Japonská centrální banka ukončila režim záporných sazeb a cílení výnosové křivky. Kurz jenu oslabil k 150,00 USDJPY. Dolar se obchoduje v zisku pod 1,0870 za euro. Koruna oslabila nad 25,20 za euro.

Koruně by slušela korekce. Dlouhodobě čekejme další zisky

Klíčové body

  • Korekce korunových zisků by v závěru roku mohla přijít nejen vinou fundamentů, ale i techniky.
  • V příštím roce očekáváme pozvolné posilování domácí měny.
  • Rizika výhledu mohou ovlivnit další pandemické vlny.

 

Zdroj: Depositphotos

Listopad se nesl ve znamení sílící koruny. Domácí měna během měsíce posílila na nejsilnější hodnoty od konce srpna, tj. jen něco málo přes deset haléřů nad 26,00 za euro. Faktorů podporujících korunové zisky bylo, a v podstatě stále je, několik. S postupem času by však jejich síla mohla ochabnout. Koruně by tak „slušela“ jistá korekce ještě předtím, než se opět vydá na dráhu dalšího zpevňování směrem pod zmiňovanou šestadvacítku.

Faktory ovlivňující českou měnu můžeme jako vždy rozdělit na vnější a vnitřní. Začneme-li zahraničním děním, byli jsme sice svědky zhoršující se koronavirové situace v Evropě i v USA, tento fakt byl však přebit informací o hned několika vakcínách proti COVID-19. Většina z nich má přitom více než 90% účinnost. Globální distribuce a aplikace vakcín bude sice téma až příštího roku, byť americký prezident Trump slíbil první očkování během prosince, to samé by se pak podle serveru Financial Times mohlo odehrát v Británii, trhy začaly se zaceňováním již během listopadu, a to se zveřejněním první informace.

Představa je taková, že vakcína povede k ukončení uzavírek a především k tolik potřebnému oživení spotřeby. Výsledný reflační efekt globálně podpořil riziková aktiva, a to včetně měn rozvojových trhů, kam spadá i koruna. Optimismus je sice namístě, stejně tak i opatrnost. Jistá nejistota kolem vakcín může panovat nejen u rychlosti výroby, ale také následné distribuce. Jakékoliv zdržení nebo v horším případě vedlejší efekty by vzhledem k předešlému optimismu měly dostatečný potenciál srazit risk-on náladu na minimum.

Na pozadí výhledu potenciálně rychlé ekonomické obnovy stojí hospodářská politika, především ta v klíčových zemích, jako jsou Spojené státy. V případě Fedu rozhodně nečekáme utahování politiky, spíše naopak její další rozvolnění s důrazem na nákupy aktiv (psali jsme zde). U amerického ministerstva financí se dá rovněž očekávat další fiskální podpora, zejména pokud by demokraté v lednu ovládli Senát. Tehdy bychom mohli očekávat onu „modrou vlnu“, o které se již několik měsíců spekuluje. Jisté ale je, že i kdyby demokraté převahy nakonec nedosáhli, fiskální pomoc přijde tak jako tak, avšak spíše v omezenějším objemu. Celkově lze očekávat americkou hospodářskou politiku podporující slabý dolar, z čehož by měly profitovat zejména rizikové měny.

Když se zaměříme na domácí dění, pracujeme především s měnovou politikou. ČNB představila poměrně jestřábí prognózu, která při pohledu na vývoj sazby Pribor naznačuje hned trojí zvýšení sazeb v příštím roce, přičemž první je vidět již ve druhém čtvrtletí. Rétorika centrální banky tento výhled sice citelně zmírnila, i tak je ale vidět, že trh možnost úrokového hiku začal během listopadu zaceňovat. V tomto směru sledujeme především FRA korunové sazby, které šly po celé délce nahoru, přičemž instrument 9×12 zahrnující závěr roku 2021 má již v sobě započten téměř celý hike o 25 bazických bodů.

Jestliže budeme sledovat inflaci, očekáváno je její postupné zpomalování směrem k 2% inflačnímu cíli ČNB. To by za předpokladu stability sazeb, případně jejich zvýšení naladíme-li se na výhled trhu, znamenalo nárůst reálných sazeb, a tedy další podporu možných korunových zisků. My v tuto chvíli počítáme s tím, že sazby ČNB zůstanou během příštího roku beze změny.

Inflační otázkou může být v tomto směru nad očekávání rychlejší ekonomická obnova v zahraničí a doma. Na domácí půdě můžeme spekulovat o možném vlivu daňového balíčku, který by nepochybně působil proinflačně. V tomto směru však platí, že daňový efekt vlivu na spotřebu by nepřišel ze dne na den. Nečekáme proto, že by se ČNB minimálně po dobu první poloviny příštího roku dostala do nekomfortní situace tlaků potřeby krotit inflaci a její výhled. To by mělo platit i z důvodu dopadů druhé vlny koronaviru, jejichž kvantifikace bude známa až se zpožděním. Očekáváme, že ještě první kvartál příštího roku by nemusel přinést tak svižnou ekonomickou obnovu, jako se při pohledu na vývoj trhů může jevit.

V souvislosti s daňovým balíčkem je potřeba zmínit i návrh zrušení tzv. daňové výjimky pro „superboháče“ týkající se zdanění cenných papírů nad 20 milionů korun. Pomineme-li, že se jedná o vzhledem k době zcela nevhodný krok, který do budoucna poškozuje to nejdůležitější pro českou ekonomiku, jako je podnikatelská expanze a na ni navazující rozvoj kapitálového trhu, vést by mohl i k odlivu kapitálu. V tomto případě však nečekáme katastrofický scénář kapitálového odtoku, tudíž vliv na kurz koruny by měl být zanedbatelný. Co by však mohlo mít (negativní) vliv, by bylo případné zhoršení ratingu České republiky v souvislosti s daňovým balíčkem a jeho vlivem na veřejné finance.

Jestliže bychom chtěli odhadovat vývoj koruny ve zbytku letošního roku, věříme, že bychom se mohli dočkat jisté korekce. Ta by kurz dostala výše nad hranici 26,10 za euro, která v minulém týdnu několikrát zafungovala jako support (další silný support vidíme na 26,00 za euro). Přispět by k tomu mohla i korekce tržních sazeb, vliv by pak mohl mít také sezónní efekt konce roku. Vyloučit nelze ani náhlé změny globální tržní nálady, byť v tomto případě se zdá, že optimismus bude sice mírně oslabovat, zcela zmizet by však nemusel. Zejména pokud by nedošlo na výraznější zhoršení koronavirové situace, a to nejen doma, ale i v zahraničí, v případě koruny s důrazem na Evropu.

Pro příští rok tak můžeme očekávat hodnotu koruny pod hranicí 26,00 za euro. Jako hlavní riziko vidíme případné další pandemické vlny. Je sice možné předpokládat, že bychom na tyto vlny měli být opět o něco lépe připraveni, jejich negativnímu vlivu na trhy bychom se ale zcela jistě nevyhnuli. Posilování koruny by tak nemuselo mít podobu silné rally s rychlým přímým posunem, mělo by spíše jít o velmi pozvolný posun s případnými korekcemi. Koruna by tak, hodnoceno dnešní optikou, mohla nabrat postupný směr k hranici 25,50 za euro. Nečekáme však, že bychom se během příštího roku měli dostat pod hodnoty z letošního února na 25,00 za euro.

VÝHLED PRO DNEŠNÍ DEN

Dolar se vůči euru v online směnárně RoklenFx obchoduje za středový kurz 1,1968 EURUSD, dolarový index se pak nachází na hodnotě 91,71 bodu. Během dne by se kurz EURUSD měl pohybovat v rozmezí od 1,1867 do 1,1978 EURUSD.**

Koruna se aktuálně vůči euru v online směnárně RoklenFx obchoduje za středový kurz 26,20 EURCZK. Dle naší predikce by se kurz vůči euru měl držet v rozmezí 26,13 až 26,28 EURCZK, ve dvojici s dolarem zase od 21,82 až 22,03 USDCZK.**

**Průměrný nominální kurz, zveřejňovaný ECB, bude dle použitých modelů s vysokou pravděpodobností ve zmíněném intervalu. Predikce měnových kurzů jsou založeny na modelu časových řad, který zohledňuje předchozí hodnotu kurzu i jeho minulou volatilitu. K přesnějšímu určení budoucí volatility je do modelu navíc zakomponován faktor zveřejňování makroekonomických dat. Model je tak schopen určit, kdy lze očekávat zvýšenou či sníženou volatilitu směnného kurzu.

Disclaimer: Tento článek má pouze informativní charakter a neslouží jako investiční doporučení dle zákona č. 256/2004 Sb. o podnikání na kapitálovém trhu. Při zpracování tohoto článku autor vycházel z veřejně dostupných zdrojů. Za případné chyby v textu nebo v datech nenesou společnosti Roklen Holding a.s. ani Roklen360 a.s. odpovědnost.

Newsletter