„ČNB minutes“: Exit byl téměř upečený již v březnu


09:11 • 7. dubna 2017

Tagy: ČNB, měny, EURCZK, koruna, euro, intervence

Česká národní banka dnes zveřejnila záznam z jednání bankovní rady ČNB ze dne 30. března, kterého se zúčastnili všichni její členové. Text přinášíme v nekrácené podobě.

Jednání bankovní rady bylo zahájeno prezentací druhé situační zprávy, která vyhodnotila nově dostupné informace a jejich vliv na naplňování makroekonomické prognózy z první situační zprávy. Prognóza předpokládá stabilitu tržních úrokových sazeb na stávající velmi nízké úrovni a používání kurzu jako nástroje měnové politiky do poloviny roku 2017. Celková inflace se v prvních dvou měsících letošního roku zvýšila do horní poloviny tolerančního pásma cíle a pohybovala se nad prognózou. To bylo dáno výraznějším oživením korigované inflace bez pohonných hmot, zejména vlivem zrychlení růstu cen neobchodovatelných statků. Významný byl rostoucí příspěvek cen v oblasti stravování, tažený mimo jiné zavedením elektronické evidence tržeb, a zrychlení růstu imputovaného nájemného vlivem zvyšování cen nových nemovitostí, jejichž váha v indexu spotřebitelských cen se od počátku roku 2017 zvýšila. Rychleji oproti prognóze zesílil i růst cen potravin.

Ve čtvrtém čtvrtletí 2016 se dle očekávání zastavilo zpomalování růstu ekonomické aktivity, když reálný HDP mírně zrychlil na 1,9 procenta, což však byl oproti predikci lehce slabší výsledek. K ekonomickému růstu nadále výrazně přispívala stabilně rostoucí spotřeba domácností. Oproti prognóze byl zaznamenán výraznější pokles fixních investic, větší kladný příspěvek měl naopak čistý vývoz. Pokračující výrazný růst poptávky po práci vedl k prognózou neočekávanému zrychlení růstu zaměstnanosti a dalšímu poklesu míry nezaměstnanosti, za predikcí naopak zaostala dynamika průměrné mzdy v podnikatelské sféře.

V diskusi navazující na prezentaci situační zprávy bankovní rada vyhodnotila rizika stávající prognózy inflace pro zbytek letošního roku jako proinflační. Na horizontu měnové politiky – který aktuálně pokrývá druhé a třetí čtvrtletí příštího roku – je však vyznění nově dostupných informací smíšené. Zásadní otázkou je přetrvání faktorů aktuálně zvýšené inflace na horizontu měnové politiky. V této souvislosti zazněl názor, že velká část odchylky inflace od prognózy je dána jednorázovými vlivy, které během jednoho roku odezní. Oproti tomu však bylo uvedeno, že inflační tlaky mohou mít – s ohledem na příznivý vývoj ekonomiky a trhu práce – trvalejší charakter a vychylovat bilanci rizik i na horizontu měnové politiky směrem nahoru.

Bankovní rada věnovala velkou část své diskuse optimálnímu načasování konce kurzového závazku. Její členové se shodovali v tom, že v zájmu zachování  předvídatelnosti a věrohodnosti měnové politiky do budoucna je třeba dodržet tzv. tvrdý kurzový závazek, tedy neukončit používání kurzu jako nástroje měnové politiky dříve než ve 2. čtvrtletí letošního roku. Byly přitom posuzovány možné přínosy a náklady konce kurzového závazku již počátkem druhého čtvrtletí ve srovnání s variantou jeho dalšího pokračování. Převažoval názor, že za stávající situace neodpovídá udržování kurzového závazku již nadále makroekonomickým podmínkám. Jeho pokračování může navíc posilovat rizika vzniku makrofinančních nerovnováh. Odklad ukončení kurzového závazku o několik málo měsíců by navíc – při stávající míře nejistot – neposílil podstatným způsobem udržitelnost plnění inflačního cíle do budoucna. Na druhou stranu zaznělo, že pokračování kurzového závazku do poloviny letošního roku, či déle, bylo ze strany ČNB avizováno. Umožnilo by zohlednit další data i analýzy a celkově by zvýšilo pravděpodobnost, že se měnová politika nebude muset v dohledné době vracet k používání nekonvenčních nástrojů. V debatě o srozumitelnosti měnové politiky pro veřejnost v kontextu aktuální inflace bylo poukázáno na velmi asymetrické vnímání inflace domácími ekonomickými subjekty, kdy je obecně preferováno podstřelování cíle před jeho přestřelováním. ČNB však k plnění inflačního cíle přistupuje symetricky a využívá v tomto ohledu svou nezávislost.

Bankovní rada se shodovala v tom, že hlavní nejistotou prognózy pro období po opuštění kurzového závazku zůstává vývoj kurzu koruny, který může krátkodobě kolísat jedním i druhým směrem. ČNB bude připravena jeho případné nadměrné výkyvy po ukončení kurzového závazku zmírňovat svými nástroji. Diskutována byla rovněž síla přenosu případných kurzových výkyvů do inflace. V tomto kontextu zazněl názor, že přenos posílení kurzu může být více utlumený než reakce cenového vývoje na oslabení koruny. 

Z pohledu hodnocení domácí ekonomické situace většina členů bankovní rady nevnímala významnější rizika, ačkoli růst HDP byl oproti prognóze v závěru loňského roku lehce slabší. Zazněl názor, že překvapivou stagnaci spotřeby vlády koncem roku nelze vnímat jako protiinflační faktor. Stejně tak aktuálně velmi utlumené vládní investice během letošního roku obnoví svůj růst, nejistota přetrvává pouze o jeho rozsahu. Bylo rovněž opakovaně řečeno, že ekonomika je v situaci tzv. plné zaměstnanosti a její výkon se nachází poblíž své potenciální úrovně. Makroekonomická situace je tak podstatně lepší než v roce 2013, kdy byl zaveden kurzový závazek.

Další část debaty bankovní rady se zaměřila na interpretaci oproti prognóze pomalejšího růstu průměrné mzdy v podnikatelské sféře. Převažoval názor, že tomuto vývoji nelze přisuzovat příliš velkou váhu, protože průměrná mzda může být zkreslena směrem dolů vlivem rostoucí zaměstnanosti osob s nižším než průměrným platovým ohodnocením. V situaci výrazného nedostatku pracovních sil lze předpokládat zrychlení růstu mezd, které povede k zesílení inflačních tlaků na horizontu prognózy. Několik členů bankovní rady poukázalo na rychlejší než očekávané zvyšování zaměstnanosti a nadprůměrný růst mezd v nižších příjmových skupinách, které budou podporovat dynamiku spotřeby domácností. Bylo také zmíněno, že tento rostoucí mzdový trend lze pozorovat i v okolních středoevropských zemích, takže by měl mít dlouhodobější charakter. Naproti tomu zazněl názor, že data z domácí ekonomiky a trhu práce znamenají lehce protiinflační střednědobou bilanci rizik prognózy.

Zmíněna byla rovněž rizika plynoucí z vývoje v eurozóně, kde se předpokládá poměrně výrazné oživení růstu ekonomické aktivity, které potvrzují i předstihové indikátory. Byl diskutován současný výrazný nárůst cen průmyslových výrobců v eurozóně, který by se měl projevit prostřednictvím zvyšování dovozních cen do domácího cenového vývoje. V opačném směru působí aktuální pokles cen ropy. Bylo také opakovaně konstatováno, že měnová politika ECB zůstává i nadále výrazně uvolněná, což by mohl být v budoucnu faktor vyššího tlaku na zhodnocování české koruny, a tudíž protiinflační riziko.

V souvislosti s hodnocením úspěšnosti zavedení kurzového závazku opakovaně zaznělo, že došlo k dosažení 2% inflačního cíle, kvůli kterému byl kurzový závazek zaveden, a ze zpětného pohledu se toto rozhodnutí ukazuje jako správné. Navíc od doby zavedení kurzového závazku dochází k postupnému růstu korigované inflace bez pohonných hmot také směrem ke 2 %. Uvolněná měnová politika významně přispěla k oživení hospodářského růstu, který již čtvrtým rokem dosahuje průměrného tempa kolem 3 %. Byla také udržena stabilita finančního sektoru. Panovala shoda, že vzhledem k rozdílnému vývoji hospodářského a finančního cyklu pouze jeden nástroj v podobě úrokových sazeb na souběžné zajištění dosahování cílů cenové a finanční nestačí. Proto ČNB zavedla makroobezřetnostní opatření, která posilují finanční stabilitu.

Po projednání situační zprávy bankovní rada ČNB jednomyslně rozhodla ponechat úrokové sazby na stávající úrovni. Dvoutýdenní repo sazba zůstává na 0,05 %, diskontní sazba na 0,05 % a lombardní sazba na 0,25 %. Pro toto rozhodnutí hlasovali Jiří Rusnok, Mojmír Hampl, Vladimír Tomšík, Vojtěch Benda, Oldřich Dědek, Marek Mora a Tomáš Nidetzký. Bankovní rada také rozhodla nadále používat devizový kurz jako další nástroj uvolňování měnových podmínek a potvrdila závazek ČNB v případě potřeby intervenovat na devizovém trhu na oslabení kurzu koruny tak, aby udržovala kurz koruny vůči euru poblíž hladiny 27 CZK/EUR.

Napsat autorovi RSS

Vystudoval mediální studia na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Pracoval v ekonomické a centrální redakci ČTK jako subeditor, později jako zpravodaj se zaměřením na energetiku. Jako šéfredaktor vedl zpravodajský server iUHLI.cz, který se zaměřoval na hnědouhelný sektor a energetiku. Je šéfredaktorem ekonomického a investičního portálu Roklen24.cz.



Přejít na diskusi

Top zprávy



Kurzy k článku
EUR/CZK

;

EUR/USD

;


Diskuze k článku
comments powered by Disqus

Přihlašte se, nebo zaregistrujte


Přihlásit se


Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.

Přihlašte se, nebo zaregistrujte

Tato sekce je dostupná zdarma pouze přihlášeným uživatelům.



Přihlásit se

Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.