„Švýcarsko zažívá těžké časy. Po lednovém uvolnění kurzu franku na nás dolehlo krátkodobé deflační období.“ Tak popsal současnou situaci jeden ze tří stálých členů rady švýcarské centrální banky (SNB) Fritz Zurbrugg.
Od 15. ledna, kdy SNB ukončila intervenční režim, který udržoval švýcarskou měnu na úrovni 1,2 franku za euro, posílil frank až na hodnotu 1,05 franku za euro. Dopad silné měny se začíná projevovat na výkonnosti ekonomiky, přičemž nejvíce trpí švýcarský exportní sektor. „Silný švýcarský frank bude mít letos znatelný utlumující dopad na ekonomickou aktivitu Švýcarska,“ řekl Zurbrugg ve svém projevu v Curychu. „Inflace měřená indexem cen spotřebitelů kvůli tomu poklesne až do záporných hodnot.“
Jeho slova potvrzují i zveřejněná data. Ukázalo se, že za únor se index cen spotřebitelů meziměsíčně snížil o 0,3 %, přičemž meziročně o -0,8 %. Podle Zurbrugga je však tento pokles pouze dočasný. „Ze střednědobého hlediska by cenová stabilita neměla být nijak vážně ohrožena. Vypuknutí deflační spirály neočekáváme,“ přepisuje slova bankéře server Financial Times.
Souběžně s uvolněním kurzu švýcarského franku, srazila centrální banka svou depozitní sazbu mnohem hlouběji do záporu, až na -0,75 %. „Zavedení záporných depozitních sazeb už postupně dosahuje požadovaných účinků. Je důležité, aby toto opatření opravdu pomohlo k oslabení franku. Je k tomu však potřeba mnohem více času.“
V závěru své řeči pak Zurbrugg uvedl, že SNB rozhodně nehodlá být „pasivním pozorovatelem“ toho, co se děje na měnových trzích. Pokud nastane situace, kdy bude potřeba frank oslabit, přistoupí banka k okamžité intervenci.
