Země bývalého komunistického bloku lákají čínské miliardy. Střední a východní Evropa by se pro Říši středu mohla stát jakousi vstupní branou. Pomoci by měla takzvaná Nová hedvábná stezka, uvedla agentura Bloomberg.
Číňané jsou v regionu aktivní. Jen namátkou, třeba v Česku investovali do fotbalového klubu Slavia Praha, leteckého dopravce Travel Service nebo strojírenského a metalurgického podniku Žďas ve Žďáru nad Sázavou. To jsou jen některé firmy, na které se zaměřila čínská investiční skupina CEFC Group (Europe) Company. Vřelý vztah prezidenta Miloše Zemana k Číně asi není třeba připomínat.
Čínský drak krouží nad Srbskem
Srbové v rezidenci z 19. století plánují důležité zámořské projekty a čtyřiašedesátiletý Ivan Mrkič, bývalý ministr zahraničí, je zaneprázdněn rozbalováním krabic, které jsou plné knih, výzkumných prací a map. Potřebuje se stát okamžitým odborníkem na Čínu. Mrkič očekává, že investoři z Honkongu a Pekingu do výhodní Evropy přinesou desítky milionů eur a chce, aby Srbsko, které patří k nejchudším zemím bývalého bloku, bylo na čínské peníze připraveno.
Ocelárny a automobilky v postkomunistických zemích po několik dekád poháněly peníze ze Spojených států. Region se nyní ale mění a věří, že prázdné místo, které vytvořila politika izolace prezidenta Donalda Trumpa, zaplní právě peníze z Říše středu.
Záměr vybudování Nové hedvábné stezky oznámil čínský prezident v září 2013
„Číňané někdy potřebují čas, aby zaujali stanovisko. Jakmile to ale učiní, je rychlost realizace fascinující,“ říká Mrkič, který byl spolu s bývalým prezidentem Tomislavem Nikolićem pověřen, aby vytvořil kontaktní místo pro usnadnění obchodu a investic, které by přitekly z druhé největší ekonomiky světa. „Rozhodli jsme se, že bude lepší vytvořit speciální kancelář, abychom si byli jistí, že vše funguje správně,“ dodal.
Přes Polsko, Slovensko, Maďarsko a dál podél Dunaje, vlády v některých případech lákají čínské investory, aby nahradily americké investory, kteří se stahují. Je to znamení toho, že se Trumpova Amerika vzdává své role světového lídra v otázkách klimatických změn či volném obchodu. Čínský prezident Si Ťin-pching přitom prosazuje internacionalismus.
Vstupní brána pro čínského prezidenta
Pro čínského prezidenta Si Ťin-pchinga je 16 zemí střední a východní Evropy a jejich více než 110 milionů spotřebitelů jakýmsi odrazovým můstkem do Evropské unie. Jedenáct z nich už je členem EU. Dalších pět, včetně Srbska, se o vstup do unie snaží.
Vytvoření cesty je nedílnou součástí plánu čínského prezidenta postavit moderní „Novou hedvábnou stezku“, díky níž by vznikly nové exportní trhy. Čínská ekonomika totiž zpomaluje. V souladu s touto vizí se Peking loni v listopadu zavázal, že do zemí střední a východní Evropy naleje deset miliard eur. Mnoho z těchto peněz se týká více než 60 zemí, na které se Nová hedvábná stezka zaměřuje.
Vesnice bojující o přežití
„Chtěl bych, aby nám Číňané pomohli a zaměstnávali tolik našich občanů, kolik můžou,“ říká Július Beluscsák, starosta vesnice Veľká Ida na východním Slovensku u Košic. Právě v této vesnici provozuje již 17 let továrnu americká ocelářská firma United States Steel Corporation a nyní jedná o možném prodeji firmě Hesteel, která má sídlo v Honkongu.
Podle Beluscsáka se stav továrny rok od roku zhoršuje, znečištění ovzduší je nejhorší v zemi. Starosta doufá, že nový majitel bude investovat do ekologičtějších technologií. Firma Hesteel zhruba před rokem koupila srbskou továrnu v obci Smederevo za 46 milionů eur a nyní také vyjednává o převzetí závodu US Steel v Košicích.
Politické špičky východní Evropy se snaží okouzlit Čínu za každou cenu. Když čínský prezident Si Ťin-pching loni do regionu dorazil, byl třeba v Praze vítán v hlavních ulicích města, které byly pro tuto příležitost vyzdobeny čínskými červenožlutými vlaječkami. Na druhé straně ale lidé protestovali s vlajkami Tibetu proti politice čínské vlády.
Rozdělená Evropa
Kamarádství mezi Čínou a východní Evropou nenechává některé západní evropské země v klidu. EU se snaží tlačit na čínského prezidenta, aby dal firmám stejný volný přístup k podnikání v zemi, jaký čínské firmy dostávají v Evropě. Mnoho z nich se také obává toho, že se Peking snaží získat větší politický vliv tím, že rozdělí zakladatele unie a nové členy.
Postkomunistické země nesouhlasí s Evropskou komisí v řadě otázek, patří mezi ně třeba právní stát nebo migrační politika. Polská vládní strana Právo a spravedlnost (PiS) má blízko k prezidentu Trumpovi, který se minulý týden ve Varšavě dočkal vřelého uvítání. Český prezident Miloš Zeman pak chce silnější vazby na Čínu a Rusko, spíš než na NATO a EU.
Odcizování od svých vyspělejších sousedů a dvoření se Číně by se ale postkomunistickému bloku nemuselo vyplatit, poznamenal Kerry Brown, který dříve působil na britském velvyslanectví v Pekingu.
Nerealistická očekávání
Čínské přímé zahraniční investice do regionu ve srovnání s USA a EU stále blednou. Třeba do Polska přiteklo ze Spojených států v roce 2015 více než 62 milionů eur. Prezident Zeman pak předpovídal, že do země do ČR z Číny přiteče 3,9 miliardy. Většina z této částky se ale nerealizovala.
„Očekávání zemí východní Evropy jsou vysoká a mě by zajímalo, zda toto není velký problém. Číňané v regionu nejsou jen kvůli tomu, aby pomohli a přinesli peníze. Existuje velké očekávání, že Čína je charitativní organizace. Nemyslím si ale, že je to realistické,“ poznamenal Brown.
Každopádně nové kontrakty se stále uzavírají. Čínské firmy v Polsku jednají o investici do firmy, která vyrábí LED osvětlení a také do uhelného dolu. Dále pak do vysokorychlostní železnice, která spojuje Budapešť s Bělehradem. Maďarská vláda podepsala v květnu smlouvu s firmou Bohong Group, která vyrábí automobilové komponenty a výfukové systémy. V Česku konglomerát CEFC koupil podíl v Travel Service a v pivovarech Lobkowicz.
Následující graf ukazuje, co Číňané v posledních letech nakupovali:
