Dolar se drží v mírném zisku v dolarovém indexu i proti euru. Evropské i americké výnosy rostou. Měny regionu jsou ve ztrátě, jediná koruna dopoledne zpevnila. Kurz se krátce podíval pod support 25,90 za euro, poté ale zisky mírně zkorigoval.

Čína: Granát, nebo atomovka?

Co vrtá hlavou investorům? Z dlouhodobého hlediska je to s nejvyšší pravděpodobností Čína. To, jak se vývoj tamních trhů a ekonomiky dokáže podepsat na zbytku světa, jsme viděli jak v polovině roku 2015, tak i na začátku toho letošního. V poslední době se poměrně často objevuje otázka ohledně výše čínského dluhu. Pravdou je, že oficiální čísla nikdo nezná, tudíž nezbývá nic než pracovat s odhady. A právě ty se poměrně silně liší. V tuto chvíli tak vzniká otázka: Je čínský dluh „pouze“ granát, nebo rovnou atomovka?

Co se týče zadlužení rozvojových trhů, dostáváme se v průměru na 175 % HDP. Pravdou je, že v případě čínských firem, bez započtení sektoru financí, se dostáváme do mnohem vyšších čísel. O kolik? Odpověď na to přinesl například Kyle Bass, zakladatel fondu Hayman Capital. Ten tvrdí, že míra dluhu by při vypuknutí krize dosahovala ztrát o velikosti pětinásobku těch, kterých bylo dosaženo během poslední krize. Na Bassova slova pak přitakává i sám George Soros.

Kde tiká finanční bomba astronomických rozměrů?

Oproti nim naopak kupříkladu stojí ratingová agentura Moody‘s. Hodnocení dluhu Číny se pohybuje na AA3-, což je čtvrtý nejlepší rating. I přesto, že v nedávné době došlo na osekání budoucího výhledu v důsledku rostoucího zadlužení vlády, agentura věří, že má čínská garnitura otěže pevně v rukou. Kromě toho, že úřady samy nejlépe vědí, jaká je situace, mají rovněž i potřebné nástroje, které by v případě jakýchkoliv problémů bylo možné použít.

Soros opět pohřbil Čínu. Katem rudého draka je…

Stav čínského dluhu, včetně odhadů, zobrazuje infografika serveru Visual Capitalist.

 
Courtesy of: Visual Capitalist

 

Granát, nebo atomovka?

Tanec mezi čísly začíná. Konzultantská společnosti McKinsey již v roce 2015 představila svůj odhad postavený na základě sběru dat do konce druhého čtvrtletí 2014. Výsledek ukázal podíl dluhu na čínském HDP o velikosti 282 %. Pro srovnání, v roce 2007 dosahoval ten samý ukazatel 158 %.

Existují však ještě extrémnější hodnoty. Do této skupiny patří například Viktor Shvets, analytik společnosti Macquarie. Jeho dluhový odhad pracuje s 35 biliony dolarů, což odpovídá 350 % čínského produktu.

Mnohem střídměji se na věc  kupříkladu dívá investiční banka Goldman Sachs, která v lednu přiřadila dluhu čínského draka velikost 216 % HDP z roku 2015. Pro rok 2016 by pak ten samý ukazatel mohl dosáhnout až 270 %.

Kdo „výbušninu“ sestrojil?

Celkový dluh je složen z různých komponent, včetně vlády, firem, bank a zadlužení domácností. V případě Číny je podle společnosti McKinsey největším problémem korporátní segment, který již dnes dosahuje většího podílu na HDP, než je tomu v případě USA, Kanady, Jižní Koreji či Německa, a to i přesto, že se stále bavíme o rozvojové zemi.

Podle dat S&P Global Ratings dosahuje čínský firemní dluh 160 % HDP oproti 98 % v roce 2008. V případě Spojených států to samé číslo čítá 70 % tamního produktu.

Náznaky toho, že dluhového problému si všímají i sami čínští činitelé, potvrzuje například vedení centrální banky. Sám guvernér Zhou Xiaochuan před měsícem řekl, že „dluh jakožto podíl na HDP, a to obzvláště v případě čínských firem, je příliš vysoký.“ V tomto případě kladl důraz především na oblast „šedého“ bankovnictví, které je v asijské zemi silně rozšířené a úřady s ním neumí efektivně bojovat.

Kde začít s deaktivací?

Ať už dosahuje bomba čínského zadlužení jakékoliv velikosti, oblastí, kde začít s její celkovou deaktivací, by podle serveru Visual Capitalist měly být aktuálně nesplacené půjčky.

V tomto směru Čína disponuje oficiálním odhadem, který dosahuje 1,7 % celkového dluhu. Ovšem i zde se vede silná spekulace, jelikož nezávislí pozorovatelé jsou opět na zcela jiných úrovních. Ti optimističtější sází na jednomístná, ovšem stále vyšší čísla. Skeptici naopak pracují s hodnotami mezi 15 až 20 %. Dokonce i Mezinárodní měnový fond uvádí, že objem „půjček v ohrožení“ dosahuje v případě asijské ekonomiky zhruba 15,5 % celkového firemního dluhu.

Pokud tedy existuje jedna konkrétní oblast, kde by deaktivace byla možná, jsou to právě nesplacené půjčky. Otázkou však je, zda čínské úřady vědí (případně jestli vůbec chtějí), jak se s (nejen) tímto zadlužením efektivně poprat.

Prosíme o Váš názor! Spustili jsme pro Vás portál Roklen24.cz v novém designu, s novým obsahem. Jak se Vám líbí? Odpovězte nám na několik otázek! Děkujeme!CHCI ODPOVĚDĚT 

Newsletter