Existuje jedno staré americké přísloví, které praví, že washingtonská bažina dříve či...

Po měsících pesimismu přichází obrat. Spotřebitelská důvěra ve Spojených státech v květnu výrazně vzrostla a dosáhla největšího měsíčního zlepšení za poslední čtyři roky. Změna nálady přichází v době částečného uvolnění obchodního napětí mezi USA a Čínou a signalizuje, že Američané opět začínají věřit v ekonomické oživení.

Ve druhé polovině týdne čeká investory nabitý makroekonomický kalendář. Klíčovým bodem středečního večera bude zveřejnění zápisu z posledního zasedání Fedu. Po uzavření trhů reportuje výsledky technologický gigant Nvidia. Čtvrtek přinese data o HDP USA a jádrovém deflátoru PCE. V pátek pak dorazí inflační statistiky z Německa a USA, které by mohly potvrdit přetrvávající inflaci a signalizovat oslabování spotřebitelské aktivity.

Japonsko jako zdroj americké dluhopisové krize – co by to obnášelo? Obnášelo by to odliv kapitálu, v tomto případě dlouhodobých japonských investorů ( tzv. real money), především těch nezajištěných. Výsledkem by byl výprodej amerických dluhopisů na dlouhém konci křivky a oslabování dolaru. Taková kombinace by vyvolala i tlak na výprodej akciového trhu.

Americký ministr financí Scott Bessent se v posledních týdnech profiluje jako nekonvenční myslitel, jehož návrhy mají schopnost překvapit i nejodvážnější finančníky z Wall Street. Jeho nejnovější brainchild – vydávání stablecoinů americkými bankami za účelem zvýšení poptávky po státních dluhopisech – je mistrovským kouskem kreativního účetnictví. Jedná se o trochu zoufalý pokus nalézt kupce pro americký dluh prostřednictvím instrumentů, jejichž stabilita je přinejmenším diskutabilní. Zavedená kryptoaktiva, zejména Bitcoin, však zažívají euforické období. Jednak díky neutuchajícímu tištění peněz a přízni americké vlády a prezidenta Donalda Trumpa.

Evropská ekonomika zůstává ve stínu globálních nejistot. Vykazuje ale známky odolnosti, zatímco...

Americký dolar pokračuje v dlouhodobém oslabování proti hlavním světovým měnám. Dolarový index se propadl na nejnižší úroveň za poslední měsíc, a podle prognózy UBS lze očekávat další oslabení až do roku 2026.

Tento týden nepřináší z makroekonomického hlediska mnoho významných dat. V hledáčku investorů budou především inflační čísla z Británie a Kanady, která mohou ovlivnit vývoj domácích měn. Ve čtvrtek pak dorazí data z eurozóny a USA, včetně předběžných indexů PMI, které poslouží jako indikátory ekonomické aktivity.

Trump slibuje vyšší růst HDP než růst státního zadlužení. K tomu, aby se tento plán naplnil, je potřeba spolupráce finančních trhů. Jsme svědky rezignace na tradiční republikánskou fiskální přísnost a potvrzení populistického směřování americké politiky.

Japonská výnosová křivka se napřimuje. Největší pohyb vidíme u nejdelších splatností, kde za poslední rok například třicetiletý výnos vzrostl o bezmála procentní bod. To jej dostává poblíž historicky nejvyšších hodnot. Co nám to říká o dluhopisových investorech a jaké to má implikace pro japonskou ekonomiku a další trhy?

Začíná se rýsovat fiskální katastrofa v podání druhého Trumpova prezidentství. Současná administrativa se snaží protlačit v Kongresu rozpočet, který bude znamenat další prohloubení již tak alarmujícího fiskálního deficitu. Zároveň Donald Trump k překvapení mnoha přistoupil na snížení cel s Čínou, která měla do rozpočtu přinést prostředky na jeho alespoň částečné vyrovnání

Nárůst výnosů amerických dluhopisů, zejména středních splatností, a revize tržního výhledu snižování sazeb Fedu v letošním roce na úroveň půl procentního bodu signalizuje možnost silnější ekonomiky. Vývoj kurzu dolaru obrázek dokresluje.

Co pro americkou ekonomiku znamená obchodní dohoda s Čínou? Jak ji vnímají trhy? A které dluhopisy máme sledovat?

Hlavní pozornost se v dalším květnovém týdnu soustředí na tvrdá i měkká data a doznívající výsledkovou sezónu. Současně se do popředí dostávají geopolitická témata. Finanční trhy pozitivně reagovaly na první konkrétní kroky směrem k obchodní dohodě mezi Spojenými státy a Čínou. Dolar v reakci na pozitivní zprávy  posiloval.  

V šestnáctém století dovezli Španělé do Evropy miliony kilogramů stříbra z jihoamerických dolů, které byly následně utraceny za nejrůznější zboží a způsobily tak nárůst peněžní zásoby a inflaci cen. Kromě těchto spíše negativních jevů měl zvýšený objem stříbra v oběhu za následek růst evropské populace, urbanizaci a obecně spotřebu a pokrok. Ať chceme či nechceme, neubráníme se srovnání této epizody z dějin financí se současnou situací.

Americká centrální banka ponechala úrokové sazby beze změny. Trh práce v USA zůstává silný. Ve světle celních napětí uzavřely USA významnou obchodní dohodu s Velkou Británií, zatímco vztahy s Čínou zůstávají napjaté. Nadcházející jednání mají za cíl především zmírnit rostoucí napětí mezi oběma velmocemi.

Nad očekávání nižší odhad dubnové inflace bude pravděpodobně jedním z argumentů pro květnové snížení sazeb České národní banky. Původně jsme viděli mírně vyšší pravděpodobnost u úrokové stability z titulu dlouhodobě převažujících proinflačních rizik. Včerejší data však jazýček vah posunula směrem ke snížení úroků z 3,75 % na 3,5 %.

Tento týden bude ve znamení klíčových dat z domácí ekonomiky. Očekáváme statistiky z průmyslu, maloobchodu, obchodní bilance a také údaje o nezaměstnanosti. Zasedání ČNB a amerického Fedu přinese rozhodnutí o nastavení hlavních úrokových sazeb. Donald Trump mezitím ve svých projevech dál posiluje svůj dominantní postoj. Pokračuje také výsledková sezóna, v níž reportují další globální společnosti.

Prezident Trump zmírnil v jednom ze svých víkendových rozhovorů svou dřívější rétoriku ohledně možného odvolání předsedy Federálního rezervního systému Jerome Powella. Tato změna postoje představuje významný ústupek ze strany administrativy, která byla dosud v otázkách monetární politiky nekompromisní.

Zatímco eurozóna překvapila silnějším růstem, Spojené státy čelí výraznému zpomalení. Navzdory tomu...