Trh práce se pro čerstvé absolventy vysoké školy jeví stále více konkurenčním; skvělé studijní výsledky spojené se znalostí cizích jazyků a praxí jsou často považovány za samozřejmost. Údaje Českého statistického úřadu navíc potvrzují, že počet studentů zapsaných na VŠ má vzestupnou tendenci. Jednou z možností, jak se v očích potenciálních zaměstnavatelů odlišit je studium v zahraničí; nabízí však tato investice odpovídající návratnost?
Náklady na studium
Jsou to především prestižní univerzity ve Velké Británii a Spojených státech amerických, které lákají nejambicióznější studenty; a právě výše školného na těchto institucích může mnohé z nich odradit. Když se zaměříme na Velkou Británii, mezi nejvyhledávanější školy patří Cambridge, Oxford, LSE, Imperial College a London Business School. Za ekvivalent magisterského studia například v oboru Finance nebo Finanční ekonomie si tyto školy nechají náležitě zaplatit – £12 036 Školným to však nekončí, po ukončení studia na LSE mohu sám potvrdit, že Londýn ještě převyšuje odhad britské vlády na roční životní náklady ve výši £12,056. Studentům budiž slabou útěchou, že získání výše zmíněných titulů standardně netrvá právě ani tuto dobu. Bakalářské studium trvá déle, zde je však možná výhodná finanční spoluúčast vlády Velké Británie, která postgraduálním studentům k dispozici není.
Míra návratnosti
Výše zmíněné částky působí zastrašujícím dojmem, je však potřeba vzít v potaz hodnotu peněz, které se absolventům podaří vydělat za celou jejich kariéru oproti jejich odhadovanému příjmu bez zahraničního titulu; na problém je praktické nahlížet s pomocí konceptu čisté současné hodnoty (NPV).
Návratnost investice (ROI) jako taková záleží na mnoha faktorech, například na destinaci, ve které absolventi posléze generují příjem, nebo na studijním oboru samotném. Studie serveru Pay Scale ukazuje, že studenti kvantitativních oborů se těší větší návratnosti investice do vzdělání než studenti humanitních věd, navzdory tomu, že právě technické obory jsou často finančně náročnější. Toto potvrzují i statistiky britských škol – kupříkladu absolventi Finanční ekonomie na Oxfordské univerzitě se brzy po promoci těší z průměrného příjmu £38,500 ročně; absolventi Katedry financí na LSE mají v pracovní smlouvě v průměru £40,800 ročně již šest měsíců po promoci.
Jak se na návratnost investice tváří samotní studenti? Nedávný výzkum prokazuje, že 75 procent z nich je se svou investicí do vzdělání spokojeno.
Finanční asistence?
Studentům z České republiky je k dispozici několik organizací, na které se mohou obrátit s žádostí o finanční výpomoc se zahraničním studiem. Mezi nejznámější patří The Kellner Family Foundation, která se zaměřuje na podporu pouze bakalářského studia; Nadace Zdeňka BakalyNadační fond Martiny a Tomáše KrskovýchFulbrightova stipendia.
Další možnost podpory nabízejí samotné univerzity, zde jsou však možnosti omezeny a stipendium například ve Velké Británii dostane pouze několik vyvolených v daném studijním programu. Výhodná půjčka od britské vlády připadá v úvahu pouze na bakalářské studium; financování studia magisterského touto cestou bývá značně nevýhodné.
Investovat!
Diplom z prestižní zahraniční instituce potenciální zaměstnavatele jistě zaujme, je však nutné zvážit, v jaké destinaci a odvětví bude návratnost této investice největší. Ačkoliv částky, které si výše zmíněné školy účtují, jsou enormní, studentům tato investice často pomůže získat zaměstnání již během školního roku. Když vezmeme v potaz dlouhodobý horizont a čistou současnou hodnotu příjmu, kterého absolventi v průměru dosáhnou, studium v zahraničí se stále jeví jako dlouhodobě finančně výhodné i bez získání stipendia. Navíc existuje i velké množství institucí mimo Velkou Británii nebo Spojené státy americké, které nabízí kvalitní vzdělání výměnou za podstatně nižší náklady.
