Pamatujete si srpen 2024? Tehdy si trhy prošly na tu dobu poměrně nezvyklou korekcí. Stála za ní kombinace několika faktorů, od nad očekávání horších amerických dat z trhu práce přes zklamání z výsledků několika velkých techů až po rostoucí japonské sazby přispívající k deleveragingu z carry trade, kde jedna strana byla japonský jen a druhá americká aktiva.
Tehdejší výprodej byl kratší a slabší. Za tím aktuálním, který ještě vůbec nemusel dosáhnout svého dna, stojí více faktorů, z toho některé jsou trhem považovány za vážnější.
Výčet důvodů, proč vidíme pokles amerických akcií, je z mého pohledu následující:
- Americká ekonomika dlouho pozitivně překvapovala. Začátek letoška byl opačný, zejména v oblasti spotřeby, která je dlouhodobým tahounem růstu. Zhoršila se i spotřebitelská nálada.
- Inflační lednové překvapení u vyšší spotřebitelské inflace doplněné nárůstem spotřebitelských inflačních očekávání. V kombinace s bodem jedna vzniká riziko stagflačního prostředí.
- Rizikem je rychlejší uvolnění na americkém trhu práce. Téměř 90 % nově vytvořených pracovních míst posledních dvou let spadalo pod federální vládu, volnočasový sektor a pohostinství, zdravotnictví a vzdělávání. Taková koncentrace, navíc spíše u nízkopříjmových pracovních míst, je nebezpečná. Rychlé propouštění, například ve státním sektoru, může mít dopady do vyšší míry nezaměstnanosti, a celkově horšího vnímání americké ekonomické kondice.
- Stagflační prostředí je pro centrální banku ten nejhorší scénář. Z pohledu fiskální politiky, u které se mluví o „detoxu“, se příliš podpory pravděpodobně nedočkáme. To vše musíme aplikovat při vědomí, že trh od Trumpa původně očekával mnohem větší důraz na expanzivní fiskál než od Harrisové.
- Trumpova politika vnáší na trh a do ekonomiky nejistotu, zejména s ohledem na aplikaci obchodních cel. Obchodní válka = nejistota negativně zasahující firmy, a nakonec i spotřebitele. A ani trh není s nejistotou žádný velký kamarád.
- Pozitivní opatření Trumpovy politiky jako otázka daní a deregulace zaberou více času. Trump jde evidentně opačnou cestou než během prvního prezidentství, kdy nejprve řešil domácí záležitosti, a až poté vnější, včetně cel.
- Evropa se stala větším lákadlem. Podle plánu by se měla ozbrojit a dodat do ekonomiky tolik potřebné investice. Jen nezapomínejme, že schvalování oněch investic nemusí být rychlé. To samé pak platí při jejich realizaci. Zde se bavíme spíše až o příštím roku, navíc s velkou otázkou síly podpory ekonomiky (např. obrana vs. infrastruktura). To vše v prostředí trvajících nejistot s potenciálem zhoršení aktuální nálady.
- Rychlé a silné oslabení dolaru není pro zahraniční kapitál v amerických aktivech potěšující okolností.
Vše zmíněné – s důrazem na zhoršení spotřebitelské nálady, u níž víme, že americkou spotřebu táhly nejbohatší vlivem efektu bohatství, až po zhoršující se tržní náladu napojenou především na obchodní válku – je rizikem poklesu amerických sazeb. Trh už toto riziko vnímá a zaceňuje. Dokonce i přesto, že cla jsou obecně vnímána proinflačně.
Zde to vypadá, že ona proinflačnost je v záři rizika zpomalující ekonomiky na druhém místě. Ostatně výrazně oslabená agregátní poptávka by se vedle slabšího růstu projevila i v nižší inflaci.
Zdroj: Bloomberg, Reuters
Disclaimer: Tento článek má pouze informativní charakter a neslouží jako investiční doporučení dle zákona č. 256/2004 Sb. o podnikání na kapitálovém trhu. Při zpracování tohoto článku autor vycházel z veřejně dostupných zdrojů. Za případné chyby v textu nebo v datech nenesou společnosti Roklen Holding a.s. ani Roklen360 a.s. zodpovědnost.
