V pátek 15. dubna 2016 byla ve Spojeném království zahájena oficiální kampaň před referendem o setrvání v Evropské unii, které se uskuteční 23. června 2016. Volební komise pro otázky referenda formálně označila dvě skupiny, „Britain Stronger in Europe“ podporující zachování členství v EU a „Vote Leave“ usilující o odchod. Obě formace v následujících více jak 60ti dnech povedou kampaň, která se bude tím či oním způsobem snažit oslovit rozum a srdce všech obyvatel Spojeného království.
Tyto dvě formální formace přitom budou moci využít štědrý oficiální grant ve výši 600.000 liber pro každou z nich. Každá z těchto formací navíc svým výběrem získala výraznou výhodu v podobě vysoké stropní částky (až 7 milionů liber), kterou smí za kampaň utratit. Ostatní skupiny se sice mohou také zapojit do kampaně, ale nemají nárok na oficiální grant a jejich strop je v případě registrování u volební komise omezen na jednu desetinu stropu pro oficiální kampaně, tj. 700.000 liber. Bez registrace je tento strop ještě nižší, pouhých 10.000 liber.
Kromě těchto skupin se do kampaně smí zapojit ještě politické strany. Maximální povolený účet za kampaň je v jejich případě odvozen od počtu hlasů v posledních volbách do parlamentu. Nejúspěšnější konzervativní strana tak má nastaven strop na 7 milionech liber, zatímco opoziční labouristé jen na 5,5 milionu liber a strana UKIP na 4 milionech liber. Politické strany tak mohou v rámci svých rozpočtů rozjet také masivní kampaň. Konzervativní strana je však v otázce referenda rozpolcená na téměř stejně silné tábory. Lze předpokládat, že své prostředky v zájmu zachování vnitrostranické jednoty použije rovnoměrně pro obě strany referenda. Labouristé, zejména po nedávném prohlášení svého ultralevicového předsedy Jeremy Corbyna, pravděpodobně utratí většinu rozpočtu na straně setrvání v EU. Někteří její členové, například labouristická poslankyně za Birmingham Gisela Stuart, jsou však již nyní tvářemi kampaně za odchod z EU a ani u labouristů tak nebude zapojení do kampaně zcela jednostranné. Oproti tomu strana UKIP, která má nezávislost Spojeného království i ve svém názvu, zcela jistě vrhne všechny své prostředky na podporu odchodu z EU.
Vzhledem k rozpolcenosti politických stran nabývají kampaně vedené oficiálními formacemi na významu. Výběr formace Britain Stronger in Europe byl dopředu v zásadě jasný. Stronger in se profilují jako nadstranická platforma, která umožňuje zapojení všem hlasům, které usilují o setrvání v unii. V jejím čele nestojí vysoce postavený politik, ale osobnost z podnikatelského prostředí, Lord Rose, bývalý předseda správní rady Marks & Spencer. S výjimkou strany UKIP v jejích řadách nalezneme představitele všech politických stran.
V táboře odpůrců britského unijního členství byla situace odlišná. Formace Vote Leave nemá v čele jediného představitele. Zapojují se do ní zejména stoupenci odchodu z konzervativní strany, populární londýnský starosta Boris Johnson nebo ministr spravedlnosti Michael Gove. Kromě nich zde nalezneme i již zmíněnou Giselu Stuart nebo část přívrženců strany UKIP. Její předseda a dominantní tvář Nigel Farage však své dosavadní úsilí napřel směrem k uskupení Grassroots Out, které s Vote Leave do poslední chvíle soupeřilo o získání pozice oficiální kampaně za odchod z EU. Na druhé straně politického spektra se o tuto pozici navíc hlásilo ještě uskupení Trade Unionist and Socialist Coalition, které zdůrazňuje argumenty pro odchod z EU velmi blízké krajně levicové provenienci. Volební komise svou volbu zdůvodnila tím, že Vote Leave představuje platformu umožňující zapojení se co nejvíce různorodých názorů podporujících odchod z EU. Původní hrozba právní dohrou, která by mohla vést až k odkladu referenda na září či říjen, se zdá být zažehnána, když Nigel Farage zdůraznil ochotu zapojit se do jakékoliv kampaně, která povede k opuštění Bruselu.
Výběr Vote Leave udá jednoznačný tón celé kampani za odchod. Bude celkově pozitivnější a tudíž i věrohodnější i pro středově smýšlející voliče. Kampani za ochod tak také pravděpodobně nebude dominovat téma migrace z ostatních členských států EU, ale mnohem širší a vyváženější spektrum argumentů. UKIP sice dokázala v Británii vyhrát poslední volby do Evropského parlamentu, získat takovou důvěru voličů i v parlamentních volbách doma se jí však již nepodařilo. To naznačuje, že v otázkách, které britský volič vnímá jako zásadní, nemá strana UKIP příliš silné postavení. Její volba je tak stále u řady voličů spíše varovným signálem nespokojenosti, než jednoznačným stoupenstvím. Akcie odchodu Velké Británie z EU tak volbou Vote Leave mírně posílily. Respektive, jejich hodnota nebyla v samém počátku sražena na dno volbou uskupení, které by v kampani za odchod dost možná více voličů odradilo, než přitáhlo. Následující týdny ukáží, jak se bude kurz obou kampaní vyvíjet a kdo nakonec přesvědčí většinu Britů.
