CFO ČEZ Novák: Chceme zvýšit výrobu, rizikem jsou ceny elektřiny

,
17:12 • 10. srpna 2017

Tagy: ČEZ, elektřina, energetika, výsledky, riziko, výhled, OZE

Energetická společnost ČEZ plánuje v druhé polovině roku zvýšení výroby. Největším rizikem je pokles cen elektřiny. V oblasti obnovitelných zdrojů (OZE) se dívá hlavně na větrné farmy. V rozhovoru pro server Roklen24 to řekl finanční ředitel ČEZ Martin Novák.

Co Vás, nebo vedení Skupiny ČEZ, v letošním prvním pololetí překvapilo? 

Čísla známe a pracujeme s nimi celou dobu, takže nás opravdu nepřekvapila. Dobrou zprávou je určitě to, že se nám podařilo dosáhnout výroby na úrovních, které jsme si plánovali. Nemáme žádné mimořádné výpadky. Vše fungovalo, jak mělo. V druhé polovině roku ještě plánujeme zvýšení výroby. U jaderných elektráren bychom se měli dostat blízko hodnot, které jsme měli předtím, než byly problémy se svary. To už je za námi. Měli jsme několik jednorázových transakcí, které se odrazily v čistém zisku. Tou první velkou, takřka pětimiliardovou, byl prodej akcií maďarské společnosti MOL. Po deseti letech jsme přestali být jejími akcionáři. Druhá věc je prodej zbytku bytového fondu, což nám přineslo do čistého zisku miliardu. Tyto dvě věci udělaly šest ze 17 miliard. Nebudou se opakovat, jsou to věci jednorázové. Už také vidíme příspěvky OZE v Německu. Měli jsme přírůstek asi 200 milionů Kč EBITDA z projektů, které se rozjely na počátku roku. Vidíme zlepšení větrného faktoru v Rumunsku, kde je nárůst relativně velký. Už nedochází k odpojování našich zdrojů v důsledku řízení stability sítě. To je několik pozitiv, která když sečteme, tak udělají relativně dobré první pololetí.

Co Skupina ČEZ vnímá jako největší rizika, jež by chtěla mít vyřešena?

Rizika jsou vždy samozřejmě před námi. Tím největším je spolehlivost provozu výrobních zdrojů. Distribuce je relativně stabilní, prodej také. To jsou všechno segmenty, kde nemůže přirozeně dojít k nějaké velké odchylce v průběhu roku. Jediné, kde může k takové odchylce dojít, je, když vypadne velký zdroj. Něco jako jsme zažili v roce 2015 a hlavně 2016 na jaderných elektrárnách, kdy byla výroba výrazně nižší než provozní maximum, kterého jsme schopni dosahovat. To už je naštěstí za námi.

Co se týká dalšího výhledu, tak největším rizikem je další pokles cen elektřiny. Ty se dnes pohybují kolem 30 EUR/MWh, na příští rok asi 32 EUR/MWh, ale potom už jsou zase pod 30 EUR/MWh. Nečekáme žádný zásadní posun, spíš stagnaci kolem těchto úrovní. Aby došlo k nějakému zásadnímu posunu, musela by buď vystřelit cena komodit, hlavně černého uhlí, což zatím nevypadá, protože Čína nastavila horní cenu černého uhlí, kterou, v případě že by se k ní cena měla blížit, srazí zvýšenou těžbou. Druhým faktorem jsou povolenky CO2, které čekají na nějaký impuls, jenž by podle indikací mohl přijít v roce 2019 rozhodnutím Evropské komise jak dál s povolenkami. Abychom se proti rizikům výkyvů velkoobchodních cen elektřiny zajistili, tak ji prodáváme na několik let dopředu a v téhle strategii budeme pokračovat i nadále. Máte jistotu, že to nikdy neprodáte za nejlepší cenu, ale také ne za nejhorší. Dosáhnete rozumného ekvilibria.

Má Skupina ČEZ nyní vytvořen nějaký finanční polštář?

Skupina se pohybuje na úrovni zadlužení kolem dvojnásobku EBITDA. To je něco, co splňuje áčkový rating, který dnes máme už jen jako jedna z mála energetik rating na úrovni A- (od S&P). Polštář je tak velký, jak velký pokles ratingu si chcete dovolit. To znamená, že zdravá úroveň na áčkový rating je někde kolem 2,5násobku EBITDA. Při ratingu BBB+ plus – což také není nijaký fatální pokles, je tam spousta velkých energetik – a mnoho jich je pod tímto ratingem-  tak to může vystoupat až k trojnásobku EBITDA. Za trojnásobek EBITDA bychom nechtěli jít. Pokud takto měříte, tak polštář je pořád v řádech několika desítek miliard korun. Rozhodně ne stovek.

Jak důležité jsou, nebo budou, pro ČEZ prodeje majetku? Když se vrátíme například k hnědouhelné elektrárně Počerady? Má ČEZ nějaký další majetek k prodeji?

Prodeje majetku nejsou a nikdy nebyly žádným významným zdrojem příjmů. Veškerý majetek, který byl zbytný a nepotřebovali jsme ho k našemu podnikání, je většinou prakticky prodaný. Jsou to různé skladové areály, rekreační střediska. To patřilo hlavně distribučním společnostem, které jsme kdysi koupili a spojili dohromady. Zdědili jsme spoustu takových aktiv, která úplně nepatří do aktiv energetické firmy. Prodali jsme i všechny byty. Poslední prodej bytového fondu v Písnici a ve Vršovicích to jenom zakončil.

U elektráren je to samozřejmě jiná věc. To lze těžko říci. Vždy může přijít nabídka na divestici nějakého zdroje. Například přišla nabídka na divestici Počerad, která může dávat smysl za určitých okolností. Ale zase jsou to většinou zdroje, které jsou na konci životnosti, a výnos z prodeje může být v řádech jednotek miliard, ale rozhodně to nebudou desítky miliard. Prodeje majetku určitě nejsou to, co generuje hlavní část našeho zisku, ta pochází samozřejmě z provozu společnosti a z nových příležitostí a nových akvizic, do kterých vkládáme velké naděje.

 

Kam chce ČEZ zajít v nákupech obnovitelných zdrojů (OZE), jaké složení výrobního portfolia OZE chce mít ČEZ v budoucnu?

Složení portfolia OZE bude vždy vycházet z úrovně podpory, kterou ten který zdroj, v té které zemi bude mít. V současné době je určitě zásadní podpora OZE ve větru. Pro ČEZ jako velkou energetiku je také důležité dívat se na zdroje, které mají potenciál generovat relativně hodně zisku svojí velikostí. To je jednoznačná věc. Proto se díváme hlavně na větrné farmy, protože stovky megawatt ve větru vám umí udělat rozdíl v zisku EBITDA energetické společnosti. Díváme se spíš na větší zdroje, a to jsou větrné elektrárny v západní Evropě, díky tomu, že politická a společenská podpora je tam vysoká, což se samozřejmě přetavuje ve finanční podporu. Když si dohodnete tarif na patnáct dvacet let, tak je velká pravděpodobnost toho, že vám zůstane a že vám ho nikdo nesebere, nebo se bude snažit vám nějakým způsobem v této oblasti škodit. Proto máme úspěšné akvizice v Německu, kde už jsme se dostali přes 130 MW instalovaného výkonu. A ve Francii jsme také akvírovali projekty ve fázi developmentu, což je vždy atraktivnější. Jsou to všechno onshore projekty, také se díváme na offshore projekty, kde bychom asi nebyli jediným akcionářem. Byli bychom partnerem někoho, kdo má zkušenost se stavbou takových zařízení. . U offshore se jedná o větší investice, ale také o větší výnos. Prioritou je pro nás celkově vítr, ale nebráníme se třeba solárním elektrárnám v zahraničí, pokud budou dostatečně velké a budou mít dostatečně velkou podporu.

Další významnou větví budou energetické služby pro velké zákazníky. V ČR máme společnost ČEZ ESCO, která se na ně specializuje. Dodává služby velkým zákazníkům: kogenerační jednotky a střešní solární elektrárny instaluje vzduchotechniku, vytápění, renovuje osvětlení, stará se jim o energetický provoz. Podobné služby teď budeme dělat nově i v Německu, kde jsme akvírovali společnost Elevion, která je jedním z lídrů na tamním trhu. Má 1800 zaměstnanců, osm miliard korun tržeb, které v posledních pěti letech rostly průměrným tempem 30 procent ročně. To je přesně společnost, která nám zapadá do portfolia, protože trh energetický služeb a úspor, jak pro velké tak střední společnosti, nemocnice, státní úřady, nákupní centra, je prostě obrovský. Podle analýz je to v Německu 600 miliard eur a v Česku asi 700 miliard korun. Bylo by velkou škodou neúčastnit se boje o tak velký koláč.

ČEZ ESCO dokončila jednu z největších zakázek firemního osvětlení své historie

Jak to vše ovlivní rozhodování o jádru? Má ČEZ nějaký poslední termín k rozhodnutí o výstavbě nového jaderného bloku, jak se toho ČEZ chce účastnit?

Žádný poslední termín není. Samozřejmě že výstavba nového bloku trvá vždy déle než klasické elektrárny, nebo plynové, která se dá postavit velmi rychle. Ten proces je vždy dlouhý. Právě proto pracujeme na přípravě obou projektů. Jak dostavby Temelína, tak Dukovan, ve dvou oddělených entitách, které obsahují jenom projekt a a pozemky, které potřebujete k výstavbě. Zároveň probíhá práce vládního výboru, který se zaobírá způsobem výstavby jaderných elektráren v ČR. Všechny úkoly, které z výboru vyplynuly, máme splněné. Během podzimu dojde na debatu o způsobu financování. V každé zemi, na kterou se podíváme, je jaderný projekt považován spíš za strategickou záležitost. Vždy je nutno pracovat s nějakým vlivem státu, jakýmkoli. Buď různou garancí za úvěry, nebo spolufinancováním, nebo výkupním tarifem po spuštění elektrárny. Modelů je hodně, toto vše se dnes diskutuje. Mezitím pracujeme na přípravě projektů. Ať už bude model výstavby jakýkoliv.

Mohou podle Vás něco v ČEZ a energetice změnit podzimní parlamentní volby?

Podzimní volby budou mít samozřejmě vliv na složení vlády, která rozhoduje o energetické koncepci státu. Ta vždy vychází z přírodních podmínek v dané zemi. To, že máme k dispozici uhlí, je určitě dobrá zpráva. Určitě nějakým způsobem bude hrát svou roli v budoucnosti, přinejmenším v nových retrofitovaných elektrárnách. Solárních elektráren je v ČR přes 2000 MW, tam už asi k hlavnímu rozvoji došlo. Určitě se bude rozhodovat, jakým způsobem se bude podporovat fotovoltaika na střechách. Mohou to být různé dotace, které jsou již dnes. Pak samozřejmě přístup k výstavbě jádra. Debata bude určitě pokračovat po volbách.

Jaký je Váš názor na změny v Energetické a regulačním úřadu (ERÚ)?  Můžou mít dopad na Distribuci ČEZ  a na Prodej ČEZ, ale třeba i na personální složení představenstva ČEZ?

Nemyslím si, že složení rady ERÚ má vliv na složení představenstva, jestli myslíte ČEZ. ERÚ je nezávislý regulátor. Změnil se mechanismus řízení. Od jedné předsedkyně na kolektivní orgán. Je to prostě změna systému řízení, která se blíží tomu, jak je to v jiných zemích. Spíš došlo k inspiraci jinými zeměmi.

Jaká jsou největší rizika a největší příležitosti následujícího pololetí a dalších dvou až tří let pro zisky ČEZ?

Hlavním riziku u někoho, kdy vyrábí elektřinu – a je to velká část zisku – je vždy schopnost elektřinu vyrobit. Riziko poruchy na výrobních zdrojích je tu vždy. Někdy je větší, někdy menší. Všechny ostatní faktory jsou víceméně zamčené, zahedgeované. Tam bychom nějakou fatální změnu neviděli.

Dalším rizikem je samozřejmě cena elektřiny, to je tak vždy. V únoru 2016 spadla forwardová cena elektřiny na příští rok až na 19 EUR/MWh. To byl velký exces. Spousta energetických firem z toho už začínala mít těžkou hlavu. To by bylo něco, co by nás určitě ohrozilo ve střednědobém horizontu, ale ne v krátkodobém. Pak se to ale vrátilo zpět k 30 EUR/MWh. Jsme zahedgeováni na tři roky dopředu, jak je vidět z našich prezentací. Na rok 2018 jsme na elektřině zahedgeováni na 80 procent. Ať by se příští rok stalo s elektřinou cokoliv, tak by se nás to dotklo jen pětinou.

Pak jsou tu rizika politická, hlavně na Balkáně. Tento region je méně stabilní, i když na druhou stranu trh v Rumunsku a Bulharsku se stabilizoval. Jsme tam dlouhá léta, umíme tam fungovat. Pokud by navíc mělo dojít k nějakému negativnímu rozhodnutí v oblasti regulatoriky na Balkáně, tak k tomu většinou nedochází s okamžitou platností, ale vždy od nějaké doby. Toho bych se také nebál.

Západní Evropa, kde jsme primárně v OZE a službách, tam nečekáme velké riziko. Spíš bude pokračovat utužování regulace v oblasti úspor. Na to jsme v oblasti akvizic připraveni.

Martin Novák vystudoval VŠE v Praze, fakultu mezinárodních vztahů. Taktéž absolvoval Executive Master of Business Administration Program (MBA) na KATZ School of Business, University of Pittsburgh se zaměřením na energetiku. Svou kariéru začal jako daňový poradce v Price Waterhouse v roce 1994. Odtud přešel do České rafinérské, kde pracoval v letech 1996 – 2001. Následujících 5 let působil ve společnostech Conoco v Houstonu, ConocoPhillips v Londýně a ConocoPhillips v Praze. Ve Skupině ČEZ působí od roku 2006. Od 1. ledna 2008 je ředitelem divize finance Skupiny ČEZ a od října 2011 i místopředsedou představenstva ČEZ, a. s. Během jeho působení se podařilo snížit náklady v divizi finance díky zásadní restrukturalizaci a tvorbě centra sdílených služeb a zrychlit reportování výsledků pro externí trh.


Přejít na diskusi

Top zprávy



Kurzy k článku
ČEZ

;


Diskuze k článku
comments powered by Disqus

Přihlašte se, nebo zaregistrujte


Přihlásit se


Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.

Přihlašte se, nebo zaregistrujte

Tato sekce je dostupná zdarma pouze přihlášeným uživatelům.



Přihlásit se

Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.