Svobodný přístav uspořádal konferenci na téma, jež současná společnost kriticky opomíjí, respektive řeší jen jeho velice úzkou výseč. Když se řekne „totalita“, většině z nás se vybaví předrevoluční režim; některým možná třetí říše. To jsou druhy totalit, které dobře známe a ke kterým se nechceme už nikdy vrátit. Chápeme, že tyto zrůdné režimy ničily lidské životy i celé společnosti. Snad oprávněně předpokládáme, že kdyby je chtěl v budoucnu opět někdo nastolovat, dokážeme to díky historické zkušenosti včas rozeznat.
Co kdyby však budoucí totalita vypadala jinak? Co kdyby vzešla z něčeho, v čem bychom ji vůbec nečekali, a rozeznali bychom ji až ve chvíli, kdy bude pozdě? Co kdyby byla opět schvalována širokou masou obyvatel, která by sama sebe vnímala třeba jako bojovníky za svobodu? Co když se nová forma totality blíží už teď? A pokud ano, lze ji vůbec rozeznat? Můžeme předpokládat její směřování či společenskou dynamiku? Těmito a spoustou dalších otázek jsme se na konferenci zabývali.
Vystoupilo sedm řečníků v tomto pořadí:
– MUDr. Roman Joch, publicista a politický komentátor, jenž na CEVRO Institutu a VŠE přednáší předmět Politické ideologie. Ve své přednášce se zabýval totalitami dvacátého století; ukazoval, odkud vzešly a sledoval jejich kořeny až do dávné minulosti.
– Urza, anarchokapitalistický autor a tvůrce Svobodného přístavu, se snažil o abstrakci společných rysů totalitních režimů, před kterými je třeba se mít na pozoru; varoval před záměnou projevů konkrétních ideologií, na kterých byly založeny historické totality, s totalitními praktikami obecně, jimž může sloužit libovolná ideologie.
– Rivok, expert na totalitní režimy, jenž se rozhodl řečnit anonymně v masce, mluvil o fungování tajných služeb i jejich zneužití k totalizaci svobodné společnosti a varoval před šmírováním a prolamováním soukromí; věnoval se též rozdílům mezi totalitou a diktaturou a uváděl spoustu konkrétních případů z minulosti.
– Lidija Zavoralová, spisovatelka a konzultantka, která prošla válkou a následnou „demokratizací“ Srbska, vypověděla svůj strhující životní příběh z dob, kdy sama pracovala pro americké tajné služby; její přednáška byla neuvěřitelně poutavá, praktická a syrová.
– Jan Zugar, absolvent VUT v Brně, vyprávěl o diplomatické misi v KLDR, které se osobně zúčastnil.
– Adam Růžička, MSc. MRes., ředitel Institutu H21, se zabýval svobodu slova a sociální tyranií; nezaměřoval se jen na útlak ze strany státu, ale poukazoval též na rizika ze strany velkých korporací – zejména pak těch, které vlastní sociální sítě.
– Pavol Lupták, etický hacker, kryptoanarchista a člen uměleckého spolku Ztohoven, dal posluchačům celkem detailní návod (dle kterého sám žije), jak dosáhnout svobody skrze opt-out ze současného systému pomocí kryptoměn, globalizace a flexibility.
– Celá konference byla zakončena panelovou diskusí, jíž se účastnil Rivok, Pavol Lupták, Adam Růžička, Jan Zugar a Urza.
Konference se zúčastnilo přes 250 lidí; a všichni, kdo nepřišli, se mohou podívat na videozáznamy všech přednášek – budou postupně vycházet v Kanálu Svobodného přístavu na YouTube.
