebo v datech nenesou společnosti Roklen Holding a.s. ani Roklen360 a.s. odpovědnost.
