Tlaky na mírně silnější dolar přetrvávají. Neoslabil je ani včerejší Fed či pokles delších tržních sazeb. Vliv na kurz tak patrně má tržní sentiment ve znamení averze k riziku. Rizikově averzní nálada a silnější dolar představují rizika slabších měn regionu. Koruna po včerejším krátkém prolomení 26,00 za euro oslabila nad 26,10 za euro.

E-maily po pracovní době? Zaměstnanci trpí psychicky i fyzicky

Informační a komunikační technologie jsou jednou z oblastí, o které bezpochyby můžeme říct, že zde za několik posledních desetiletí proběhla revoluce. Technologie dokázaly zrychlit, zjednodušit a zpohodlnit komunikaci bezprecedentním způsobem a zároveň tak mnoha lidem umožnily pracovat kdykoliv a odkudkoliv. Na to, co se zdálo být nespornou výhodou, ovšem několik výzkumů ukazuje jako na něco, co může ohrožovat psychickou pohodu a zdraví zaměstnanců.

Pokud totiž zaměstnanec může pracovat kdykoliv a odkudkoliv, může to v řadě případů znamenat, že tím, že za sebou zavře dveře kanceláře, jeho pracovní den – přinejmenším v jeho hlavě – ještě zdaleka nekončí. V roce 2016 vyšla na toto téma společná studie tří univerzit, a sice Colorado State University, Lehigh University a Virginia Tech University.

Domov vs. kancelář. A kde jste nejproduktivnější vy?

Autoři ji pojmenovali „Vyčerpaní, ale neschopní se odpojit“ (Exhausted But Unable to Disconnect). Vyšlo totiž najevo, že zaměstnanci mají pocit, že musí být stále k dispozici – to znamená být „na příjmu“ i po pracovní době či o víkendu. Nejistota ohledně toho, co a kdy po nich zaměstnavatel bude chtít, je pak neustále stresuje, citoval závěry studie server Business Insider

To přitom nemusí znamenat, že by firmy své zaměstnance záměrně zahrnovaly spoustou e-mailů mimo pracovní dobu a formálně je trestaly v případě, že na ně včas neodpoví. Jak podotýká Business Insider, s výjimkou zvláštních pozic, kde je vyžadována neustálá pohotovost pracovníka, společnosti obvykle nemají ustanovená žádná formální pravidla ohledně toho, v jaké míře musí být zaměstnanec k dispozici i mimo pracovní dobu.

Nicméně druhá věc je pracovní kultura, která může na očekávání zaměstnanců působit v principu stejně jako formální politika. Pokud nadřízení často kontaktují své zaměstnance po pracovní době  a očekávají rychlou odezvu (často, protože jejich nadřízení dělají totéž pro ně), pak z toho pro zaměstnance plyne jasné poselství – kdykoliv šéf píše, očekává se, že zaměstnanec bude k dispozici.

 

Je tedy jedno, zda e-mail s určitým požadavkem od nadřízeného přijde, či nikoliv, zaměstnanci ubližuje již jen očekávání, že může přijít, a z toho plynoucí neustálá potřeba kontrolovat e-mailovou schránku. A jak dokládá nový výzkum z Virginia Tech University, tlak na nepřetržitou pohotovost v rámci elektronické komunikace ohrožuje nejen blahobyt samotného pracovníka, ale i jiných členů jeho rodiny.

Podle závěru tohoto výzkumu vedou očekávání ohledně potřeby elektronické komunikace ze strany zaměstnanců k poklesu subjektivně pociťovaného zdraví, ale i spokojenosti ve vztazích. „Náš výzkum odhaluje realitu: ‚flexibilní pracovní hranice‛ se často mění v ‚práci bez hranic‛, která ohrožuje zdraví a pohodu zaměstnanců i jejich rodin,“ citoval server Science Daily Williama J. Beckera, hlavního autora.

A co se s tím dá dělat? Jedním z řešení je explicitně vyhlášený „zákaz“ pracovních e-mailů po pracovní době či po určité večerní hodině. V případě, že to není možné, Becker doporučuje formálně zakomponovat požadavek pohotovosti do pracovní smlouvy; „Pokud povaha zaměstnání vyžaduje neustálou dostupnost na e-mailu, měla by být taková očekávání formálně zakotvena jako součást pracovních povinností.“ To by podle autorů mohlo snížit nejistotu, a tedy stres pociťovaný zaměstnanci.

Největší zabiják produktivity? Diagnóza hlad

Newsletter