Světové finanční trhy procházejí dalším napínavým obdobím. Inflace se nechce vzdát, Fed je v těžké situaci, obchodní války visí ve vzduchu a ceny ropy či zlata lítají nahoru a dolů jako na horské dráze. V takové době je pro investory klíčové sledovat nejen titulky, ale i hlubší makroekonomické souvislosti.

Je téměř nemožné odhadnout vývoj, byť jen na čtvrtletí dopředu, když právě v přímém přenosu sledujeme boření starého a zavádění nového světového řádu. K něčemu takovému dochází jednou za život.

Přehršel dat, stejně jako nesprávné měření či vyhodnocení, může firmu přivést do slepé marketingové uličky. Jak tedy data využít tak, aby se z nich nestal zdroj frustrace, ale motor pro další marketingové aktivity?

Indie je jednou z nejvýrazněji rostoucích ekonomik v Asii, a to díky digitální transformaci, silné spotřebě a rostoucímu vývozu. Její ekonomiku podporuje mladá pracovní síla, stále bohatší obyvatelstvo a vládní politika, která přináší renesanci výroby. Země vyniká na globální scéně a v roce 2024 tempo jejího hospodářského růstu překonalo ostatní asijské země.

Americká centrální banka doručila očekávanou stabilitu sazeb. Aktualizovaná prognóza ovlivněná zejména Trumpovou celní politikou ukázala stagflační scénář v podobě revize výhledu růstu směrem dolů a inflace směrem nahoru. Výhled mediánu sazeb zůstal beze změny. Z dot plot grafu je však vidět, že se někteří centrální bankéři přiklání k potřebě vyšších úroků po delší dobu.

Minulý týden přinesl řadu událostí, které by investoři měli sledovat. Které to jsou a proč jsou důležité?

Česká republika stojí před zásadní změnou v daňové politice. Od 1. ledna 2025 vstoupí v platnost nový zákon o zdanění mimořádných příjmů přesahujících 40 milionů korun. Tento krok má za cíl posílit státní rozpočet prostřednictvím vyššího zdanění nejvýše příjmových subjektů. Zákon tak přitahuje pozornost široké veřejnosti i odborníků, kteří vedou diskuse o jeho spravedlnosti, efektivitě a proveditelnosti nové úpravy. 

S nástupem roku 2025 má Čína před sebou dvě náročné výzvy. Tou první je Trumpův návrat, který s sebou přináší hrozbu velkých amerických dovozních cel. Navrhované 60% clo na dovoz z Číny může zahájit novou obchodní válku. Druhou hrozbou je fakt, že se čínská ekonomika i bez vnějších tlaků potýká se zpomalením, pro něž je typická nízká důvěra spotřebitelů, pošramocený realitní sektor a nástup problémů se zadlužením. Otázkou je, jak teď Peking zareaguje?

Desetiprocentní zvýšení cel na Čínu jsou z pohledu hospodářských dějin USA poznámkou pod čarou. 25% cla na Mexiko znamenají výrazně zvednuté obočí. Ale 25% cla na Kanadu jsou z pohledu celoplanetární ekonomické role USA největší zprávou za posledních 54 let, od roku 1971 kdy prezident Nixon zrušil mezinárodní směnitelnost dolaru za zlato, a započal tím období volných směnných kurzů, které trvá dodnes.

První den v úřadu prezidenta Trumpa byl v souladu s jeho předvolebními sliby a zdůrazňoval na několik hlavních priorit jeho voličské základny – kontrolu imigrace, snížení inflace uvolněním amerických surovin a snížení vládní regulace. Domníváme se, že změny v imigrační politice jsou z makroekonomického hlediska nejvýznamnější z jeho prvních kroků ve funkci prezidenta, a v následujících týdnech budeme pozorně sledovat vývoj v oblasti obchodní politiky.

Japonská centrální banka zvýšila sazby o čtvrt procentního bodu. Dostaly se tak na úroveň kolem 0,5 %, což jsou nejvyšší hodnoty od roku 2008.

České domácnosti mají nyní o desítky procent dražší elektřinu než domácnosti na obou hlavních vývozních trzích ČR – Německu a Slovensku. Ještě, že se mohou podle premiéra Fialy snad těšit na stejné platy jako Němci.

Donald Trump během své inaugurace na post 47. prezidenta Spojených států vyhlásil stav nouze na jižních hranicích a energetickou nouzi. Stav národního ekonomického ohrožení zůstal netknutý. Bylo by však bláhové si myslet, že opatření, jako jsou cla, nechá Trump ležet stranou. Úleva, kterou jsme viděli na trzích, tak může být jen dočasná.

Donald Trump bude jmenován do funkce 47. prezidenta Spojených státu v pondělí 20. ledna. Na trzích se však jeho politika objevuje už dnes. Trhy vnímají především proinflační rizika spojená s pokračující fiskální expanzí a celní politikou.

Nově zvolený prezident Donald J. Trump nebude po inauguraci, která proběhne 20. ledna, ztrácet čas. Hned od prvního dne přislíbil přímo smršť nových iniciativ a politických opatření. Globální trhy stráví první čtvrtletí roku 2025 reagováním na Trumpovu politiku, i když ještě ani zdaleka nebudou jasné její dopady a vedlejší účinky.

Americká inflace za prosinec splnila očekávání trhu. Jádrová inflace vykázala dokonce o něco nižší čísla v meziměsíčním i meziročním vyjádření. Super jádrová inflace pak klesla v meziměsíčním i meziročním vyjádření. Data přinesla na trhy úlevy. Inflační situace největší ekonomiky světa se ale nijak zásadně nemění. Scénář brzkého a rychlého snížení sazeb můžeme dál nechat škrtnutý.

Vzhledem k tomu, že Spojené státy už míří k druhému Trumpovu nástupu, svět sleduje, kdo bude součástí nové administrativy a které sliby z kampaně se naplní. My se v tomto krátkém článku snažíme proniknout šumem a zaměřit se na politiky, které by mohly mít největší dopad na ekonomiku a trhy.

Díky zásadní politické změně se naším základním ekonomickým scénářem pro rok 2025 stává reflace americké ekonomiky, píše analytický tým Fidelity International.

Pokud je Fed nejistý ohledně dalšího vývoje inflace, pohled na dílčí indexy ISM cen v průmyslu a službách za prosinec mu neudělá velkou radost.

Ceny nemovitostí v roce 2025 dále porostou, zatímco úrokové sazby hypoték by měly klesat. Co přinese rok 2025 na trhu hypoték, realit a pojištění?