Instrument

Retailový investiční dav se stal z otloukánka zákonodárcem. Důvodem je množství natisknutých peněz, které putovaly do kapes fyzických osob. Z retailu se stal fenomén hýbající trhy a každý obchodník a spekulant musí nutně brát v potaz tento faktor, i když s jeho filozofií nemusí vnitřně souznít.

Prezident Donald Trump ve středu oznámil plošné clo 25 % na dovoz automobilů, což významně prohlubuje mezinárodní obchodní napětí. Toto rozhodnutí přímo zasahuje přední světové výrobce automobilů, jako je Toyota, BMW, Mercedes a další významné značky. Trhy okamžitě reagovaly. Kromě nového maxima na zlatě posilovalo euro a libra. Koruna oslabila a znovu se přiblížila k 25,00 za euro.

Včerejší zasedání centrální banky nepřineslo nic, co bychom nepředpokládali. Česká národní banka chce držet úrokové sazby vyšší po delší dobu, se snižováním úroků není kam spěchat. Tisková konference i přes absenci překvapení působila spíše jestřábě. Koruna mírně posílila.

Měnový trh byl v úterý klidnější. Pomalejší korekce na evropských párech je podle nás na spadnutí. Akcie rostou. Vypadá to, že nedávný pád je u konce. Koruna se proti euru dostala na nejsilnější hodnoty od června 2024. Mlha nad trhy, která ztěžovala přesnější analýzu, způsobená především prezidentem Trumpem, se pomalu vytrácí. To by mohlo znamenat korekci na překoupených evropských měnách proti těm asijským či dolaru.

Od březnového zasedání České národní banky očekáváme stabilitu sazeb na 3,75 %. Únorová prognóza implikuje posun úroků na nižší hodnoty během prvního čtvrtletí, bankovní rada si však zachová svůj dlouhodobě opatrný přístup k inflačním rizikům a nejistotám. Mezi ty domácí patří trvající tlaky na vyšší ceny v sektoru služeb. K těm se v posledních měsících přidaly ceny potravin, u nichž jdou rizika vycházející z výrobních cen jasně směrem nahoru. Právě kombinace vyšších cen služeb a potravin byl jeden z alternativních scénářů únorové prognózy ČNB implikující opatrnější přístup k úpravám sazeb. Proinflačním směrem pak působí i rozhodnutí navýšit výdaje veřejného sektoru s důrazem na obranu.

Druhého dubna mají začít platit reciproční cla. Nikdo neví detaily, kolik procent a na jaké zboží se budou vztahovat. Z ekonomického pohledu jsou zabijákem růstu, způsobí skok v cenách a rozpoutají odvetná opatření. Tyto argumenty však nemají reálnou šanci ovlivnit chování Donalda Trumpa.

To nejdůležitější zasedání centrální banky v tomto měsíci máme za sebou. A Fed na něm nechal sazby beze změny. Další měnověpolitická rozhodnutí probíhala včera, kdy o úpravě politiky rozhodovala Bank of England, Swiss National Bank a Sveriges Riksbank. Centrální banky musí v současnosti počítat s jistou mírou nejistoty zejména kvůli riziku obchodních válek. Musí brát v potaz riziko vyšší inflace, ale i slabšího ekonomického růstu.

Federální rezervní systém  na svém březnovém zasedání ponechal úrokové sazby beze změny v pásmu 4,25% až 4,5 %, kde se nachází od prosince. Centrální banka zároveň snížila svou prognózu hospodářského růstu a zvýšila odhad inflace. Fed rovněž oznámil další zpomalení programu kvantitativního uvolňování. Euro si proti dolaru připisovalo během středy ztrátu, zasedání však vyhouplo kurz zpět k 1,0900. Dnes ráno zisky opět odevzdává. 

Bank of Canada, která minulý týden snížila sazby, bude pravděpodobně o něco opatrnější. A to se do cen ještě plně nepropsala Trumpova cla. Právě cla a riziko obchodní války mohou mít na kanadský dolar zásadní dopady.

Nervozitu na trzích nepoznáme jen podle poklesu akcií a silnější poptávky po bezpečných přístavech, jako jsou dluhopisy nebo zlato. Situaci doplňuje trh firemních dluhopisů, kde jsou první na ráně ty rizikové s neinvestičním ratingem.

Nedávno mě překvapil můj kolega poznámkou, že na trzích se dějí neskutečné věci. Čekal jsem nějakou katastrofu typu černé labutě, ale zpráva byla prozaičtější.

Fed ponechá sazby v březnu beze změny. Tento stav by podle trhu mohl vydržet až do června, dle některých odhadů dokonce až do září. I přesto bychom se na zasedání měnového výboru v příštím týdnu mohli dočkat změny související s vývojem krátkodobých úrokových sazeb.

Po čtyřech měsících růstu amerického indexu spotřebitelských cen přišel jeho pokles. Ten byl o něco výraznější, než trhy očekávaly. Ve vyšším inflačním prostředí je to dobrá zpráva. Dolar reagoval výkyvem na slabší úrovně, než se vrátil na původní hodnoty.

Donald Trump pohrozil navýšením cel, vše si nakonec rozmyslel. Trhy panikaří, na měnách došlo k situaci, kterou jsme dlouho nezažili.

Česká koruna už v závěru minulého týdne prolomila 25,00 za euro. Během pondělního obchodování se držela těsně pod touto hranicí. Tuzemské měně pomáhá situace v Německu, ale i potenciální ukončení válečného konfliktu na Ukrajině, o které se snaží americký prezident Donald Trump.

Nejvíce překvapilo euro. Jeho posílení přišlo jako o blesk z čistého nebe. Investoři to mohou brát jako varování.

Během globální inflační vlny trhy sledovaly centrální banky. Přišel proces dezinflace, avšak vzhledem k okolnostem, zejména geopolitickým, se záře reflektorů stočila jinam. Ukazuje se, že nejzajímavější dění se teď odehraje na poli fiskální politiky.

Je to jen pár týdnů od té doby, co byl americký dolar premiantem mezi ostatními měnami. Sentiment se mezitím rychle změnil. Kvůli riziku obchodních válek a tím se pojícím horším výkonem americké ekonomiky zelené bankovky oslabily a dostaly se na své listopadové úrovně. Přispělo i sílící euro podpořené vidinou fiskální expanze.

Americká ekonomika se dlouhou dobu pyšnila mnohem lepší kondicí oproti zbytku světa. Co stálo za jejím robustním růstem? Odpovědět můžeme ve dvou grafech, které nás navedou i k otázce, jak snížit inflaci. 

Americké finanční trhy ovládla nervozita. V prostředí množících se signálů o zpomalující ekonomice se do hry vkládá nejistota spojená s Trumpovou politikou. Výsledkem je ta nejnebezpečnější kombinace, která mohla přijít – zhoršující se ekonomická kondice a sílící proinflační tlaky. Tedy něco, co bychom mohli nazvat formou stagflačního scénáře.