Dolar zahajoval den slabší. Postupně ztráty umazává jak vůči euru, tak i v dolarovém indexu. Koruna spolu s polským zlotým navyšuje ztráty vůči euru. Patrně jde i o vliv koronavirové situace.

Překvapení č. 2: Česká ekonomika je na tom ještě lépe, než se čekalo

AKTUALIZOVÁNO – Ještě lepší, než se čekalo. Zpřesněný odhad potvrdil, že růst české ekonomiky významně zrychlil. Podle zpřesněného odhadu byl hrubý domácí produkt (HDP)  ve 2. čtvrtletí o 2,5 procenta vyšší než v předchozím čtvrtletí, čekal se růst jen o 2,3 procenta. Meziročně HDP rostl o 4,7 procenta, trh čekal jen 4,5 procenta. K příznivému vývoji české ekonomiky přispěla jak domácí, tak zahraniční poptávka.

„Růst domácí ekonomiky je tažen především zahraničním obchodem a spotřebou domácností. Data tak odpovídají vysoké důvěře domácností v ekonomiku a rychlému růstu mzdových podmínek. Očekáváme, že nominální růst průměrné mzdy by letos měl atakovat hranici sedmi procent,“ uvedl ekonom skupiny Roklen Michal Šoltés. Dodal, že v mezikvartálním porovnání se dramaticky změnil vliv investiční složky. Tvorba hrubého kapitálu vzrostla proti předchozímu čtvrtletí o více než šest procent. Poprvé od začátku loňského roku tak investice přispěly pozitivně k meziročnímu růstu HDP.

„Největší překvapení struktury HDP ve 2. čtvrtletí bylo dáno citelným zrychlením investiční aktivity. Ta meziročně zrychlila o téměř osm procent a přispěla tak k růstu HDP dvěma procentními body. V předchozích čtvrtletích byla totiž investiční dynamika z meziročního pohledu stále záporná a její obnovený růst se očekával v pomalejším tempu, ČNB ve své prognóze předpokládala zrychlení investic ve 2. čtvrtletí meziročně o 2,4 procenta,“ uvedl hlavní ekonom ING v ČR Jakub Seidler.

Růst investic byl dle Seidlera relativně plošný a po roce je patrný také obnovený růst v infrastrukturálních stavbách. Stále příznivě se však také vyvíjela spotřeba domácností. Dobrou zprávou je, že růst spotřeby domácností je patrný napříč zbožím dle trvanlivosti a službami. Nezaostal ani příspěvek zahraničního obchodu.

„V letošním roce očekáváme tempo meziročního růstu české ekonomiky přes tři procenta. Na druhou stranu neočekáváme překonání rekordního růstu z roku 2015, kdy ekonomika rostla meziročně o 6,6 procenta,“ uvedl analytik Raiffeisenbank František Táborský. Kromě růstu domácí a zahraniční poptávky po českých produktech, by podle něj mělo dojít také ke zrychlení čerpání finančních prostředků z fondů Evropské unie, které podpoří investiční aktivitu ve veřejném a později i v soukromém sektoru. V rámci dotačních programů schválených v roce 2015 zbývá do konce roku 2018 vyčerpat přes 70 miliard korun, což je 70 procent celkové alokace.  

Investiční aktivita nabrala ve druhém čtvrtletí letošního roku neočekávaně rychlejší spád. Z meziročních poklesů se přesunula k meziročním růstům. Tvorba hrubého fixního kapitálu v porovnání s loňským rokem posílila o 7,7 procenta. Její silný příspěvek k růstu HDP, respektive hrubé přidané hodnoty (HPH) překvapil, neboť se očekávalo, že se výsledky obnovené investiční aktivity nejprve projeví v zásobách a teprve až poté v samotné tvorbě fixního kapitálu, doplnil Petr Gapko, hlavní ekonom MONETA Money Bank.

Hrubá přidaná hodnota (HPH) byla mezičtvrtletně vyšší o 2,3 procenta a meziročně o 4,7 procenta. Dařilo se většině odvětví národního hospodářství. K meziročnímu růstu HPH nejvýrazněji přispěl zpracovatelský průmysl, tažený nejen výrobou dopravních prostředků a na ni navazujícími odvětvími, ale například i růstem produkce elektrických přístrojů a zařízení.

Vedle toho došlo k plnému obnovení výroby v chemickém průmyslu. HPH zpracovatelského průmyslu vzrostla mezičtvrtletně o 3,5 procenta a meziročně o 7,9 procenta. Rostla i většina odvětví služeb. K oživení došlo ve stavebnictví, kde byla HPH mezičtvrtletně vyšší o 2,6 procenta a meziročně o 3,1 procenta.

Na straně poptávky byl růst HDP ve 2. čtvrtletí podpořen jak domácí, tak zahraniční poptávkou. Vedle dlouhodobě rostoucí spotřeby domácností se  mezi faktory růstu domácí poptávky nově zařadila i investiční aktivita. K meziročnímu růstu HDP přispěly investiční výdaje 1,7 procentními body, spotřeba domácností 1,5 procentními body a zahraniční obchod 2,1 procentním body.

Výdaje na konečnou spotřebu domácností byly vyšší mezičtvrtletně o 1,8 procenta a meziročně o 4,4 procenta. Rostly výdaje ve všech kategoriích spotřeby. Výdaje na konečnou spotřebu vládních institucí se mezičtvrtletně zvýšily o 0,4 procenta a meziročně o 1,9 procenta.

Newsletter