Známá investiční pravidla platí. Stačí trocha statistiky


12:05 • 4. srpna 2017

Tagy: Dow Jones, Akcie, americké akcie, investice

Akciové trhy zažívají v posledních letech výraznou bonanzu. Především americké akciové indexy jsou na svých historických maximech. K tomu je rozkolísanost trhu na historickém minimu. Může se zdát, že investoři jsou ukolébáni dlouhodobějším pozitivním růstem. Absence výrazných veletočů znamená, že akciové trhy nejsou tématem titulních stránek novin. Čím více jsou ale investoři ukolébáváni, tím více se začíná objevovat pesimistických hlasů, které prorokují pokles, někdy i výrazný pád, jako jsme zažili při finanční krizi v letech 2008/09.

Jelikož popisovat aktuální dění v poklidných vodách de facto postrádá smysl, podíval jsem se na několik statistických dat. Pojďme si ukázat trhy bez emocí na základě historických dat, která sahají až do devatenáctého století.

Od roku 1896 (posledních 120 let) byla celková roční výkonnost indexu DJIA 79krát kladná a pouze 41krát záporná. To znamená, že dvě třetiny let byly pozitivní a pouze třetina negativní. K tomu maximální jednoroční růst byl 82 procent (rok 1915) a maximální jednoroční propad byl „pouze“ 53 procent (rok 1931). Také aritmetický průměr růstových let byl vyšší než aritmetický průměr propadů v letech se zápornou výkonností. DJIA totiž rostl průměrně 19,14 procenta v růstových letech a klesal jen o 15 procent v záporných letech. Medián také mluví ve prospěch růstových let, kdy medián činil 16,29 procenta, při propadech to bylo -12,57 procenta. Tato data mluví tedy ve prospěch akcií.

Investiční horizont u akciových trhů je nejdelší ze všech tříd aktiv. Podíváme-li se ovšem na extrémní investiční horizont přes několik generací, tak se dostáváme ke zhodnocení 5,48 procenta p.a. (1916 – 2016). Vezme-li kratší horizont např. 1986 – 2016, tak zhodnocení dosahuje 8,13 procenta p.a. Další investiční horizonty jsou v tabulce.

Je tedy zřejmé, že akcie jsou v dlouhém období výnosné. Vždy bude ovšem záležet na investičním horizontu a také na konkrétním období, ve kterém se lidstvo nachází. Například po období velké hospodářské deprese, která vypukla v roce 1929, trvalo americkým akciím 22 let (1929–1951), než se vrátily na předkrizové úrovně. Důvodem takto dlouhé rekonvalescence byla druhá světová válka. Při finanční krizi v roce 2008/2009 trval návrat na předkrizové úrovně pouze šest let, tedy již ke konci roku 2013 DJIA evidoval vyšší úroveň než předkrizové maximum z konce roku 2007.

Vraťme se ale k období 1929–1951, které bylo pro akcie nepříznivé. Vedle jednorázových investic, jak demonstruje výše uvedený graf, můžeme zvolit i jinou strategii, a tou je pravidelné investování.

Stodolarová investice

Představte si, že byste zainvestovali do akcií sto dolarů na konci roku 1929, kdy v meziročním porovnání byl DJIA na svých historických maximech (ostatně jako dnes). Poté přišla velká hospodářská deprese a ke konci roku 1930 akcie propadly o téměř 34 procent (v roce 1931 dokonce o dalších 52,67 %). Vaše potenciální ztráta je tedy 34 procent. Vy ale zvolíte strategii, že ke konci každého roku, který na akciích zakončí níže, než byl vrchol v roce 1929, budete investovat pravidelně 100 dolarů. Jestliže dodržíte svojí strategii, budete investovat až do roku 1950, protože až v roce 1951 byl DJIA na vyšších hodnotách než v roce 1929.

Každý rok po dobu 22 let jste tedy investovali sto dolarů – celkem 2 200 dolarů. V roce 1929 dosahovala hodnota DJIA 248,48 bodu. Vy díky pravidelnému investování po dobu 22 let a díky tomu, že akciové trhy zpočátku klesaly, jste dosáhli průměrné nákupní ceny za oněch 22 let 134,66 bodu. Vydělme nyní 2 200 dolarů průměrnou nákupní cenou 134,66. Dostaneme 16,33. V roce 1951 již akcie byly na novém vrcholu, tudíž byste znovu nezainvestovali, nýbrž celou investici prodali. Prodáváte 16,33 jednotek za 269,22 (hodnota DJIA ke konci roku 1951). Celkem tedy utržíte 4 396 dolarů. Počáteční investice byla 2 200 dolarů, celkové zhodnocení dosáhlo 99,82 procenta. Vyjádřeno na roční bázi to činí 3,2 procenta p.a.

Z výše uvedeného příkladu, který vychází z historie (a dokonce z nejtemnějšího období 20. století), vidíme, že i na klesajících trzích lze dosáhnout pozitivního výsledku. Vše závisí jenom na naší investiční doktríně. Tedy na tom, jsme-li schopni dodržet svojí zvolenou strategii a v tomto případě každoročně zainvestovat stejnou sumu do té doby, než budou akcie opět na historických maximech.

RSS

Michal Valentík je investičním ředitelem Broker Trustu. Má bohaté zkušenosti z kapitálového trhu jako senior makléř a proprietary trader v Patria Finance, dále jako hlavní investiční stratég ve společnosti Generali Investments (dříve ČP Invest). Působil v zahraničí, a to především jako specialista v úseku fúzí a akvizic ve společnosti Commerzbank. Vystudoval VŠE v Praze se specializací na finance a ekonomické teorie.



Přejít na diskusi

Top zprávy




Diskuze k článku
comments powered by Disqus

Přihlašte se, nebo zaregistrujte


Přihlásit se


Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.

Přihlašte se, nebo zaregistrujte

Tato sekce je dostupná zdarma pouze přihlášeným uživatelům.



Přihlásit se

Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.