Americká centrální banka snížila tempo zvyšování sazeb. Na prvním letošním zasedání navýšila úroky o 25 bodů. Zároveň upozornila, že situace si vyžaduje posun do ještě více restriktivních úrovní. Aniž by guvernér Powell doručil holubičí vyjádření, trh slyšel především na pozitivní, avšak k obratu stále nedostačující komentáře k inflaci.

Růst cen fosilních paliv na komoditních trzích pociťují spotřebitelé na celém světě nejen zdražením služeb souvisejících s bydlením, ale také na čerpacích stanicích v cenách pohonných hmot. Z dostupných dat vyplývá, že spotřebitelé jsou ve spotřebě pohonných hmot velmi málo citliví na cenu, přičemž na tuto položku vynakládají v průměru malou část svých příjmů.

Podle průzkumu pro rok 2023 se většina analytiků domnívá, že nákladové tlaky již dosáhly svého vrcholu, nebo že se tak stane na počátku tohoto roku. Jak analytici hodnotí současné prostředí?

Bank of Japan potřebuje více času na analýzu dopadů prosincového rozšíření tolerančního pásma cílení výnosové křivky. Jejím cílem je zabránit růstu výnosů podél výnosové křivky a zároveň zachovat funkčnost dluhopisového trhu. Takové je hlavní poselství dnes zveřejněného souhrnu z lednového zasedání.

Jaký je aktuální postoj Fedu s ohledem na kondici americké ekonomiky a výhled sazeb? Vybrali jsme nedávné vyjádření jednoho z představitelů americké centrální banky, které podle nás velmi dobře popisuje vše zásadní.

Meziroční tempo růstu japonských cen v prosinci dále vzrostlo, a to na nejvyšší hodnoty za více než čtyřicet let. Při detailním pohledu však zjistíme, že Bank of Japan nemá moc důvodů k tomu, aby proti rekordní inflaci okamžitě zasáhla. 

Již tradičně bude dnes XTB vysílat živý komentář ke zveřejnění americké inflace za minulý měsíc. V poslední době jsme pozorovali zpomalování indexu CPI z předešlých maxim, a to především díky klesajícím cenám energie a pohonných hmot. Jak dopadnou prosincová čísla? A jakou čekat reakci trhů?

Jak si vede americká ekonomika? Jak moc je potřeba zvýšit sazby, aby se inflace vrátila na svůj cíl? To jsou otázky, které si položil jeden z největších jestřábů z Fedu. 

Hyperinflace je jiná liga. Je důsledkem politického a institucionálního selhání, které obvykle nastává pouze po extrémních politických nepokojích nebo v krachujících či mezinárodně izolovaných státech. Současná inflační epizoda ve vyspělých ekonomikách proto neukazuje na potenciální riziko nekontrolovatelného růstu cen.

Rok 2023 přinese podnikatelům tři hlavní změny v účetnictví. Změní se limit obratu pro povinnost registrace k DPH, nový rok zamíchá i paušální daní, jež bude nově rozdělena do tří pásem, a finanční správy začnou sbírat údaje o prodejcích na elektronických platformách. 

Sazby České národní banky by měly zůstat po většinu příštího roku stabilní na současných sedmi procentech. Tato prognóza má však svá rizika, přičemž aktuálně nás zajímají především ta proinflační. A jedním z nich je riziko odukotvení inflačních očekávání.

Se změnou klimatu, ztrátou biologické rozmanitosti a ostatními faktory negativně dopadajícími na životní prostředí souvisí přechod k udržitelné ekonomice. Tento přechod vyžaduje masivní investice a bude mít v čase sílící vliv na činnost a stabilitu finančních institucí.

Fed se ve své nedávné studii zaměřil na otázku dopadů utažení měnové politiky na zahraniční ekonomiky. Tzv. spillover efekt vysvětluje a dokazuje na základě tří kanálů a dvou modelů. Jaký je výsledek?

Ceny energií – zejména plynu a elektřiny – dosahují dříve zcela nemyslitelných úrovní a výrazně dopadají na hospodaření domácností, firem i státu. Tento článek se zabývá finanční kondicí podniků i živnostníků a intenzitou, se kterou tyto sektory promítají rychlý růst svých výrobních nákladů do konečných cen.

Česká národní banka na letošním posledním zasedání ponechala úrokové sazby beze změny....

Tento článek se zaměřuje na dopady nárůstu úrokových sazeb do bilancí domácností a podniků prostřednictvím změny jejich úrokových nákladů a výnosů.

Během včerejšího dne jsme psali o tom, že japonská centrální banka by mohla v roce 2023 doručit úpravu měnové politiky. Bank of Japan se však evidentně rozhodla doručit vánoční překvapení, když onu, sice malou, ale velmi důležitou, úpravu provedla jen pár hodin po našem textu. Vánoční klid na trzích se tak o nějakou dobu posouvá.

Doba, kdy se šéfka ECB Christine Lagardeová popsala jako „moudrá sova“, je pryč. Na dnešním zasedání jsme byli svědky velmi silného jestřábího tónu, který překopal dosavadní tržní výhled evropských sazeb směrem vzhůru.

Americká centrální banka zvýšila sazby dle očekávání o půl procentního bodu. V rámci aktualizované prognózy posunula odhadovaný vrchol úroků v cyklu nad hranici pěti procent. Zároveň otevřela prostor pro potenciální debatu o ještě pomalejším tempu úprav sazeb na příštích zasedáních.

Prezident republiky Miloš Zeman dnes jmenoval dva nové členy bankovní rady České národní banky. Funkce se od 13. února 2023 ujmou Jan Kubíček a Jan Procházka. Prezident současně jmenoval stávajícího člena bankovní rady Jana Fraita viceguvernérem.