Česká národní banka letos ještě jednou zvýší své sazby. To je pro mnohé ekonomy a analytiky v podstatě hotová věc, kterou podpořila poslední data z české ekonomiky. Otázkou však zůstává, kdy na tento krok dojde. Tolik spekulované září to, jak se zdá, pravděpodobně nebude.
Co se týče vývoje koruny během tohoto týdne, má za sebou mírné oslabení o necelých 0,2 %. Minima páru EURCZK, tedy pro českou měnu nejsilnější hodnoty, bylo dosaženo v pondělí, a to na úrovni 26,03 za euro. Maximum pak činilo 26,16 za euro. Aktuálně se nacházíme těsně pod hranicí 26,10 EURCZK.
Co hraje ČNB do karet ohledně dalšího zvýšení úrokových sazeb? Jako první je možné zmínit výkon české ekonomiky, který, jak ukázalo zpřesnění za druhý kvartál, zrychlil až na 4,7 % meziročně. Do toho navíc vstupuje i pokračující růst mezd, a to za srpen o 7,6 % nominálně, resp. 5,3 % reálně. Dále je možné zmínit inflaci. U ní sice ještě neznáme poslední hodnoty za srpen, ale odhady pracují s jejím udržením nad 2% inflačním cílem, konkrétně dle agentury Bloomberg na 2,6 % meziročně. Ten samý scénář se pak týká i jádrového vyjádření.
V neposlední řadě je potřeba se zaměřit i na vývoj koruny, která již neposiluje, čímž nedochází k dalšímu utahování měnových podmínek.
„Přes aktuální silnou expanzi tuzemské ekonomiky je pro centrální bankéře klíčové, aby jejich současné kroky vedly k inflaci poblíž dvouprocentní hranice ne nyní, ale na horizontu měnové politiky, tedy za 12-18 měsíců, kdy se plně projeví změny měnové politiky do ekonomického vývoje včetně inflace,“ okomentoval situaci ekonom skupiny Roklen Jaromír Gec. „Z tohoto pohledu současná prognóza ukazuje, že inflace má tendenci poklesnout pod cílovanou dvouprocentní hranici právě na tomto horizontu, tedy přibližně ve třetím čtvrtletí příštího roku. Jádrová složka růstu cen by však měla zůstat stabilně na/nad dvěma procenty,“ dodal.
Vyšší sazby jsou hotová věc. Musíme si ale ještě počkat
Podle Gece by pokles celkové inflace měl jít na vrub zejména meziročnímu snížení cen pohonných hmot, který není pro měnově-politické rozhodování natolik důležitý. „Klíčové tak bude, jak moc se v tomto ohledu nová prognóza ČNB bude odlišovat od té stávající,“ míní ekonom.
ECB se hlásí o slovo
Jako další fundament je potřeba vzít v potaz i politiku Evropské centrální banky. Byť viceguvernér Mojmír Hampl v rozhovoru pro agenturu Reuters uvedl, že dění v eurozóně už je méně relevantní, než tomu bylo dřív, jeho rétoriku poněkud „zchladil“ guvernér Jiří Rusnok. Ten jasně řekl, že politiku ECB nelze zcela ignorovat.
Právě politika evropské měnové autority prozatím zůstává ve vyčkávacím módu. ECB na včerejším zasedání rozhodla, že ponechá beze změny jak úrokové sazby, tak i podobu programu kvantitativního uvolňování, co se týče jeho objemu a délky trvání. Guvernér Mario Draghi ale přiznal, že možných změn bychom se mohli dočkat na podzim, což by odpovídalo říjnovému zasedání, které se odehraje ve čtvrtek 26. října.
Podle posledních informací agentury Reuters Rada guvernérů ECB včera prý velmi předběžně projednávala čtyři možné scénáře budoucí podoby QE, přičemž všeobecná shoda se měla týkat jeho omezení, a to na základě co největšího konsensu.
Draghi: O změně politiky ECB rozhodneme zřejmě v říjnu
Jestřábi a holubice z ČNB
Pravdou je, že nesmíme zapomínat ani na hlasy z ČNB. Mojmír Hampl již dříve řekl, že další zpřísnění měnové politiky je otázkou rychlosti a načasování, přičemž debata o něm bude relevantní na každém dalším měnověpolitickém zasedání bankovní rady. Jeho nejvíce jestřábím výrokem ale bylo to, že nemůže zcela vyloučit, že na zářijovém zasedání nebude hlasovat pro vyšší sazby.
V podobném duchu se vyjádřil další člen bankovní rady ČNB Marek Mora, který by se dalšího tzv. úrokového „hiku“ prý vůbec nebál. Nehovořil však konkrétně o příštím zasedání, nýbrž spíše o zbytku letošního roku.
Rétorikou ČNB nakonec zahýbal i mnohem uvolněnější komentář guvernéra Rusnoka, který jasně uvedl, že by z hlediska navyšování sazeb raději počkal až na novou prognózu zveřejněnou v listopadu. Toto načasování by tak přineslo nejen nejnovější pohled na vývoj české ekonomiky, ale rovněž by, alespoň pokud by došlo na splnění Draghiho slov, byly k dispozici aktualizované informace o podobě měnové politiky ECB.
ING: Sázku na silnější korunu uzavíráme, už není atraktivní
„´Přemlouvání´ koruny k posílení ústy Mojmíra Hampla a Marka Mory téměř žádnou změnu měnového kurzu nepřineslo, a tak tento týden guvernér Rusnok jejich prohlášení spíše neutralizoval, čímž získal manévrovací prostor pro nadcházející zasedání ČNB,“ řekl Gec. „Kdyby se totiž Rusnok jako třetí člen bankovní rady v řadě vyslovil pro růst sazeb nejspíše na zářijovém zasedání, trh by tento krok již velmi silně vtělil do svých očekávání. Po Rusnokově vyjádření se však očekávání analytiků mírně posunula od navýšení sazeb již na zářijovém zasedání spíše směrem k tomu listopadovému,“ dodal.
Září, nebo listopad?
Suma sumárum, vidina zvýšení sazeb již v září se v mnohých případech postupně vzdaluje a do kurzu se dostává spíše listopad – na tento měsíc si „vsadil“ například hlavní ekonom banky ING Jakub Seidler.
Některé jiné odhady ale stále zvažují i září. To se týká například německé Commerzbank, která ve svém poslední reportu uvedla, že existuje možnost dalšího zvýšení sazeb jak v září, tak i v listopadu, a to pokud „nebudeme svědky žádného umírnění indikátorů, včetně rapidního růstu HDP a inflace nad prognózou ČNB“.
Česká divize Erste Bank pak počítá s tím, že by ČNB mohla zvýšit sazby buďto v září, nebo až poté v listopadu. Samotný krok by měl dosahovat velikosti 25 bazických bodů, díky čemuž bychom se z aktuálních 0,25 % dostali na 0,5 %. Na konci roku 2018 by pak dle Erste to samé číslo mělo činit 0,75 % až 1 %, což by odpovídalo jednomu až dvěma dalším kolům navyšování. Hlavní argumenty výhledu jsou v tomto případě proinflační data a riziko odlivu kapitálu vinou překoupené koruny.
„Zářijový hike nelze vzhledem k přehřívání české ekonomiky vyloučit,“ je přesvědčen Gec. „Zároveň ale tím, že si ČNB před dalším krokem počká na novou prognózu a říjnové zveřejnění dalšího směřování kvantitativního uvolňování Evropské centrální banky, asi nic nezkazí,“ míní ekonom.
Odhad agentury Bloomberg zatím pracuje s tím, že sazby v září zůstanou i nadále na 0,25 %.
