Na trzích přetrvává optimismus, přestože se nad americkými financemi opět stahují mraky. Agentura Moody’s se přidala ke svým konkurentům a odebrala USA nejvyšší možný rating. Reakce trhů byla ale překvapivě klidná - investoři se soustředí především na pozitivní data z maloobchodu a průmyslu, solidní výsledkovou sezónu a obchodní dohodu s Čínou. my se však ptáme: Je americký dluh časovanou bombou?

Nový policy brief think-tanku IDEA přináší ekonomický pohled na aktuální otázku: Mělo by Česko platit navýšené obranné výdaje na dluh nebo z vyšších daní? V případě, že se jedná o dlouhodobé zvýšení výdajů, je z čistě ekonomického pohledu nejefektivnější financovat je v počáteční fázi z daní a zadlužovat se pouze v časech přechodně vysokých výdajů.

Na trzích pokračuje pozitivní sentiment, přestože poslední data k americkému HDP vzbudila nemalé obavy. Ekonomika v prvním čtvrtletí překvapivě poklesla, inflace se drží vysoko a nad trhem práce před pátečním reportem také vyvstávalo mnoho otázek .

Fed v rámci svého výhledu připouští riziko stagflačního scénáře. Na data o...

Česká národní banka dnes snížila sazby o čtvrt procentního bodu z 3,75 % na 3,5 %. Vedle toho byla zveřejněna aktualizovaná prognóza s rychlejším poklesem sazeb oproti zimnímu výhledu. Guvernér Michl opět akcentoval opatrnější přístup k dalším úrokovým úpravám. Oproti předchozím zasedáním však z našeho pohledu nebyl ve své rétorice až tak důrazný.

Na trzích sice pokračuje období vysoké volatility, situace se ale po chaotickém začátku dubna mírně stabilizuje. Investoři pozitivně reagují na 90denní odklad recipročních cel a začínající vyjednávání s obchodními partnery. Americký prezident Donald Trump navíc popřel spekulace o odvolání šéfa Fedu Powella. Výsledková sezóna je v plném proudu a čísla zatím překvapivě dobrá - indexy tak smazaly část dubnových ztrát. Trhy ale dál zůstávají velmi citlivé na zprávy kolem obchodních dohod. V takové situaci je zásadní sledovat nejen titulky, ale i hlubší makroekonomické souvislosti.

První čtení amerického HDP za první čtvrtletí ukázalo nad očekávání větší propad vinou citelně vyššího příspěvku importu. Šlo o první záporný růst od roku 2022. Inflační data spolu s tím poukázala na nad očekávání vyšší hodnoty, což jen podtrhlo stagflační scénář.

Na trzích pokračuje období zvýšené volatility. Hlavní hybatelem zůstává znovu rozhořená obchodní válka mezi USA a Čínou, která se promítá nejen do cen komodit, ale i do výnosů dluhopisů, měnových kurzů a nálady investorů. K tomu se přidává napětí kolem americké centrální banky a personálních tlaků na jejího šéfa Jerome Powella.

Divoké období na světových trzích pokračuje. Obchodní válka mezi USA a Čínou se znovu rozhořela. Inflace v USA sice zpomaluje, ale tržní očekávání zůstávají napjatá. Fed je pod tlakem rostoucích výnosů a obchodní napětí se promítá i do prudkého pohybu cen zlata či dluhopisů. Mohl by se zlatý kov dostat až na 3700 dolarů?

Světové finanční trhy procházejí dalším napínavým obdobím. Inflace se nechce vzdát, Fed je v těžké situaci, obchodní války visí ve vzduchu a ceny ropy či zlata lítají nahoru a dolů jako na horské dráze. V takové době je pro investory klíčové sledovat nejen titulky, ale i hlubší makroekonomické souvislosti.

Je téměř nemožné odhadnout vývoj, byť jen na čtvrtletí dopředu, když právě v přímém přenosu sledujeme boření starého a zavádění nového světového řádu. K něčemu takovému dochází jednou za život.

Přehršel dat, stejně jako nesprávné měření či vyhodnocení, může firmu přivést do slepé marketingové uličky. Jak tedy data využít tak, aby se z nich nestal zdroj frustrace, ale motor pro další marketingové aktivity?

Indie je jednou z nejvýrazněji rostoucích ekonomik v Asii, a to díky digitální transformaci, silné spotřebě a rostoucímu vývozu. Její ekonomiku podporuje mladá pracovní síla, stále bohatší obyvatelstvo a vládní politika, která přináší renesanci výroby. Země vyniká na globální scéně a v roce 2024 tempo jejího hospodářského růstu překonalo ostatní asijské země.

Americká centrální banka doručila očekávanou stabilitu sazeb. Aktualizovaná prognóza ovlivněná zejména Trumpovou celní politikou ukázala stagflační scénář v podobě revize výhledu růstu směrem dolů a inflace směrem nahoru. Výhled mediánu sazeb zůstal beze změny. Z dot plot grafu je však vidět, že se někteří centrální bankéři přiklání k potřebě vyšších úroků po delší dobu.

Minulý týden přinesl řadu událostí, které by investoři měli sledovat. Které to jsou a proč jsou důležité?

Česká republika stojí před zásadní změnou v daňové politice. Od 1. ledna 2025 vstoupí v platnost nový zákon o zdanění mimořádných příjmů přesahujících 40 milionů korun. Tento krok má za cíl posílit státní rozpočet prostřednictvím vyššího zdanění nejvýše příjmových subjektů. Zákon tak přitahuje pozornost široké veřejnosti i odborníků, kteří vedou diskuse o jeho spravedlnosti, efektivitě a proveditelnosti nové úpravy. 

S nástupem roku 2025 má Čína před sebou dvě náročné výzvy. Tou první je Trumpův návrat, který s sebou přináší hrozbu velkých amerických dovozních cel. Navrhované 60% clo na dovoz z Číny může zahájit novou obchodní válku. Druhou hrozbou je fakt, že se čínská ekonomika i bez vnějších tlaků potýká se zpomalením, pro něž je typická nízká důvěra spotřebitelů, pošramocený realitní sektor a nástup problémů se zadlužením. Otázkou je, jak teď Peking zareaguje?

Desetiprocentní zvýšení cel na Čínu jsou z pohledu hospodářských dějin USA poznámkou pod čarou. 25% cla na Mexiko znamenají výrazně zvednuté obočí. Ale 25% cla na Kanadu jsou z pohledu celoplanetární ekonomické role USA největší zprávou za posledních 54 let, od roku 1971 kdy prezident Nixon zrušil mezinárodní směnitelnost dolaru za zlato, a započal tím období volných směnných kurzů, které trvá dodnes.

První den v úřadu prezidenta Trumpa byl v souladu s jeho předvolebními sliby a zdůrazňoval na několik hlavních priorit jeho voličské základny – kontrolu imigrace, snížení inflace uvolněním amerických surovin a snížení vládní regulace. Domníváme se, že změny v imigrační politice jsou z makroekonomického hlediska nejvýznamnější z jeho prvních kroků ve funkci prezidenta, a v následujících týdnech budeme pozorně sledovat vývoj v oblasti obchodní politiky.

Japonská centrální banka zvýšila sazby o čtvrt procentního bodu. Dostaly se tak na úroveň kolem 0,5 %, což jsou nejvyšší hodnoty od roku 2008.