Podniky, které jsou s to odposlouchávat hovory svých zaměstnanců přes mobilní telefony? Chytrý telefon, který ve zlomku vteřiny přiřadí jméno ke každé tváři? Tyto dvě novinky nejsou v Rusku sci-fi, ale dalším krokem stírajícím hranice mezi soukromím a špehováním, píše agentura AFP.
Natalja Kasperská ve své kanceláři s výhledem na lesy na západ od Moskvy neskrývá překvapení nad bouří, která se rozpoutala okolo její firmy, specializující se na počítačovou bezpečnost podniků. Polemiku odstartovalo odhalení listu Kommersant, že její firma InfoWatch vyvíjí program, který analyzuje hovory v mobilech a hlásí to, co se mu zdá být „podezřelé“. Cílem je poskytnout velkým podnikům nástroj, který by chránil obchodní tajemství před úniky informací.
„Nečekali jsme to. Pro nás to byl jen další komunikační kanál,“ tvrdí Kasperská, která v roce 1997 stála u vzniku světově uznávanou firmu Kasperky Lab.
InfoWatch už zákazníkům nabízí programy analyzující elektronickou poštu zaměstnanců, jejich klíče USB a tiskárny. Ale nikoli hlasovou analýzu, požadovanou některými klienty z řad bank, ropného průmyslu či velkých státních korporací.
Představa překročení této meze vyvolala živou odezvu v zemi, kde se za sovětského režimu mikrofony tajné policie KGB pletly lidem do života a hluboce poznamenaly lidovou kulturu, překypující „špionskými“ historkami. I v současnosti se odposlechy jeví běžnou praxí, tvrdí nevládní organizace Agora. Podle ní soudy od roku 2007 povolily sledovat devět milionů Rusů, zejména opozičníků a aktivistů.
Kromě toho nástupkyně KGB, tajná služba FSB, už dlouho disponuje vyspělým systémem SORM, který umožňuje sledovat telefonáty a hovory na internetu. V tomto oboru Rusové zdaleka nejsou jediní na světě, jak odhalil po svém zběhnutí americký tajný agent Edward Snowden.
Projekt InfoWatch byl označen za zjevné špehování, které právníci a politici považují za ilegální. Předseda Státní dumy Sergej Naryškin vyjádřil obavy z možného škodlivého zneužití této technologie. Ministr Nikolaj Nikoforov ujistil, že odposlechy smějí povolit jedině soudy.
InfoWatch trvá na tom, že projekt je teprve v počátečním stádiu, a snaží se uklidnit obavy ujišťováním, že se má týkat jen obchodních hovorů, a to za souhlasu zaměstnanců. Analyzovat hovory budou jedině roboti, a ne lidé, a to na základě jistých klíčových slov.
„Musíme dokázat, že náš systém není telefonickým odposlechem. V žádném případě neuvedeme na trh program, který by nerespektoval zákon,“ říká Kasperská. Nicméně varuje, že „technický pokrok směřuje pomalu, ale jistě ke světu, ve kterém nebudou žádná tajemství“.
Jev ilustruje ruská aplikace, která umožňuje uživateli chytrého telefonu identifikovat člověka vyfotografovaného na ulici – za podmínky, že jeho tvář figuruje v populární sociální síti VKontakte, čítající 350 milionů účtů.
Aplikace FindFace dokáže během půl vteřiny porovnat databázi 300 milionů snímků, vysvětluje její šestadvacetiletý tvůrce Arťom Kucharenko.
Aplikace zaznamenala raketový úspěch, s více než milionem stažení během několika týdnů. V médiích vyvolaly rozruch její výsledky, ať už šlo o obtěžování herečky pornografických snímků, anebo o identifikaci žhářů z Petrohradu.
„Je to ukázka naší technologie,“ říká mladý programátor Kucharenko, očekávající „reálné využití“ od bezpečnostních služeb, bank – a také od seznamek, které dokáží identifikovat potkanou osobu a nabídnout podobné typy. Tvrdí, že zájem projevují firmy z celého světa. Z databáze přitom vymaže každého, kdo si to přeje. Aplikace podle něj již přiměla uživatele přemýšlet o snímcích, ke kterým umožňují volný přístup.
Bezpečnostní expert Michail Jemeljannikov míní, že „tato technologie neporušuje zákon“, protože využívá již volně přístupné fotografie. „Až pak začnou problémy, tedy k jakým účelům budou výsledky využity,“ poznamenal a varoval, že ať v Rusku či jinde, „zákony se nikdy nevyvíjejí tak rychle jako technologie“.
