Časová prémie desetiletého amerického dluhopisu si letos krátce sáhla na hodnoty nad 80 body. Stalo se tak týden před inaugurací Donalda Trumpa a šlo o nejvyšší úrovně od prvního čtvrtletí roku 2011. Poté nastal pokles, který prémii posunul o zhruba 13 bodů dolů.
Pohyb stejným směrem ve stejné časové relaci vidíme i u sázek trhu na další vývoj sazeb. Zatímco týden před Trumpovou inaugurací trh očekával letošní snížení sazeb Fedu o méně než 20 bodů, aktuálně jsme nad 40. V dalších dvou letech jsou výhledy změny sazeb minimální.
Desetiletý nominální výnos za tu samou dobu klesl o zhruba 35 bodů. Z toho více než 30 bodů šlo za poklesem reálného výnosu měřeného protiinflačním dluhopisem.
Když americký ministr financí Bessent mluví o tom, že s prezidentem Trumpem sledují dlouhé tržní sazby, konkrétně výnos desetiletého dluhopisu, neznamená to, že by jeho instituce přistoupila k aktivistické politice řízení výnosové křivky. Kanál, který bude chtít využít, musí jít přes nastavení fiskální politiky vedoucí nikoliv k dalšímu růstu časové prémie, ale k jejímu poklesu.
Jedním z prvků této politiky by měla být fiskální konsolidace vedoucí k poklesu deficitu, v optimálním případě spolu s rostoucím HDP a za situace nezměněných inflačních očekávání. K tomu by americké ekonomice nepochybně pomohla rostoucí produktivita působící pozitivně na růst za stavu nezvyšující se inflace.
Jiným případem, jak přispět k poklesu dlouhého konce výnosové křivky, by byl negativní šok růstu vedoucí k tomu, že trh z obavy o další výhled začne nakupovat dluhopisy dlouhých splatností, což by vedlo ke zploštění výnosové křivky.
S ohledem na vývoj časové prémie je Bessentovo, resp. Trumpovo, pozitivní hodnocení Fedu, který v lednu přistoupil ke stabilitě sazeb, snadno odůvodnitelné. Byl to totiž Fed, který přispěl k růstu prémie, když v září loňského roku snížil sazby o půl procentního bodu a poté pokračoval dvojím snížením po čtvrt procentním bodu. Úroková stabilita po delší dobu, jak ji naznačují někteří centrální bankéři odhadující vyšší neutrální sazbu, je tak pro Bessenta nejlepší možnou volbou. Rychlé snížení sazeb by totiž vedlo k dalšímu napřímení výnosové křivky nejen z titulu poklesu výnosů středních splatností, ale i z titulu růstu výnosů těch nejdelších právě díky vyšší časové prémii.
Zde nesmíme zapomenout, že k vývoji časové prémie mohou přispět i další faktory, včetně emisní činnosti. V jejím případě se Bessent vymezil proti zvýšené emisi pokladničních poukázek, a naopak byl pro zvýšení emise delších splatností. V poslední kvartální revizi emisního plánu k žádným změnám ale nedošlo. I proto jsme tento týden viděli pokles výnosů zejména nejdelších splatností.
To však neznamená, že na změnu nedojde v dalších revizích. S ohledem na tržní dopady pak bude záležet, zda se případné navýšení objemu dluhopisů dlouhých splatností odehraje ve stavu pozitivní korelace bondů a akcií. Právě ta totiž může přispět k síle tržních dopadů zvýšení strany nabídky dluhopisového trhu. Nejdivočejší by mohla být situace, pokud by zvýšení emisního objemu nejdelších splatností přišlo v době výprodeje akcií.
Zdroj: Bloomberg, Reuters, TradingView, Fred
Disclaimer: Tento článek má pouze informativní charakter a neslouží jako investiční doporučení dle zákona č. 256/2004 Sb. o podnikání na kapitálovém trhu. Při zpracování tohoto článku autor vycházel z veřejně dostupných zdrojů. Za případné chyby v textu nebo v datech nenesou společnosti Roklen Holding a.s. ani Roklen360 a.s. zodpovědnost.
