Inflace se dále snižuje. V září poklesla na 6,9 % a po očekávaném a dočasném škobrtnutí v říjnu (jehož technické důvody jsme už popisovali ) se na počátku příštího roku skokově sníží ke 3 %. V jeho dalším průběhu zvolní do blízkosti 2% cíle České národní banky.

V průběhu léta rozvířila mediální svět diskuse nad aktuálním ekonomickým výkonem Německa. Komentátoři připodobňovali nynější slabý výkon k situaci z přelomu tisíciletí, kdy vzniklo označení „nemocný muž Evropy“. Je Německo opravdu "nemocné"?

Česká národní banka se k uvolňování ekonomiky zatím ještě neodhodlala. Bankovní rada ponechala...

Zavedení windfall tax bylo od začátku chybou. S postupem času navíc vidíme, že se obavy odpůrců této daně postupně naplňují. I samotný výnos daně bude podstatně menší, než se očekávalo. Věřím, že se s odstupem času budeme k této kapitole znovu vracet a hodnotit, zda to celé divadlo za to nakonec stálo. Neobávám se, že by nebyla příležitost. S podobným nápadem na zavedení sektorové daně čas od času vždy někdo přijde.

V blogu vysvětlujeme, že vyšší cenová hladina, daná zejména vyššími mzdami, ekonomiku izoluje od dopadu nákladových šoků do inflace. Proto po výrazném nákladovém šoku nemusí nutně platit, že se země s vyšší celkovou či jádrovou inflací přehřívají více než země s nižší inflací.

Navzdory více než ročnímu úsilí centrálních bank o zkrocení inflace ukazuje nejnovější průzkum, který pořádala společnost Fidelity International mezi svými analytiky, že tlak na pracovní náklady nepolevuje. Dobrou zprávou je, že většina analytiků nevěří, že vysoké úrokové sazby přivedou americkou ekonomiku do hluboké recese.

V září 2023 byla cena spotřebního koše průměrného Čecha o 6,9 procent vyšší než v září o rok dříve. To je rozvláčnější a preciznější způsob sdělení skutečnosti, že inflace byla 6,9 %, které nám však umožní vysvětlit následující dva zdánlivé paradoxy: Jak může být inflace takto vysoká, když cenová hladina v září oproti srpnu klesla o 0,7 %? A jak je možné, že v říjnu meziroční inflace dokonce zrychlí nad 8 %, i kdyby se ceny oproti září vůbec nezměnily?

Tento blog se zaměřuje na popis charakteristik distribučně okrajových hypotečních úvěrů, a to nejen z pohledu již zmíněného ukazatele DSTI, ale také celkových výdajů dlužníků a výše jednotlivých úvěrů. Blog částečně odkrývá, komu banky v minulosti takové hypoteční úvěry poskytovaly a v jakém rozsahu, a částečně také ukazuje, jak hypoteční trh zareagoval na změny v nastavení horní hranice ukazatele DSTI v předchozích letech.

Cílem textu je srovnat vývoj spotřeby domácností, míry úspor a investic v eurozóně a jejích nejsilnějších ekonomikách s vývojem v ČR. Srovnání se zeměmi eurozóny v podobné situaci ukazuje, že české domácnosti v reakci na energetickou krizi mnohem méně utrácely při citelně vyšší míře úspor oproti dlouhodobému průměru.

Česká národní banka ponechala dle očekávání sazby beze změny. Rozhodnutí bylo jednomyslné. Bankovní rada sice podle slov guvernéra Aleše Michla plán snižování úroků diskutovala, důvody k samotnému kroku však stále nevidí. Rozhodne se až na základě příchozích dat, přičemž hlavní podmínkou bude potvrzení udržitelného procesu dezinflace vedoucího k posunu k 2% inflačnímu cíli. Zde kladl Michl důraz především na dynamiku jádrové inflace. 

Nová studie think-tanku IDEA při Národohospodářském ústavu Akademie věd ČR „Platy učitelů v roce 2022: cesta z propasti a zase zpět“ jako každý rok aktualizuje vývoj úrovně a struktury platů českých učitelů. Jaký je aktuální vývoj z pohledu dlouhodobé perspektivy a výhled? Jak vysoké jsou relativní platy v mezinárodním srovnání, jak velkou roli hrají v platech odměny a věkový automat?

Největší uskupení rozvíjejících se tržních ekonomik na světě –⁠ BRICS se rozrůstá o šest členů. S růstem přichází i touha po novém světovém řádu. Ovšem vzhledem k tomu, že jedna země – Čína – má i nadále mnohem větší ekonomickou váhu než všechny ostatní, se domníváme, že význam nadcházejícího rozšíření BRICS bude spíše diplomatický než ekonomický, píše analytický tým Fidelity International. 

Prognostické schopnosti ekonomů se však stále rozvíjí a aktuální ekonomická literatura se shoduje, že širší paleta ekonomických modelů a jejich kombinace vede k přesnějším krátkodobým predikcím. Z tohoto důvodu jsme obohatili i náš „arzenál“ v ČNB.

Evropské úrokové sazby mohou dále růst. Neoficiální zdroje zmiňují prosincové zasedání a dvě základní podmínky.

Evropská centrální banka podesáté zvýšila úrokové sazby. Nutí ji k tomu inflace, která na měnověpolitickém horizontu zůstává nad cílem, nehledě na nad očekávání větší zpomalení ekonomického růstu. Dnešní zvýšení úroků bylo přitom pravděpodobně poslední v tomto cyklu. ECB teď bude řešit, jak dlouho zůstanou sazby na historicky nejvyšších úrovních.

Podstatná část transmise měnové politiky v segmentu domácností probíhá prostřednictvím vlivu úrokových sazeb na objem čistých nových úvěrů na bydlení. S prodlužující se dobou od výrazného zvýšení základních úrokových sazeb ČNB (a následně i klientských sazeb) je však stále významnější i další kanál, a to dopad zvýšených sazeb na výši splátek stávajících úvěrů, které jsou během času refinancovány.

Monetaristický přístup k inflaci byl odjakživa pro absenci jednoznačně vymezených hranic definice pojmu "peníze" prakticky neuchopitelný. Netřeba však nyní vycházet z novokeynesiánské teorie endogenních peněz, i bez její aplikace v naší argumentaci lze zcela spolehlivě prohlásit, že zvýšená likvidita v mezibankovním sektoru vliv na inflaci mít nemůže, natož aby po tak dlouhou dobu způsobovala její nepolevující růst.

Minulý týden se v Jackson Hole konalo dlouho očekávané ekonomické sympozium. Pro ekonomy i pozorovatele je to jedna z "povinných" akcí, podobně jako konference v portugalské Sintře. Jak jsem vysvětlila svému nejstaršímu synovi, začínajícímu scenáristovi: „Je to jako okouzlující, hvězdně obsazená přehlídka filmů – je ale pro ekonomy místo filmařů."

Minulý pátek se uskutečnilo další výroční zasedání Federálního rezervního systému v Jackson Hole ve Wyomingu, které je ve světě ekonomie a financí považováno za jednu z nejzásadnějších akcí každý rok. Toto setkání, kterého se obvykle účastní centrální bankéři, ekonomové a finanční odborníci, slouží jako platforma pro diskusi o zásadních otázkách měnové politiky a ekonomických výzvách, kterým čelí Spojené státy i světová ekonomika.

I když některé kategorie inflace jsou lepší než jiné, pokrok, kterého bylo dosaženo, je významný a velmi vítaný.