Nechá se postkomunistický blok zlákat Novou hedvábnou stezkou?


14:49 • 13. července 2017

Tagy: Čína, Evropa, ČR

Země bývalého komunistického bloku lákají čínské miliardy. Střední a východní Evropa by se pro Říši středu mohla stát jakousi vstupní branou. Pomoci by měla takzvaná Nová hedvábná stezka, uvedla agentura Bloomberg.

Číňané jsou v regionu aktivní. Jen namátkou, třeba v Česku investovali do fotbalového klubu Slavia Praha, leteckého dopravce Travel Service nebo strojírenského a metalurgického podniku Žďas ve Žďáru nad Sázavou. To jsou jen některé firmy, na které se zaměřila čínská investiční skupina CEFC Group (Europe) Company. Vřelý vztah prezidenta Miloše Zemana k Číně asi není třeba připomínat.

Čínský drak krouží nad Srbskem

Srbové v rezidenci z 19. století plánují důležité zámořské projekty a čtyřiašedesátiletý Ivan Mrkič, bývalý ministr zahraničí, je zaneprázdněn rozbalováním krabic, které jsou plné knih, výzkumných prací a map. Potřebuje se stát okamžitým odborníkem na Čínu. Mrkič očekává, že investoři z Honkongu a Pekingu do výhodní Evropy přinesou desítky milionů eur a chce, aby Srbsko, které patří k nejchudším zemím bývalého bloku, bylo na čínské peníze připraveno.

Ocelárny a automobilky v postkomunistických zemích po několik dekád poháněly peníze ze Spojených států. Region se nyní ale mění a věří, že prázdné místo, které vytvořila politika izolace prezidenta Donalda Trumpa, zaplní právě peníze z Říše středu.

Záměr vybudování Nové hedvábné stezky oznámil čínský prezident v září 2013

„Číňané někdy potřebují čas, aby zaujali stanovisko. Jakmile to ale učiní, je rychlost realizace fascinující,“ říká Mrkič, který byl spolu s bývalým prezidentem Tomislavem Nikolićem pověřen, aby vytvořil kontaktní místo pro usnadnění obchodu a investic, které by přitekly z druhé největší ekonomiky světa. „Rozhodli jsme se, že bude lepší vytvořit speciální kancelář, abychom si byli jistí, že vše funguje správně,“ dodal.

Přes Polsko, Slovensko, Maďarsko a dál podél Dunaje, vlády v některých případech lákají čínské investory, aby nahradily americké investory, kteří se stahují. Je to znamení toho, že se Trumpova Amerika vzdává své role světového lídra v otázkách klimatických změn či volném obchodu. Čínský prezident Si Ťin-pching přitom prosazuje internacionalismus.

Vstupní brána pro čínského prezidenta

Pro čínského prezidenta Si Ťin-pchinga je 16 zemí střední a východní Evropy a jejich více než 110 milionů spotřebitelů jakýmsi odrazovým můstkem do Evropské unie. Jedenáct z nich už je členem EU. Dalších pět, včetně Srbska, se o vstup do unie snaží.

Vytvoření cesty je nedílnou součástí plánu čínského prezidenta postavit moderní „Novou hedvábnou stezku“, díky níž by vznikly nové exportní trhy. Čínská ekonomika totiž zpomaluje. V souladu s touto vizí se Peking loni v listopadu zavázal, že do zemí střední a východní Evropy naleje deset miliard eur. Mnoho z těchto peněz se týká více než 60 zemí, na které se Nová hedvábná stezka zaměřuje.

Vesnice bojující o přežití

„Chtěl bych, aby nám Číňané pomohli a zaměstnávali tolik našich občanů, kolik můžou,“ říká Július Beluscsák, starosta vesnice Veľká Ida na východním Slovensku u Košic. Právě v této vesnici provozuje již 17 let továrnu americká ocelářská firma United States Steel Corporation a nyní jedná o možném prodeji firmě Hesteel, která má sídlo v Honkongu.

Podle Beluscsáka se stav továrny rok od roku zhoršuje, znečištění ovzduší je nejhorší v zemi. Starosta doufá, že nový majitel bude investovat do ekologičtějších technologií. Firma Hesteel zhruba před rokem koupila srbskou továrnu v obci Smederevo za 46 milionů eur a nyní také vyjednává o převzetí závodu US Steel v Košicích.

Politické špičky východní Evropy se snaží okouzlit Čínu za každou cenu. Když čínský prezident Si Ťin-pching loni do regionu dorazil, byl třeba v Praze vítán v hlavních ulicích města, které byly pro tuto příležitost vyzdobeny čínskými červenožlutými vlaječkami. Na druhé straně ale lidé protestovali s vlajkami Tibetu proti politice čínské vlády.

Rozdělená Evropa

Kamarádství mezi Čínou a východní Evropou nenechává některé západní evropské země v klidu. EU se snaží tlačit na čínského prezidenta, aby dal firmám stejný volný přístup k podnikání v zemi, jaký čínské firmy dostávají v Evropě. Mnoho z nich se také obává toho, že se Peking snaží získat větší politický vliv tím, že rozdělí zakladatele unie a nové členy.

Postkomunistické země nesouhlasí s Evropskou komisí v řadě otázek, patří mezi ně třeba právní stát nebo migrační politika. Polská vládní strana Právo a spravedlnost (PiS) má blízko k prezidentu Trumpovi, který se minulý týden ve Varšavě dočkal vřelého uvítání. Český prezident Miloš Zeman pak chce silnější vazby na Čínu a Rusko, spíš než na NATO a EU.

Odcizování od svých vyspělejších sousedů a dvoření se Číně by se ale postkomunistickému bloku nemuselo vyplatit, poznamenal Kerry Brown, který dříve působil na britském velvyslanectví v Pekingu.

Nerealistická očekávání

Čínské přímé zahraniční investice do regionu ve srovnání s USA a EU stále blednou. Třeba do Polska přiteklo ze Spojených států v roce 2015 více než 62 milionů eur. Prezident Zeman pak předpovídal, že do země do ČR z Číny přiteče 3,9 miliardy. Většina z této částky se ale nerealizovala.

„Očekávání zemí východní Evropy jsou vysoká a mě by zajímalo, zda toto není velký problém. Číňané v regionu nejsou jen kvůli tomu, aby pomohli a přinesli peníze. Existuje velké očekávání, že Čína je charitativní organizace. Nemyslím si ale, že je to realistické,“ poznamenal Brown.

Každopádně nové kontrakty se stále uzavírají. Čínské firmy v Polsku jednají o investici do firmy, která vyrábí LED osvětlení a také do uhelného dolu. Dále pak do vysokorychlostní železnice, která spojuje Budapešť s Bělehradem. Maďarská vláda podepsala v květnu smlouvu s firmou Bohong Group, která vyrábí automobilové komponenty a výfukové systémy. V Česku konglomerát CEFC koupil podíl v Travel Service a v pivovarech Lobkowicz.

Následující graf ukazuje, co Číňané v posledních letech nakupovali:

 

Napsat autorovi RSS

Vystudoval mediální studia na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Pracoval v ekonomické a centrální redakci ČTK jako subeditor, později jako zpravodaj se zaměřením na energetiku. Jako šéfredaktor vedl zpravodajský server iUHLI.cz, který se zaměřoval na hnědouhelný sektor a energetiku. Je šéfredaktorem ekonomického a investičního portálu Roklen24.cz.



Přejít na diskusi

Přihlašte se, nebo zaregistrujte


Přihlásit se


Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.

Přihlašte se, nebo zaregistrujte

Tato sekce je dostupná zdarma pouze přihlášeným uživatelům.



Přihlásit se

Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.