Dolar mírně sílí proti euru i v dolarovém indexu. Eurodolar se i po včerejším posunu obchoduje na úrovni 1,1800 EURUSD. Komentář viceguvernéra ČNB Nidetzkého o relativně rychlém zvyšování sazeb pomohl ke zpevnění koruny pod 25,70 za euro.

Peníze nejsou neutrální. Mohou z nás udělat horšího člověka

Historie ekonomického myšlení 20. století je ze značné části historií sporů o tom, zda jsou peníze neutrální, či nikoliv. Avšak i když velcí ekonomové měli touto otázkou na mysli zejména to, zda má měnová expanze vliv na reálné hospodářství, v 21. století je potřeba tuto záležitost vnímat trochu šířeji. Mohou mít peníze reálné efekty také na lidskou morálku?

Jedním z fenoménů, který stojí za pozornost, je výrazná nerovnost v příjmech a majetku, která prostupuje vyspělým světem. Řada studií přitom dokládá, že vysoká příjmová nerovnost jde ruku v ruce s růstem výskytu nejrůznějších patologických jevů, ať už jde o sebevraždy, míru majetkové i násilné kriminality, anebo třeba i o rozsah obezity

Z trochu jiného úhlu se pak na otázku vlivu peněz na lidské chování podíval výzkum z Univerzity v Curychu, který rozebírá server The Guardian. Ten jako „pokusné králíky“ využil 128 zaměstnanců velké banky, protože kdo jiný má koneckonců k penězům nejblíže. Bankéři pak byli náhodně rozděleni do dvou skupin. U první z nich se přitom výzkumníci snažili co nejvíce probudit jejich profesionální identitu. Pokládali jim tedy otázky typu „jaká je vaše funkce v bance“.

Naproti tomu druhá skupina bankéřů, která měla být jakousi kontrolní skupinou, absolvovala dotazník o radostech a starostech běžného každodenního života a o využití volného času. Obě skupiny účastníků pak dostaly totožný úkol; desetkrát hodit mincí a zapamatovat si, kolikrát hodili pannu, což měli později výzkumníkům reportovat online. A zatímco bankéři, jimž byla navozena jejich profesionální identita, hodili pannu v 58,2 % případů, u kontrolní skupiny to bylo pouze u 51,6 % všech hodů.

 

Všichni účastníci totiž věděli, že za každou hozenou pannu dostanou 20 dolarů. Gordon Menzies přitom ve svém novém komentáři umístěném rovněž na The Guardian k tomuto výzkumu dodává, že když byly podobné experimenty replikovány v prostředí jiných profesí, ať už jde o výrobu, telekomunikaci, informační technologie či farmacii, nikde takto významného rozdílu mezi testovanou a kontrolní skupinou dosaženo nebylo. Podle výsledků studie se tedy zdá, že „bankovní kultura motivuje lidi podvádět“, jak hlásá titulek serveru Nature. A peníze tedy nejsou neutrální v takovém smyslu, o kterém by si velcí ekonomové 20. století ani netroufli přemýšlet.

Výzkumníci se přitom domnívají, že může jít o důsledek několika příčin, a to „včetně předpokládaného soutěživého nastavení zaměstnanců bank, vystavení konkurenčním bonusovým systémům, přesvědčení o tom, co by jiní zaměstnanci udělali ve stejné situaci či o významnost peněz v dotazníku,“ citoval je server The Guardian. „Převládající podnikatelská kultura v bankovním sektoru může upřednostňovat nečestné chování a mohla by tak přispět ke stávající ztrátě důvěry v odvětví,“ dodali autoři.

Podle Simon Goodleyho, autora článku, který se zabývá zmiňovanou studií, to sice nejsou závěry na Nobelovu cenu, nicméně mohou naznačovat, že ve světě, kde stále sílí role finančních aktivit, vzniká určitý nový fenomén: „Finanční trhy byly vždy směsí čestnosti a nečestnosti – obojí často budí dojem, že jde o taktiku, jak získat nějakou výhodu.“

Ekonomie švindlu. Proč lidé kradou kancelářské pomůcky (ale peníze ne)?

Newsletter